Volby v Gruzii vyhrála opozice, strana Saakašviliho však zůstává silnější
Petr JedličkaGruzínský sen je slepencem šesti stran s těžko předvídatelnými záměry. I dle nejvýraznější postavy bloku se brzy rozpadne. Díky kampani a volebnímu střetu však pozorovatelé alespoň popsali, co vše se v Gruzii za Saakašviliho éry změnilo.
Až do středečního rána oslavovali příznivci opoziční koalice Gruzínský sen (GD) vítězství v pondělních parlamentních volbách. Odpůrci prezidenta Michaila Saakašviliho dosáhli prvního oficiálního úspěchu od tzv. Revoluce růží a zrodu současného režimu v roce 2003. Znalci však v povolebních komentářích vyzývají ke zdrženlivosti — přestože GD obsadí dle téměř úplných výsledků 87 ze 150 poslaneckých křesel, Saakašviliho Sjednocené národní hnutí (UNM) zůstane nejspíše s 63 křesly nejsilnější stranou parlamentu. I dle nejvýraznější postavy opozice — miliardáře Bidziny Ivanišviliho — je totiž pravděpodobné, že se Gruzínský sen nyní rozpadne.
„Předpokládám, že v novém parlamentu vykrystalizují nejméně tři strany,“ řekl Ivanišvili v jednom z povolebních rozhovorů.
„Podle mě jde o zdravý proces. (Strany) se více vyprofilují a povedou spory o jednotlivých problémech,“ uvedl dále.
Ivanišvili získal pro myšlenku volební koalice celkem šest stran. Dvě z nich se profilují liberálně, dvě konzervativně a jedna národovecky. Poslední tvoří pohrobci Eduarda Švernadzeho, perestrojkového aparátčíka a bývalého prezidenta, jehož vládu ukončila právě revoluce v roce 2003.
Všech šest stran přitom spojují především dvě věci: kritika Saakašviliho vládnutí a sám Bidzina Ivanišvili, jenž pokryl kampaň i ostatní aktivity Gruzínského snu finančně.
UNM Michaila Saakašviliho tvoří naproti tomu kompaktní blok. Má svoje lidi ve velkých podnicích i ve státní správě. Ve sněmovně měl až doposud ústavní většinu.
V Gruzii navíc má fungovat až do volby hlavy státu na jaře 2013 prezidentský systém. Ten dává Saakašvilimu podobné a místy i větší pravomoci, než má Vladimir Putin v Rusku. Vláda na jaře tak může vypadat úplně jinak než kabinet, jenž vzniká nyní, píší agenturní komentátoři.
Podle pozorovatelů i faktických indicií se premiérem vznikajícího kabinetu stane již téměř jistě Ivanišvili. Není však jasné, jak silnou pozici bude mít, ani co bude krom personálních opatření dělat jinak. Program GD a UNM se totiž při podrobném čtení téměř neliší.
Znalci mají na základě dalších materiálů GD a Ivanišviliho projevů jasno alespoň ve dvojím: nový premiér se bude snažit o nápravu vztahů s Ruskem a autoritářských výstřelků současného prezidenta. Sám Ivanišvili ve středu uvedl, že na první zahraniční cestu pojede do Spojených států.
První demokratické?
Pěkná, byť zřejmě neúmyslná, charakteristika západních volebních standardů...