Ukrajina jako prubířský kámen české levice a pravice

Filip Outrata

Neschopnost části české levice rozpoznat demokratický, protioligarchický rozměr ukrajinského Majdanu, a její sympatie pro imperiální praktiky putinovského Ruska svědčí o hluboké ztrátě orientace a smyslu pro realitu.

Reakce na dění na Ukrajině v českém prostředí, v médiích a na sociálních sítích, ukázaly značnou názorovou rozpolcenost jak na pravé, tak na levé straně politického spektra. Po roce od přímé prezidentské volby se znovu ukázalo rozštěpení české společnosti, které se nekryje s hranicí mezi stranami hlásícími se k pravici a k levici.

Nová hranice názorového zlomu

Tentokrát však názorový zlom vede jinudy. Na dokreslení stačí říci, že v jednoznačném odsouzení ruské vojenské invaze na Krym se shodli oba protivníci z prezidentské kampaně, Karel Schwarzenberg i Miloš Zeman, a spolu s nimi i špičky vládní sociální demokracie, premiér Sobotka i ministr zahraničí Zaorálek.

Tato jednoznačnost a čitelnost české politické reprezentace je jistě dobrá zpráva. Ostatně, od země se zkušeností srpnové invaze roku 1968 by byl jakýkoli jiný postoj z pohledu ostatních zemí naprosto nepochopitelný.

Pokud se ale ponoříme hlouběji do názorů vyjadřovaných v článcích, blozích a na sociálních sítích, objeví se obraz dosti jiný, a po jednoznačnosti a jakémsi základním souladu není ani stopy.

Jak na pravici, tak na levici názorové škály najdeme poměrně silně vyjadřované sympatie k ruskému postupu, spojené s velmi kritickým až odmítavým pohledem na „majdanskou“ revoluci na Ukrajině.

Komunisté a nemálo sociálních demokratů, stejně jako na druhé straně katoličtí konzervativci a stoupenci Václava Klause, sdíleli od počátku silné znepokojení nad radikálními a nacionalistickými složkami Majdanu, které v jejich pohledu překryly všechny ostatní aspekty dění na Ukrajině.

Je to vlastně překvapivé: lidé, kteří by měli být názorově od sebe velmi daleko, ve shodě varují před „hnědnutím“ Ukrajiny. Podíváme-li se na vyjadřované názory blíže, objevíme nicméně vedle podobností i jeden, možná zásadní, rozdíl.

Stručně řečeno, u pravicových sympatizantů s ruskou věcí a Putinovým postupem je základním motivem protievropský postoj, u těch levicových převažuje postoj protiamerický, který je jaksi automaticky spojen se sympatií k Rusku.

Užiteční idioti na pravici

Euroskeptický názorový proud, formující se již několik let zejména kolem webu euportal, blízkého Václavu Klausovi, a kolem Protiproudu Klausova někdejšího spolupracovníka Petra Hájka, delší dobu soustavně buduje obraz Ruska jako pozitivního protipólu bruselské říše zla, vykreslované jako nepřátelský, utlačovatelský systém. Putinovské Rusko nabízí pro klausovské a hájkovské eurofoby především jednu hodnotu: důraz na národ a jeho zájmy.

Pro konzervativní katolické kruhy, jejichž reprezentantem může být například web Duše a hvězdy, je pak Rusko především baštou křesťanských hodnot. Jejich obranu a potvrzení spatřují v odsouzení Pussy Riot či silném vlivu pravoslavné církve na dění v zemi.

Na nekritičnost některých konzervativců, nejen českých, k Putinovu Rusku trefně upozornil Roman Joch, který neváhal nazvat proslulého amerického ultrakonzervativce Patricka Buchanana Putinovým „užitečným idiotem“ na pravici. 

Joch cituje z Buchananova článku věnovaného Putinovu projevu o stavu federace: „Putin říká, že ho jeho matka nechala v dětství tajně pokřtít, a proto se považuje za křesťana. Snaží se nově definovat budoucí světový konflikt „my versus oni“. V něm se konzervativci, tradicionalisté a nacionalisté všech zemí spojí proti kulturnímu a ideologickému imperialismu dle něho dekadentního Západu.

