Povodí Moravy promluvilo k otravě Bečvy: šetření řídila Brabcova inspekce

Zuzana Vlasatá

Komentář hydrobiologa Martin Rulíka zveřejněný v Deníku Referendum vyprovokoval Povodí Moravy k reakci. Potvrzuje se podezření, že šetření otravy řídila Česká inspekce životního prostředí, podléhající ministru Brabcovi.

„Naši pracovníci dostali informaci, že v čase, kdy jsme začali upouštět vodu z Bystřičky, byly z Bečvy odebrány a poslány do laboratoře vzorky vody. Četl jsme to i v zápisu ze zasedání krizového štábu,“ hájí postup Povodí Moravy ředitel Antonín Tůma. Foto MO ČRS Hustopeče nad Bečvou

V souvislosti se zářijovou otravou řeky Bečvy kyanidem dosud správce toku — Povodí Moravy — nepodával s odkazem na policejní vyšetřování žádné informace o šetření havárie. Mlčení důležité instituce se nyní Deníku Referendum podařilo prolomit.

Hlídáme, že #BečvaNevyšumí. Podpořte nás v další investigativní práci!
×

Ředitel pro správu povodí Antonín Tůma zveřejnil otevřený dopis v reakci na komentář Ve věci otrávené Bečvy má máslo na hlavě i Povodí Moravy, který v Deníku Referendum vydal Martin Rulík, hydrobiolog působící na Palackého univerzitě v Olomouci. Rulík v textu formuluje otázku, zda tím, že Povodí Moravy po havárii navýšilo průtok v Bečvě vodou z přehrady Bystřička, nepomohlo zahladit stopy, které mohly umožnit snadnou identifikaci viníka havárie.

Antonín Tůma v otevřeném dopise podezření, že se Povodí Moravy vědomě podílelo na zahlazení stop kategoricky odmítá. V návaznosti na svůj dopis pak Deníku Referendum zodpověděl další otázky.

Píše, že vodohospodářský dispečink Povodí Moravy přijal hlášení olomouckých hasičů o velkém úhynu ryb v Bečvě na úrovni obce Hustopeče nad Bečvou v neděli 20. září v poledne. „Na místě naši pracovníci zjistili, že na znečištění nezabírají norné stěny, což indikuje, že nejde o znečištění ropnými látkami. A v takovém případě má Povodí jedinou možnost: naředit vodu v řece, a tím snížit koncentraci jedu,“ uvedl Tůma v rozhovoru s DR.

K naředění řeky vodou z přehrady Bystřička podle ředitele Tůmy přistoupil vodohospodářský dispečink už hodinu poté, co přijal hlášení o havárii, tedy v neděli v jednu odpoledne. „Bylo to se stoprocentním souhlasem vodoprávního úřadu,“ dodává. Tím je úřad ve Valašském Meziříčí.

Vědělo už v té chvíli Povodí Moravy, čím je řeka otrávená? Antonín Tůma říká, že ne: „To jsme se dozvěděli až v následujících dnech.“

Martin Rulík ve své odpovědi na Tůmův otevřený dopis ale píše: „Pokud došlo k úniku a hlavní otrava nastala v neděli dopoledne, tak převážná část kyanidů během neděle již odtekla po proudu a mohla být naředěna stávajícím průtokem — nevím nakolik. Doposud nebyly zveřejněny žádné informace o naměřených koncentracích kyanidů v podélném profilu Bečvy, a tudíž nelze odvodit, jaký byl skutečný vliv naředění zvýšeným přítokem z Bystřičky a nakolik pomohl snížit koncentraci kyanidů.“

Jinými slovy: otázka Martina Rulíka, zda nešlo o unáhlenou reakci, která naředěním řeky spíš pomohla smýt stopy, nadále platí. „Naši pracovníci dostali informaci, že v čase, kdy jsme začali upouštět vodu z Bystřičky, byly z Bečvy odebrány a poslány do laboratoře vzorky vody. Četl jsme to i v zápisu ze zasedání krizového štábu,“ hájí postup Povodí Moravy Antonín Tůma.

