Válková v roce 1979 napsala text s prokurátorem Milady Horákové. Opozice bouří

Jan Kašpárek

Opozice a část občanské společnosti kritizuje zmocněnkyni pro lidská práva a adeptku na post ombudsmanky Helenu Válkovou. Objevily se čtyřicet let staré texty, v nichž se věnuje mechanismu, který se svého času zneužíval k šikaně disidentů.

Zmocněnkyně vlády pro lidská práva a prezidentova kandidátka na post ombudsmanky Helena Válková (ANO) čelí kritice za to, že na začátku osmdesátých let hájila institut ochranného dohledu užívaný svého času k šikaně disidentů. Podle zjištění konzervativního portálu Info.cz možná budoucí ochránkyně práv navíc v roce 1979 sepsala text s nechvalně proslulým prokurátorem Josefem Urválkem, který nese spoluodpovědnost za řadu justičních vražd padesátých let.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Část médií a politiků vyvozuje, že se Válková podílela na potlačování lidských práv režimem KSČ. Poslankyně to popírá. „Naprosto odmítám, že jsem se jakkoliv podílela na šikaně disidentů. To je absolutní a urážlivá lež. Mnohokrát jsem řekla, že jsem za minulého režimu nebyla žádnou hrdinkou, jako mnozí jiní, chtěla jsem se pouze věnovat práci a její součástí bylo psaní odborných statí a komentářů, to je celé,“ uvedla ke čtyřicet let starým textům.

Válková během normalizace působila jako vědecká pracovnice Výzkumného ústavu kriminologického. Odborně se zaměřovala mimo jiné právě na ochranný dohled. Ten vládnoucí moc zneužívala k omezování práv nepohodlných osob, de facto jako formu domácího vězení.

„Jakýkoliv zákon nebo právní institut může být zneužíván režimem, počínaje vězením a konče ochranným dohledem. Původně to bylo namířeno na recidivisty, kteří páchají majetkovou a násilnou trestnou činnost. Jestli, a jak to režim zneužíval, o tom jsme samozřejmě neměli ponětí,“ hájí Válková. A proti článku portálu Info.cz, který v titulku uvádí, že se „podílela na šikaně disidentů“, se prý bude bránit soudní cestu.

Válková dále Deníku N řekla, že neměla tušení, kdo je její někdejší kolega Urválek, potažmo že v roce 1950 posloužil jako jeden z veřejných žalobců ve vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou. Někdejší režimní prokurátor spáchal sebevraždu shodou okolností ve stejný rok, kdy s Válkovou sepsal jeden z diskutovaných článků do odborného časopisu Prokuratura.

Poslankyně ovšem kritiky nepřesvědčila. Obvinění vidí jako „závažná“ i premiér Andrej Babiš (ANO). „Paní profesorka [Válková] se v médiích vyjádřila v tom smyslu, že nařčení odmítá. Věc ale musí vysvětlit,“ sdělil deníku Právo. S konkrétnějším vyjádřením chce počkat na další informace.

Jisté znepokojení vyjádřil i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Jméno prokurátora Urválka je nechvalně známé z politických procesů a určitě to neprospěje image úřadu. Ale nechci nikoho soudit bez toho, že bych mu dal šanci situaci vysvětlit. Očekávám, že paní profesorka se k tomu vyjádří, až poté budeme moci zaujímat nějaká stanoviska,“ uvedl pro ČTK.

Opozice mluví o skandálu a výsměchu

Kritičtěji se na odhalení dívá sněmovní i občanská opozice. „Tuto paní navrhuje prezident Zeman na post ombudsmanky, tedy veřejné ochránkyně lidských práv. To je výsměch obětem totalitního režimu. Něco takového je naprosto nepřijatelné. Na místě je naopak odvolání z funkce vládního zmocněnce pro lidská práva, kterou nyní paní Válková, což je neméně absurdní, zastává,“ shrnul výtky spolek Milion chvilek pro demokracii.

Obdobně se vyjádřila i část politiků. „Musela vědět, že v naší zemi [ochranný dohled] sloužil i k perzekuci politických odpůrců režimu a byl hojně využíván k šikaně disidentů zejména po vzniku Charty 77,“ uvedla Miroslava Němcová (ODS). „To, že zastává funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva a oznamuje kandidaturu do funkce veřejné ochránkyně práv, je skandální. Je to výsměchem všem odpůrcům a obětem komunistického režimu v naší zemi. Zároveň jde o další mimořádné selhání premiéra i prezidenta, kteří ji podporují,“ dodala.

Válková je právničkou se zaměřením na kriminologii a trestní právo. Do roku 1989 byla členkou KSČ, následně se angažovala v Občanském fóru. Později patřila k prvním kritikům „rychlostudia“ a pochybných poměrů na plzeňských právech, za což ji škola odvolala z vedení katedry. Ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) vykonávala funkci ministryně spravedlnosti.