Tedy nová verze „střetu civilizací“, v němž tradiční, národní a konzervativně křesťanské Putinovo Rusko sehrává roli strany dobra čelící dekadentnímu západnímu světu ovládanému homosexuálními, genderovými a jinými lobby a odsouzenému k zániku.

Reálná tvář Ruska, která je mnohdy brutální, netolerantní, xenofobní a zahrnuje i neobyčejně silnou neonacistickou scénu, přitom zůstává zcela mimo rámec tohoto idealizovaného obrazu.

Laciný antifašismus levice

Na levici jsou důrazy položeny poněkud jinak, celkem pochopitelně se tolik nevzhlíží k tradicionalistickému náboženství, a v zásadě chybí i základní podtón nenávisti k Evropské unii a všemu s ní spojenému.

Pro mnohé na české levici je ukrajinská krize pouze pokračováním série střetů mezi imperialistickými Spojenými státy a zeměmi, které se staly obětí jejich agrese. Do této řady patří Irák, Afghánistán a Sýrie, a především bývalá Jugoslávie a Kosovo. Nerozlišuje se přitom mezi jednotlivými, podstatně odlišnými, situacemi.

V názorech především některých sociálních demokratů, jako je zástupce veřejné ochránkyně lidských práv Stanislav Křeček či poslanec Jaroslav Foldyna, se objevuje jednostranné zdůraznění radikálního křídla „majdanských“ revolucionářů a zároveň naprosté opomíjení toho, že od počátku šlo také o odpor proti stále nedemokratičtějšímu režimu, který ve finále chtěl lednovými zákony de facto zlikvidovat demokratický politický systém.

Protesty na náměstí Nezávislosti. Foto neznámého autora, Facebook

Ukrajinský Majdan nebyl a není fašistickým převratem proti legální a demokraticky zvolené vládě, jak se to jeví mnoha levicovým diskutujícím na sociálních sítích.

Nacionalistické a krajně pravicové elementy byly a jsou od počátku přítomny, pravděpodobně prostě proto, že jde o (západo)ukrajinské celonárodní vzepětí, a „celý národ“ zkrátka zahrnuje různé složky, od univerzitních studentů (řada z nich v Kyjevě zahynula) po fotbalové rowdies i neonacisty.

Označování celé ukrajinské revoluce — neboť o revoluci se podle všeho skutečně jednalo — za fašistickou a „hnědou“ se nedá označit jinak než jako laciný antifašismus, který ve skutečnosti rozmělňuje samotný obsah pojmu „fašismus“ a činí z něj nic neříkající hanlivou nálepku.

Jistě je na místě opatrnost vůči takovým věcem jako je jazykový a kulturní nacionalismus, jehož projevem bylo odvolání Janukovyčova zákona o jazycích menšin z roku 2012 nebo účast nacionalistů ze strany Svoboda a zástupců neonacistického Pravého sektoru ve vládních a jiných významných postech.

Je ale třeba sledovat skutečné počínání nové vlády, a již jsme mohli například zaregistrovat to, že pod tlakem ponechala v platnosti zákon o jazykovém právu menšin, zejména té ruskojazyčné. Bude pak zajímavé srovnání, zda bude ukrajinská vláda více „hnědá“ než například reprezentace unijního Maďarska se silnou neonacistickou stranou Jobbik v pozadí.

Kam kráčíš, levice?

Je varující, že si tak málokdo na české levicové scéně uvědomuje, že majdanský odpor byl od počátku také a možná především lidovým vystoupením proti oligarchické, zkorumpované, a jak se nakonec ukázalo, brutální i zbabělé moci.

Všem demokratickým levičákům by právě toto mělo být blízké; spojuje to koneckonců Majdan s hnutími jako je Occupy Wall Street či indignados. Samozřejmě, ukrajinská revolta měla a má i své ošklivé a násilné stránky, které se mohou zdát na první pohled nepřijatelné. Ve svém skutečném kontextu se ale jeví jako drsná reakce na velmi drsnou realitu.

Dále je z pohledu demokratické levice těžko pochopitelné, jak může být podpora imperialistického počínání jedné velmoci protivahou či pomocí proti imperialistickému přístupu jiné supervelmoci. Jako by člověk musel být pro ruskou anexi Krymu, aby mohl být proti vylhané a ve svých důsledcích zhoubné americké invazi do Iráku.

