Bývalá ukrajinská premiérka a jedna z hlavních postav tzv. oranžové revoluce Julie Tymošenková se v pátek dopoledne ocitla znovu před soudem. V průběhu týdne se tak stalo již potřetí. Nejvýraznější postava opozičního tábora dnes čelí čtyřem žalobám, z nichž všechny označuje za politicky motivované. Poslední, tedy středeční státní skončilo vykázáním obžalované ze síně poté, co hlasitě zkritizovala zákaz přenášet její proces televizí a odmítla dodržet formální zásady úcty k soudu. Podle některých zdrojů prý dokonce nazvala předsedu soudního senátu Rodiona Kirejeva „netvorem“ a „loutkou (současného prezidenta Viktora) Janukovyče“.

Tymošenková se již řadu týdnů zodpovídá ze zneužití pravomocí a poškození státu. Obojího se měla jako předsedkyně vlády dopustit, když v čase tzv. plynové roztržky mezi Ukrajinou a Ruskem (leden 2009) podepsala s Vladimirem Putinem zjevně nevýhodnou smlouvu, aniž by akt formálně konzultovala s kabinetem.

Vedle toho je expremiérka viněna, že jako předsedkyně vlády jednak schválila nákup předražených sanitek (které pak její strana využívala v kampani před parlamentními volbami) a jednak odsouhlasila využití peněz z prodeje emisních povolenek Japonsku pro jiné než ekologické projekty, jak stanovují pravidla emisního trhu.

Čtvrtá — nejaktuálnější — žaloba se pak týká pokusu o krádež 405 milionů dolarů Rusku, jehož se mělo dopustit představenstvo firmy Jednotné energetické soustavy Ukrajiny (JESU), v jehož čele Tymošenková v letech 1995 až 1997 stála.

Bude-li Julie Tymšenková usvědčena, hrozí ji až deset let vězení. Podle komentátorů je takový rozsudek nepravděpodobný; proces nicméně může táhnout a výrazně omezit její možnost vést politické kampaně. Jako obviněná totiž nemůže volně cestovat. V tom ostatně spatřuje hlavní důvod žalob i sama expremiérka.

Obviněná se hájí

Tymošenková uvádí ke každému z obvinění konkrétní protiargumenty. Ve věci nevýhodné smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem se takto hájí tvrzením, že měla k samostatnému podpisu oprávnění. Smlouva podle ní navíc pracuje s takovými sazbami, jež byly ve své době blízké evropskému průměru.

V kauze s povolenkami zas vznáší expremiérka argument, že peníze byly aktuálně potřeba na vážné sociální výdaje; v případě pokusu o krádež ruských milionů představenstvem JESU potom namítá, že firma zkrachovala zásluhou politického tlaku tehdejšího prezidenta Kučmy, a právě on by měl onu pseudokrádež (ve skutečnosti nesplacený dluh) uhradit.

Obecně ovšem soudy i prokuratura dle expremiérky konají na přání prezidenta Jakukovyče, jenž se jí jednak bojí a jednak potřebuje odvést pozornost od kroků vlastní vlády. Ty souvisejí zejména s reformami, jejichž přijetím podmínil loni svou půjčku zemi Mezinárodní měnový fond. Poslední z nich je krajně nepopulární zvýšení věku pro odchod do důchodu, o němž souběžně s procesem jedná ukrajinský parlament.

Postřehy pozorovatelů

Pozorovatelé soudí, že ani jedné ze stran nejde v příslušném sporu pouze o spravedlnost. Ukrajinská justice má opravdu tradiční sklony rozhodovat ve prospěch těch, kdo jsou u moci; možnosti Julie Tymošenkové za plynové krize byly objektivně omezené a využívání veřejných investic k propagaci vládnoucí strany je běžné i na Západě. Obvinění vůči praktikám expremiérky však vycházejí ze zvláštního auditu opatření její vlády, jejž pro tu současnou zpracovaly zahraniční společnosti. Mají tedy i reálný základ.

Podnikatelské praktiky bývalé premiérky (ale i současného prezidenta) v devadesátých letech jsou navíc kapitolou samou pro sebe. JESU Julie Tymošenkové fungovala jako výsadní zprostředkovatel barterových obchodů mezi ruskými a ukrajinskými energetickými koncerny (a de facto jako dodavatel zahraničního plynu), dík čemuž pohádkově zbohatla a vytvořila vlastní mocenskou síť, místy spolupracující i s organizovaným zločinem. Po jejím rozbití se Tymošenková ocitla na čas ve vazbě, když se musela zodpovídat z krácení daní; na podzim 2004 se ale do veřejného života vrátila a spolu s Viktorem Juščenkem stanula včele protestů proti zmanipulovaným prezidentským volbám.

Po tzv. oranžové revoluci v zimě 2004/2005 se stala Julie Tymošenková premiérkou. Úřad zastávala i v letech 2007 až 2010. V únoru minulého roku prohrála v prezidentských volbách právě s Viktorem Janukovyčem.

Ukrajině dnes vládne koalice Janukovyčovy Strany regionů, Bloku Volodymyra Litvina a strany Trudova Ukrajina. Předsedou vlády je Mykola Azarov.

Další informace:

Interfax-Ukraine Pechersky court announces break in hearing of Tymoshenko's case until July 8

AP Tymoshenko faces yet another investigation

Reuters Tymoshenko faces fresh criminal probe (updated)

Reuters Ukrainians protest before key pension reform vote

AFP Ukraine's Tymoshenko expelled from stormy trial

RFE/RL Ukraine Ex-PM Tymoshenko's Trial Adjourned

RFE/EL Tymoshenko To Go On Trial For Abuse Of Power