Povodí Moravy pracovalo podle pokynů Brabcovy inspekce životního prostředí

Vzhledem k neochotě všech institucí říct o havárii na Bečvě a jejím vyšetřování cokoliv konkrétnějšího, podal Deník Referendum 7. října k Povodí Moravy žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Požadovali jsme „protokoly z kontrol odběrů vzorků a místních šetření, které byly Povodím Moravy nebo za jeho účasti prováděny na toku řeky Bečvy, v provozech i na jiných pozemcích, v souvislosti s únikem kyanidu v neděli 20. 9. 2020“.

Dvanáct dní na to nám přišla zamítavá odpověď: „Povinný subjekt v tomto případě neposkytne požadované informace, a to s ohledem na skutečnost, že předmětné protokoly byly předány Policii ČR a jejich poskytnutí by mohlo ohrozit či zmařit účel vyšetřování předmětné havárie,“ psalo se v ní. A dále: „Současně pro úplnost sdělujeme, že laboratoře Povodí Moravy, s.p., provedly odběry a analýzy vzorků povrchové vody na základě objednávky od ČIŽP OI [oblastní inspektorát České inspekce životního protředí — pozn. DR] Olomouc, resp. ČIŽP OI Brno, a tudíž vlastníkem naměřených dat jsou oblastní inspektoráty ČIŽP, tzn., že i povinnými subjekty dle Informačního zákona jsou tyto oblastní inspektoráty.“

Nyní však Antonín Tůma ve svém otevřeném dopise částečně odkrývá karty. Ve čtvrtek 24. září provedlo Povodí Moravy odběr bentosu, tedy organismů žijících na dně koryta řeky, v lokalitách Choryně a Černotín. Tedy v místech, kde prokazatelně proběhla otrava a umíraly tam masivně také ryby. To je zcela nová informace.

Odběr bentosu Povodí ale neprovedlo například u výpustí, tedy u možných zdrojů, odkud kyanid vytekl, které se kolem řeky Bečvy nacházejí. Analyzování škod na organismech říčního dna, jak je Povodí provedlo, tedy nemělo jak přispět k nalezení viníka havárie, respektive zmapování cesty kyanidu Bečvou.

Další vzorky bentosu pak Povodí odebíralo až poté, co ustaly vydatné deště, které přišly na Valašskomeziříčsku týden po havárii. Jak ale zjistil ze svých vlastních odběrů bentosu právě Martin Rulík, s velkou vodou způsobenou silnými srážkami se pravděpodobně urychlila kolonizace říčního dna bentosem naplaveným z horního toku.

S analýzami bentosu Povodí Moravy následně pracovalo ministerstvo životního prostředí, když rozhodovalo o tom, zda už je vhodná chvíle do řeky nasadit nové ryby. Při nedostatku bentosu by se totiž neměly čím živit. Jinak řečeno, analýzy Povodí Moravy sloužily jako podklad k rozhodování, zda do Bečvy život vracet, ale ne k určení viníka.

Antonín Tůma také ve svém otevřeném dopise uvádí část informací, které jeho úřad Deníku Referendum upřel v reakci na oficiální žádost. „V rámci součinnosti Povodí Moravy s vodoprávním úřadem a Českou inspekcí životního prostředí provedlo Povodí Moravy odběr sedmdesáti vzorků na dvaceti různých místech na tocích Bečvy a Moravy,“ stojí v otevřeném dopise.

„Inspekce u nás udělala objednávku vzorků na určitých částech toku s cílem podchytit šíření znečištění, aby mohli vypátrat viníka havárie. Rozhodl o tom krizový štáb. Tyto vzorky jsme předali inspekci a vodoprávnímu úřadu, od nichž si je vyžádala poté i policie. Vzorky jsme pouze odebrali a zpracovali, nevyhodnocovali jsme je. S výsledky nás dodnes nikdo neseznámil,“ prozradil nyní Deníku Referendum Tůma.