Takové dilema je ale falešné. Ve skutečnosti je to právě a jedině silná, demokratická, sociálně ohleduplná Evropa, kdo může korigovat jak ruský, tak i americký imperialismus, ať již ve formě „ochrany národních zájmů“ nebo „vývozu demokracie“ maskujícího neoliberální kořistnictví, jaké znamenalo bushovské irácké dobrodružství.

Taková vize se může zdát vzdálená, nereálná, chimérická. Nic jiného nám ale nezbývá. Putinovské Rusko nás nezachrání před sociálními konflikty, fašizací společnosti ani před eskapádami zahraniční politiky Spojených států. Pokud si toto představuje část naší levice, svědčí to o její hluboké ztrátě orientace a smyslu pro realitu.

    Diskuse (118 příspěvků)
    KL
    Karel Lippmann, středoškolský učitel
    March 5, 2014 v 10.45
    Nevím, zda si část levice představuje, že nás Rusko zachrání před sociálními konflikty, fašizací společnosti apod., a fandí proto Putinovi. Spíše se domnívám, že jde o nedorozumění, které vyplývá z toho, že někteří stoupenci levice mají značný problém hlasitě se připojit k těm, kteří neuvěřitelně pokrytecky používají metodu dvojího metru. Stačí sledovat ČT 24.
    Petr Jedlička, redaktor DR
    March 5, 2014 v 10.58
    Díky za pěkný text, který vystihuje vnímání věci v ČR ... mezi vlastními Ukrajinci je ovšem vše ještě i jinak. Strach, že situaci ovládli fašisté, resp. neonacisté, je reálný, a má i určitý reálný základ. Proud zpráv o skutečně probíhající mobilizaci fašistických bojůvek, jejichž členové hlídkují před parlamentem a vládními budovami, o vyhrožování známým Rusům žijícím v Kyjevě, či o útocích na policisty, vyšetřovatele či úředníky, kteři se ukrajinským fašistům v minulosti zprotivili, a jež se opravdu dějí - to vše přispívá k atmosféře, kterou jsem popisoval v poslední souhrnné zprávě (http://is.gd/QmRvwF).

    Velká část obyvatel východní části Ukrajiny a zvláště Krymu skutečně nejenom cítí větší sympatie k Rusku než k nové vládě v Kyjevě, ale je upřímně přesvědčena, že v nových poměrech budou rozhodovat krajní nacionalisté, kteří považují rusky mluvící Ukrajince za obyvatelstvo druhé kategorie a potenciální zrádce národa ... A režim vzešlý z revoluce zatím dělá jen velice málo pro to, aby takto cítící Ukrajince přesvědčil o opaku.

    Jinak se patří ještě doplnit, že i na krymské/ruské straně je mnoho hnědých. Zde snímky z jejich nedělní akce, na níž pálili knihy v ukrajinštině, mimojiné i ukrajinské vydání Haškova Švejka.