Jméno Válkové se v poslední době dostalo do středu zájmu v souvislosti s očekávaným výběrem nového ombudsmana, který má ve funkci nahradit končící Annu Šabatovou. Válkovou na funkci navrhl prezident Miloš Zeman. Pro volbu v Poslanecké sněmovně mohla doposud počítat s podporou vládní koalice. Zda jí nyní ztratí, není zřejmé. Premiér prozatím odmítl hodnotit, zda má poslankyně kandidaturu stáhnout.

Proti Válkové postavil Senát vládního zmocněnce pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandra Storma a advokáta Jana Matyse. Sněmovna mezi nimi zřejmě vybere v příštích měsících.

    Diskuse
    Obviňovat Helenu Válkovou z toho, že se sepsáním svého textu ohledně institutu tzv. "ochranného dohledu" podílela na pronásledování disidentů, je - bez dalších důkazů - naprosto nepřiměřené a neodůvodněné.

    Ano, uvedený institut ve své konkrétní formě mohl být snadno zneužíván, a také samozřejmě skutečně zneužíván byl; nicméně v dané době byl víceméně v principiálním souladu se socialistickým pojetím práva, kdy smyslem soudního rozsudku ve věci trestní není pouhý trest, nýbrž celková náprava pachatele, a to včetně následné prevence.

    Krátce řečeno: socialistické právo bylo (v určitém smyslu opravdu upřímně) přesvědčeno o tom, že je jak pro společnost, tak ale i pro samotného pachatele-recidivistu daleko prospěšnější, když i po jeho propuštění z výkonu trestu bude podléhat určitému dohledu nad tím, jaký vede další způsob života. Tedy zda se nějakým způsobem opět integroval do "normální" společnosti, anebo zda se opět nevydá na cestu zločinu.

    Ostatně, určitá omezení pro odsouzeného po vykonání trestu odnětí svobody jsou s naprostou samozřejmostí i dnes běžnou součástí trestněprávních kodexů všude na světě. (Například pedofilovi je možno přikázat ochrannou léčbu, zakázat mu přístup k dětským hřištím, a tak dále.)

    Ještě jednou tedy: osočovat H. Válkovou jenom proto, že se podílela na sepsání inkriminovaného textu, je naprostý nesmysl.

    Něco poněkud jiného ale je, když ona tvrdí, že v té době neměla ponětí o minulosti pověstného prokurátora Urválka. Nelze to sice zcela stoprocentně vyloučit; ale přece jenom, nějak se tomu nechce dost dobře věřit. Ale i tady platí presumpce neviny: dokud by nebyl dokázán opak, je nutno její tvrzení o vlastní nevědomosti akceptovat.

    Osobně považuji H. Válkovou jako krajně nezpůsobilou osobu pro vykonávání úřadu obhájkyně lidských práv. Ale to vyplývá jejich konkrétních postojů v současné politice, nikoli z - neprokázaných - kauz z minulosti.
    IH
    January 10, 2020 v 11.44
    O tři poschodí výš
    Moji titulkovou formulaci použil Miloš Kopecký ve svém proslulém (byť protiemigrantské angažmá odčiňujícím) vystoupení roku 1987. Také jiný Miloš, totiž Zeman, hovořil později podobně. Oba asi marně. Stále jsou totiž do důležitých, ba lze říci exkluzivních funkcí pravidelně navrhováni i voleni lidé, kteří mají možná dobré konexe, nebo stranickou příslušnost (jinou než v době Kopeckého projevu), ale jinak představují formát spíše okresní. Jako takovým jim někdy jejich výmluvy na někdejší neznalost můžeme i shovívavě věřit, nicméně někdo by jim měl přece jen říct, že vizitku si dělají, docela sami, tomuto formátu, a to ještě nanejvýš, odpovídající.
    HZ
    January 10, 2020 v 13.43
    Pane Poláčku,
    vaše věta o upřímném přesvědčení socialistického práva mě rozesmála. Jedním z úkolů tehdejších orgánů, justičních na jednom z předních míst, bylo pohlídat, aby političtí vězňové, jinak též protisocialističtí živlové, byli po propuštění z basy pod bedlivým dohledem. Ne aby se někam začleňovali /ještě to tak!/, ale aby se naopak moc nedružili a neměli roupy. Paragraf, který jim byl u soudu přišit, přitom nehrál roli.
    HZ
    January 10, 2020 v 18.22
    Pane Krupičko,
    jestli čarodějnice na svou obranu říká, že nevěděla, kdo je Urválek, byla po právu zvážena a shledána lehkou.
    Upálena nebude. Ale na postu ombudsmanky bych ji neviděla ráda.
    JN
    January 10, 2020 v 19.18
    Problém může nastat bez ohledu na čistotu životopisu,
    pokud člověk určitým způsobem neoddělí svoje přesvědčení od výkonu funkce (jako se to stalo například v případě Ústavního soudu a toho ostravského hoteliéra, který nechtěl ubytovávat Rusy, pokud nepodepíší určité politické prohlášení).

