Zmocněnkyně vlády pro lidská práva a prezidentova kandidátka na post ombudsmanky Helena Válková (ANO) čelí kritice za to, že na začátku osmdesátých let hájila institut ochranného dohledu užívaný svého času k šikaně disidentů. Podle zjištění konzervativního portálu Info.cz možná budoucí ochránkyně práv navíc v roce 1979 sepsala text s nechvalně proslulým prokurátorem Josefem Urválkem, který nese spoluodpovědnost za řadu justičních vražd padesátých let.

Část médií a politiků vyvozuje, že se Válková podílela na potlačování lidských práv režimem KSČ. Poslankyně to popírá. „Naprosto odmítám, že jsem se jakkoliv podílela na šikaně disidentů. To je absolutní a urážlivá lež. Mnohokrát jsem řekla, že jsem za minulého režimu nebyla žádnou hrdinkou, jako mnozí jiní, chtěla jsem se pouze věnovat práci a její součástí bylo psaní odborných statí a komentářů, to je celé,“ uvedla ke čtyřicet let starým textům.

Válková během normalizace působila jako vědecká pracovnice Výzkumného ústavu kriminologického. Odborně se zaměřovala mimo jiné právě na ochranný dohled. Ten vládnoucí moc zneužívala k omezování práv nepohodlných osob, de facto jako formu domácího vězení.

„Jakýkoliv zákon nebo právní institut může být zneužíván režimem, počínaje vězením a konče ochranným dohledem. Původně to bylo namířeno na recidivisty, kteří páchají majetkovou a násilnou trestnou činnost. Jestli, a jak to režim zneužíval, o tom jsme samozřejmě neměli ponětí,“ hájí Válková. A proti článku portálu Info.cz, který v titulku uvádí, že se „podílela na šikaně disidentů“, se prý bude bránit soudní cestu.

Válková dále Deníku N řekla, že neměla tušení, kdo je její někdejší kolega Urválek, potažmo že v roce 1950 posloužil jako jeden z veřejných žalobců ve vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou. Někdejší režimní prokurátor spáchal sebevraždu shodou okolností ve stejný rok, kdy s Válkovou sepsal jeden z diskutovaných článků do odborného časopisu Prokuratura.

Poslankyně ovšem kritiky nepřesvědčila. Obvinění vidí jako „závažná“ i premiér Andrej Babiš (ANO). „Paní profesorka [Válková] se v médiích vyjádřila v tom smyslu, že nařčení odmítá. Věc ale musí vysvětlit,“ sdělil deníku Právo. S konkrétnějším vyjádřením chce počkat na další informace.

Jisté znepokojení vyjádřil i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Jméno prokurátora Urválka je nechvalně známé z politických procesů a určitě to neprospěje image úřadu. Ale nechci nikoho soudit bez toho, že bych mu dal šanci situaci vysvětlit. Očekávám, že paní profesorka se k tomu vyjádří, až poté budeme moci zaujímat nějaká stanoviska,“ uvedl pro ČTK.

Opozice mluví o skandálu a výsměchu

Kritičtěji se na odhalení dívá sněmovní i občanská opozice. „Tuto paní navrhuje prezident Zeman na post ombudsmanky, tedy veřejné ochránkyně lidských práv. To je výsměch obětem totalitního režimu. Něco takového je naprosto nepřijatelné. Na místě je naopak odvolání z funkce vládního zmocněnce pro lidská práva, kterou nyní paní Válková, což je neméně absurdní, zastává,“ shrnul výtky spolek Milion chvilek pro demokracii.

Obdobně se vyjádřila i část politiků. „Musela vědět, že v naší zemi [ochranný dohled] sloužil i k perzekuci politických odpůrců režimu a byl hojně využíván k šikaně disidentů zejména po vzniku Charty 77,“ uvedla Miroslava Němcová (ODS). „To, že zastává funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva a oznamuje kandidaturu do funkce veřejné ochránkyně práv, je skandální. Je to výsměchem všem odpůrcům a obětem komunistického režimu v naší zemi. Zároveň jde o další mimořádné selhání premiéra i prezidenta, kteří ji podporují,“ dodala.

Válková je právničkou se zaměřením na kriminologii a trestní právo. Do roku 1989 byla členkou KSČ, následně se angažovala v Občanském fóru. Později patřila k prvním kritikům „rychlostudia“ a pochybných poměrů na plzeňských právech, za což ji škola odvolala z vedení katedry. Ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) vykonávala funkci ministryně spravedlnosti.

Jméno Válkové se v poslední době dostalo do středu zájmu v souvislosti s očekávaným výběrem nového ombudsmana, který má ve funkci nahradit končící Annu Šabatovou. Válkovou na funkci navrhl prezident Miloš Zeman. Pro volbu v Poslanecké sněmovně mohla doposud počítat s podporou vládní koalice. Zda jí nyní ztratí, není zřejmé. Premiér prozatím odmítl hodnotit, zda má poslankyně kandidaturu stáhnout.

Proti Válkové postavil Senát vládního zmocněnce pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandra Storma a advokáta Jana Matyse. Sněmovna mezi nimi zřejmě vybere v příštích měsících.