    http://npubop.livejournal.com/1817959.html#cutid1
    PL
    Pavel Letko, technik
    March 5, 2014 v 11.14
    Vážený pane Outrato,
    podle Vašeho dělení patřím k té "laciné antifašistické levici". Pokusím se tedy Vaše argumenty z této pozice vyvrátit
    1) o tom, že Janukovyčův režim byl zkorumpovaný nikdo nepochybuje. Ani Putin.
    2) nevím o nikom, kdo by se domníval, že většina demonstrujících na Majdanu byli fašisté nebo nacionalisté. Jde však o to, že ta fašistická a nacionalistická část se zasadila o nedodržení dohody Polsko, Německo, Francie, opozice - Janukovyč, - za přítomnosti zástupce Ruska.
    3) tato nejrevolučnější, nejnásilnější část celé revoluce si dopředu nárokovala "silová" ministerstva. Ty také dostala
    4) to, že pod tlakem současná vláda ustoupila ve věci jazykového zákona svědčí cosi o taktice (i Hitler nejprve ustupoval ve věci zákonů), avšak vůbec nic o strategii. Naopak o strategii hovoří to, že nová vláda při všech ekonomických, právních, mezinárodních a dalších těžkostech přišla s takovým kontroverzním rušením jazykového zákona.
    5) nazýváme-li tyto události revolucí - je s podivem kolik bývalých protagonistů a miliardářů a podílníků na korupci bývalých vlád sedí ve vládě současné nebo je instalováno do dalších mocenských postů. Korupce na Ukrajině nezačala s příchodem Janukovyče. Mnohem spíše než o revoluci jde o souboj skupin oligarchů.
    6) v tomto souboji zkorumpovaných si pravice obsadila silová ministerstva - hádejme co to asi bude znamenat.
    a) fašisté a nacionalisté se také nechají zkorumpovat
    b) nastolí fašistický, totalitní, nacionalistický režim.
    7) Evropská unie nás před USA nezachrání už proto, že se na některých akcích v Lybii, Iráku, Afghánistánu atd. sama také podílela (nebo některé členské země). Navíc na situaci na Ukrajině má EU lví podíl.
    8) drzost USA při vývozu tzv. revolucí a chaosu (ve skutečnosti jde o podporu ekonomických zájmů USA a EU) je nikoliv eliminována, ale podporována Evropskou unií. V případě Ukrajiny to platí desetinásobně.
    9) domněnka, že máme nějaké (morální???) právo vyvážet náš zkorumpovaný sobecký systém do jiných zemí vychází z mylných předpokladů.
    10) Putinovské Rusko nás opravdu nezachrání. Proto bychom ale nemuseli hnutí Majdan přirovnávat k hnutí Occupy apod. Problém je, že jste pane Outrato zřejmě neviděl dostatečnou kvantitu záběrů z „Ukrajinské“ revoluce. Zřejmě spoléháte na naše zpravodajství. Já jsem dal přednost přímým přenosům z několika televizí a poslechu projevů z tribuny Majdanu. To mně celkem stačí k posouzení a odhadu situace, který říká, že Ukrajince nic dobrého nečeká. Parta grázlů vystřídala skupinu lumpů. Ovšem – a to je pro nás to nejpodstatnější, z podnětu, popudu a všemožné podpory našich zástupců a Evropské unie. Navíc v této podpoře koaliční vlády oligarchů, nacionalistů a fašistů, která navíc porušila dohodu stvrzenou zástupci EU, aktivně pokračuje zcela nesmyslně i vláda naší sociální demokracie.
    Luděk Ševčík, OSVČ
    March 5, 2014 v 11.34
    To je myšleno skutečně vážně?
    Jestliže v ukrajinském převratu nevidím záruku toho, že obyčejným lidem na Ukrajině bude skutečně lépe, tak jsem prakticky "nerozpoznal demokratický, protioligarchický rozměr ukrajinského Majdanu" tím pádem mám " sympatie pro imperiální praktiky putinovského Ruska svědčící o hluboké ztrátě orientace a smyslu pro realitu"?
    Nebo je to vše jinak? Není to tak, že autorovi kazí radost, že není mnoho lidí na levici, kteří by situaci viděli stejně jako on? Kteří by se nechali zblbnout propagandou a proto se radují, že někde "zvítězila demokracie"?
    Proč by měla být levice mimo realitu, když se neraduje z mocenských vítězství jedněch oligarchů nad druhými? Srovnání kulhají ale srovnání Majdanu s hnutím Occupy Wall Street kulhá na obě nohy. Mimochodem, pročpak chtěla ta "demokratická, sociálně ohleduplná Evropa" podepsat smlouvu s tím "stále nedemokratičtějším režimem, který ve finále chtěl lednovými zákony de facto zlikvidovat demokratický politický systém"? Podivné, že mu ta nedemokratičnost nevadila až do té doby, kdy onen "nedemokratický" režim odmítl smlouvu s EU podpepsat.
    Argumentace, že mimo fanoušků Dinama umírali také vysokoškoláci, je už pak snad nekomentovatelná. Vysokoškolák nemůže, zřejmě dle autorovy fantasie, být nácek, nebo ani fanoušek Dinama.
    Levice musí, především!, všechny ty světové hráče tlačit k tomu, aby postupovali demokraticky. Aby se nikde neměnily demokraticky zvolené vlády převratem. Pokud akceptuje jeden, musí pak akceptovat všechny. Nemůže je schvalovat dle toho, jestli se nám zdá, že po nich bude líp. Nebude, protože nejsou demokratické. To autorovi ale nevadí. Je to svinstvo, ale naše svinstvo.
    Je mi líto autorova ohraničeního myšlení. Kdo není s náma /pro převrat/ je nutně proti nám /s Putinem/? Jiné varianty nejsou?
    Ach jo. Kam kráčite komentátoři?
    PL
    Pavel Letko, technik
    March 5, 2014 v 11.52
    Kdo není s náma /pro převrat/ je nutně proti nám /s Putinem/?
    ad Pavel Kolařík
    zda se účastní patriarcha nebo Židé na věci (nacionalismu, fašismu, násilí atd.) vůbec nic nemění. Hitler a Mussolini byli také zprvu podporováni některými Židy a některým křesťany. .........Souhlasím zcela s výše uvedeným názorem L. Ševčíka.
    PL
    Pavel Letko, technik
    March 5, 2014 v 12.19
    legitimita
    Jak jste přišel na to, že Janukovyče svrhl "ukrajinský lid"? A o legitimitě voleb za současné situace se může zdát možná tak Vám a Kocábovi s knížetem. ..........nedivte se pak, až se probudíte, že budeme mít jako Evropa na krku chudou, odrbanou, nacionalistickou - Západní Ukrajinu.
    Luděk Ševčík, OSVČ
    March 5, 2014 v 12.26
    Malé vodítko:
    Únor 1948 - levicový puč
    Listopad 1989 - československý lid svrhnul svoji vládu
    Březen 2014 - ukrajinský lid svrhnul Janukovyče
    Pozor, přes velkou podobnost nezaměňovat!
    A je třeba znovu prověřit 2500 pozorovatelů posledních ukrajinských voleb, neboť legitimita, kterou přiřkli Janukovičově vládě, je zpochybněna panem Kolaříkem! Na příští volby ovšem přijedou už jiní, kteří budou provádět ostrou kontrolu. Pak budeme moci klidně spát.
    IV
    Ivo Vlasatý, budižkničemu - ProAlťák - Pirát
    March 5, 2014 v 12.37
    "Nacionalistické a krajně pravicové elementy byly a jsou od počátku přítomny, pravděpodobně prostě proto, že jde o (západo)ukrajinské celonárodní vzepětí, a „celý národ“ zkrátka zahrnuje různé složky, od univerzitních studentů (řada z nich v Kyjevě zahynula) po fotbalové rowdies i neonacisty."