    Tyhle přešlapy se ale (paradoxně?) stávají spíše jiným lidem než je Helena Válková.
    JK
    January 10, 2020 v 20.53
    Kdybychom se v tom trochu pošťourali, tak bychom se možná podivili, co všechno za minulého režimu napsali/y někteří jiní/některé jiné soudruzi/soudružky z KSČ, kteří/které se později stali/y významnými oporami režimu současného a jejichž oprávnění pro výkon jejich současných funkcí si nikdo ani náhodou nedovolí veřejně zpochybnit...
    HZ
    January 10, 2020 v 21.3
    Šťourejte, pane Kalousi.
    Zasloužíte se o stát.
    JK
    January 10, 2020 v 21.20
    Heleně Zemanové
    "Zasloužíte se o stát."

    :-D

    Asi jako ti nekompromisní bojovníci proti habsburské monarchii, kteří proti ní (hubama) statečně válčili ještě v roce 1938...? Tak o takové zásluhy opravdu nestojím a rád je přepustím všem, kdo tenhle stát považují za svůj...
    JP
    January 11, 2020 v 11.15
    Ochranný dohled a obecná kriminalita
    Paní Zemanová, ještě jednou: to ustanovení o "ochranném dohledu" za minulého režimu mělo zcela principiálně naprosto o b e c n ý charakter. V žádném případě se nejednalo o nějaké speciální opatření proti politickým disidentům. - Vzpomínám si mimochodem, jak si za jednoho mého pobytu v cele předběžného zadržení stěžoval jeden naprosto "standardní", tedy nepolitický recidivista, jak je ten ochranný dohled obtěžující; a dokonce vyjádřil názor, že to už by bylo lepší dát odsouzenému rovnou větší "flastr", než ho potom ještě takto dodatečně šikanovat následným dozorem.

    Takže: ano, pro potrefené to dozajista byla velmi nepříjemná záležitost; ale opakuji znovu, primárně to nijak nebylo opatření výlučně proti odpůrcům režimu.

    Ostatně, ve včerejších televizních zprávách konstatoval dokonce i bývalý ústavní soudce Balík, že vlastně není principiálního rozdílu mezi tím tehdejším "ochranným dohledem" a mezi tím, jakou funkci v dnešním právním systému vykonává probační a mediální služba. Která stejně tak vykonává dohled nad propuštěnými vězni, především recidivisty. Podle soudce Balíka je rozhodující rozdíl prostě v tom, za jakých politických podmínek se takovýto dohled vykonává. V totalitě je možno nakonec zneužít všechno.

    Takže opakuji ještě jednou: z toho samotného faktu že H. Válková svého času napsala studii o funkčnosti institutu "ochranného dohledu" opravdu ještě nijak nevyplývá důkaz, že by se nějak aktivně angažovala v šikanování tehdejších politických odpůrců režimu.
    Co se pak její spolupráce na daném textu s pověstným prokurátorem Urválkem týče, pak se k tomu Válková včera vyjádřila tak, že "měla určitou vědomost" o Urválkově účasti v procesech v 50. létech.

    Což je ovšem docela zajímavé doznání. Na jednu stranu je tím odstraněna pochybnost kterou jsem vyjádřil včera, jak málo by bylo pravděpodobné, že by o tom nevěděla vůbec nic. Ale na straně druhé to její vyjádření budilo velice silný dojem, že ona o tom sice "něco" věděla - ale že ji to nijak blíže nezajímalo a neznepokojovalo.

    Což ovšem právě by v mých očích hovořilo výmluvněji nežli cokoli jiného o jejím skutečném vnitřním hodnotovém nastavení. Já jsem někdy v té době sám studoval práva. Čistě teoreticky by tedy bylo možné, že bych se sám dostal někam k práci v oboru teorie státu a práva (což by mi osobně sedělo daleko více, nežli nějaká advokátní či podobná praxe). Mohlo by se tedy stát i to, že bych psal teoretické rozbory o různých právních ustanoveních a institutech, včetně onoho dnes tak populárního "ochranného dohledu". Ale - kdybych se dozvěděl o tom že na mých pracích jako spoluautor bude uvedený pověstný Urválek, i kdybych neměl o jeho činech v padesátých letech zcela konkrétní vědomost, je prakticky nemyslitelné že bych tuto skutečnost přešel jenom s lhostejným pokrčením rameny.

    A především: dejme tomu že bych se tehdy vůbec nezajímal o politiku. A že bych tedy (téměř) nic nevěděl o nějakých disidentech, ani o padesátých letech. Ale v každém případě d n e s bych tuto spoluúčast prokurátora inscenovaných procesů totalitního režimu na mých vlastních studiích považoval za těžkou skvrnu na mé profesní cti - a nesnažil bych se před touto skutečností kličkovat a ji bagatelizovat, jako to činí Helena Válková.
    + Další komentáře