0/350 000 Kč Podpořte nás trvalým příkazem na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

Profil čtenáře:
Marek Německý

MN
Profese:
Zajímavé je, že podle Vámi udávaných dat na počet hlasů v poměrném hlasování vyhrála opozice 50%:43%, náskok asi 1 300 000 hlasů. Bez hlasů nezávislých by ani s pomocí mandátů získaných ve většinových obvodech neměla Strana regionů s komunisty většinu.
Úžasný článek,
konečně nějaké pojednání o korupci nespočívající v hysterickém moralizování.

díky
Nemohu najít Blackwellovu encyklopedii, takže odkáži ke mnou tolik kritizovaným internetovým encyklopediím:

ochlocracy [ɒkˈlɒkrəsɪ]
n pl -cies
(Government, Politics & Diplomacy) rule by the mob; mobocracy
[via French, from Greek okhlokratia, from okhlos mob + kratos power]
ochlocrat [ˈɒkləˌkræt] n
ochlocratic [ˌɒklɒˈkrætɪk] adj
Collins English Dictionary – Complete and Unabridged © HarperCollins Publishers 1991, 1994, 1998, 2000, 2003

Pokud jde o výrok kardinála Dominika Duky, chápu ho jako pohled konzervativního aristokrata, volajícího po „konstruktivních“, „konsensuálních“ řešeních. Jako strukturní funkcionalista mám pro konsensuální pohled na společnost slabost, odtud můj shovívavý postoj k Dukovu výroku.
Nicméně s kritického hlediska se samozřejmě tento výrok jeví minimálně jako extrémně naivní. Vyvážená řešení se ve společnosti nedosahují díky nějakému programovému úsilí o „zlatý střed“ v aristotelovském smyslu, nýbrž jsou výsledkem politického konfliktu. Speciálně sociální demokracie vychází z tradice určitého demokratického zpracování sociálního, nebojím se říci třídního, konfliktu v základech moderní západní společnosti.
Souhlasím s Martinem Profantem, že je třeba rozlišovat formu vlády (vládu davu) od formy protestu. Kdyby pan Dominik Duka byl svědkem demonstrací francouzských odborářů, to by teprve komentoval…
V celku souhlasím s rozlišením násilného protestu proti mocenským poměrům a násilí vůči sociálně vyloučeným. Na druhé straně toto rozlišení neřeší problematiku svržení liberálně demokratických režimů nebo demokratických právních států radikálními složkami společnosti s podporou davů (únor 1948?). (s výhradou, že si nejsem jistý, že lze režim z let 1945 -48 označit za liberální demokracii nebo demokratický právní stát v dnešním slova smyslu).
Jinak souhlasím s M. P. , že k charakteristice extremismu je třeba přistupovat komplexně a nestačí pouhé formální naplnění jednoho znaku. Pomůckou může být řada právních norem, judikatura soudů apod.
Navíc to, co zmiňujete není jenom problémem pojmu extremismus, ale problémem politické korektnosti obecně.
Studoval jsem v Německu a byl jsem upřímně šokován tamními politickámi "skandály". Nemusím souhlasit s názory takového Thila Sarazzina, ale dělat z něj antisemitu, to je na mne dost silná káva.
No vygoogloval jsem si některé protiextremistické manuály v českém školství a měl jste pravdu, také jsem se zděsil.

Naproti tomu naše bezpečnostní složky výrazně upřesnily definice extremismu:

http://www.policie.cz/clanek/prevence-informace-o-extremismu-co-je-extremismus.aspx

Šlo mi spíše o obhajobu určité intelektuální tradice vycházející zejména z části německé politické vědy, která poskytuje cenná vodítka pro práci bezpečnostních složek tohoto státu. Na druhé straně tyto definice chrání i hnutí jako PROALT nebo DUHA, neb podle těchto definicí extremistickými nejsou.