    Pane Outrato, zdá se, že přehlížíte, že část západoukrajinské levice vůbec nebyla součástí "celonárodního vzepětí" a část se sice účastnila, ale pro její myšlenky nebyl dán prostor, který si uzurpovali právě nacionalisté.
    http://revolution-news.com/communique-euromaidan-borotba-union-center-antifascist-resistance/

    Osobně jsem se setkal s výrokem (z úst Eugena Kukly), že jde o to vyměnit oligarchu za jiného, kultivovanějšího (Porošenko už je ready) a "nezkorumpovaného" a obávám se, že tomu odporovaly právě ty fašistické a nacistické proudy. Tolik k "protioligarchickému rozměru".

    Já se hrdě hlásím k tomuhle lacině antifašistickému postoji:
    http://a2larm.cz/2014/03/nenavidim/
    AM
    Aleš Morbicer, invalidní důchodce a audiofil
    March 5, 2014 v 13.50
    Nedodržení dohody Janukovyč - opozice - Majdan - ministři EU, se právě podporují ty "imperiální praktiky", tj. přesvědčení, že dohody jsou pro blbce a slabé.
    Pod jiným článkem jsem se už vyjádřil, že se EU MĚLA OKAMŽITĚ STÁHNOUT Z VYJEDNÁVÁNÍ, dokud nebude dohoda obnovena nebo dokud z voleb nevzejde nová ukrajinská reprezentace.

    Bylo by to složité, nicméně bychom se nedostali do zcela trapné a odporné situace, kdy EU podporuje vládu s účastí fašistů.
    VV
    Vlastimil Válek, lékař
    March 5, 2014 v 16.27
    Pane Outrata,
    Mohl byste mně poslat odkaz na ten článek na webu Duše a hvězdy, který Vás zřejmě nazdvihl? Já ho nemohu najít. Díky. Jinak článek velmi zajímavý a diskuze ještě více. Kamarád se teď vrátil z Kyjeva kde dělal obchody a jeho postřehy jsou zajímavé. Ono s tím lidem je to vždycky složité. Lid to má často na háku. To už musí být fakt hodně zle, aby to lid řešil.
    + Další komentáře