Geussovy výmluvy před poslanci

Ředitel České inspekce životního prostředí, ministrem Brabcem kontroverzně dosazený Erik Geuss, se přitom ze zodpovědnosti za vyšetřování vykrucoval ve čtvrtek 5. listopadu na Výboru pro životní prostředí, který měl ekologickou katastrofu na Bečvě v programu. Poslancům na místě vysvětloval, že inspekce je kontrolní orgán a „není-li přizvána některým za zasahujících subjektů, zůstává jako pozorovatel“.

Poukazoval tím zřejmě na skutečnost, že případ se z přestupkového řízení dostal do řízení trestního a řeší jej policie, která si může od inspekce vyžádat spolupráci, konzultaci a podobně. „Inspekce předala policii za účelem vyšetřování šedesát vzorků,“ sdělila DR mluvčí úřadu Radka Nastoupilová.

Policie pak teprve tento týden Valašskému deníku řekla, že nechává zpracovat znalecké posudky převzatých vzorků: „Lhůta na jejich zpracování odpovídá množství zkoumaného materiálu a skončí na konci prosince. Ke zkoumání jsme odeslali přes sto vzorků.“

Policie České republiky samozřejmě nedisponuje svými laboratořemi či jinými nástroji k odebírání a vyhodnocování vzorků. Je odkázána na to, co jí poskytnou odpovědné státní instituce, jejichž selhání zákon nemůže předpokládat. V tomto případě tedy Policie pracuje s tím, co obdržela od České inspekce životního prostředí, příslušného vodoprávního úřadu ve Valašském Meziříčí, hasičů a Povodí Moravy.

Povodí, které má nejlepší dispozice zajistit v souvislosti s havárií kvalitní důkazy — má vlastní laboratoř a mnoho expertů —, se hájí tím, že podle vodního zákona nemá „povinnost“ takové šetření dělat. A že jenom plní požadavky vodoprávního úřadu a inspekce, potažmo policie.

Inspekce a vodoprávní úřad jsou pak součástí úřadů ovládaných politickým hnutím ANO, což je spolu s řadou dosavadních excesů, které jsme již popsali v předchozích reportážích a analýzách vystavuje podezření, že odklonily pozornost vyšetřování od podniku DEZA spadajícího do holdingu premiéra Andreje Babiše. Už kusé informace, které o průběhu vyšetřování unikly, nasvědčují tomu, že přístup kompetentních úřadů byl přinejmenším laxní.

„U šetření původce a příčin havárií mají kompetence inspekce životního prostředí i vodoprávní úřady. Průmyslové havárie tohoto rozsahu řeší inspekce zcela běžně a poskytuje policii odbornou součinnost, protože policie těmto věcem logicky nerozumí. Inspekce se navíc v prvních dnech bila v prsa, že kauzu šetří vší silou. Dokonce veřejnosti sdělovala, že Deza je mimo podezření,“ řekla DR bývalá ředitelka ústeckého inspektorátu Jana Moravcová, jedna z těch, jichž se při čistce na úřadu zbavili v roce 2015 Erik Geuss a Richard Brabec.

V tomto kontextu je pak třeba také připomenout, co 10. října ministr Brabec zdůraznil na tiskovém brífinku: „Dokud případ nepřebrala policie, dostával jsem do čtvrtka (24. 9.) informace od České inspekce životního prostředí. Ta to řešila jako správní orgán, to je důležité si uvědomit, to je její jediná role.“ Jinými slovy: v klíčových prvních hodinách a dnech po havárii bylo skutečně vše v rukou České inspekce životního prostředí.

Otevřený dopis ředitele Antonína Tůmy a odpověď Martina Rulíka v plném znění zveřejníme v sobotu 7. listopadu.

    Diskuse