Bezmála dva měsíce poté, co byla řeka Bečva otrávena kyanidem, se jednou z největších ekologických havárií v dějinách České republiky poprvé zabývalo plénum Sněmovny. Ačkoli byl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) sdílnější než na jednání Výboru pro životní prostředí, který přirovnal k vyšetřovací komisi, veřejnost se žádné nové informace nedozvěděla. Sněmovna se navíc — kvůli absencím mnoha poslanců z řad politického hnutí ANO, ČSSD, KSČM a SPD — nedostala ani k hlasování o navržených usneseních.

Brabec ve svém úvodním vystoupení nejprve stručně zrekapituloval vývoj kauzy v čase a zopakoval to, co říkal již během zasedání sněmovního výboru. „Nemohu se, ani mi to nepřísluší, pouštět do spekulací o vyšetřovacích hypotézách, o scénářích šíření kyanidového mraku, úhynu ryb v návaznosti na hydrodynamiku řeky nebo postižení bentosu. To je záležitostí posudků, které si nechala zpracovat Policie,“ uvedl s tím, že je zcela odkázán na prohlášení orgánů činných v trestním řízení a žádné podrobnější informace nemá.

„Někteří politici a média do omrzení připomínají můj slib, že viník bude nalezen v řádu hodin. Stokrát jsem řekl, že jsem nic takového neslíbil. Pouze jsem vyjádřil naději, že se tak stane,“ pokračoval. Dále se bránil i proti nařčením, že ukvapeně vyloučil coby možného původce otravy řeky chemičku DEZA z holdingu Agrofert, který patří premiéru Andreji Babišovi (ANO).

Brabec argumentoval, že vycházel jen z informací Policie, která za možný zdroj znečištění označila kanál vedoucí z areálu firmy Tesla Rožnov. Ve skutečnosti ale DEZu vyloučila až několik dní poté, co tak učinila Česká inspekce životního prostředí, která ministru Brabcovi podléhá. Podle informací, které Deník Referendum získal exkluzivně v Povodí Moravy, právě inspekce v prvních dnech řídila šetření havárie v terénu.

Ministr poté vysvětloval, že o DEZe vůbec mluvit nechtěl. „Ale novináři se na nic jiného neptali. Od druhého nebo třetího dne po havárii se ptali jenom na DEZU. Na základě místního šetření přitom Česká inspekce životního prostředí vyloučila i řadu dalších podniků a provozů, které byly prověřovány — bylo jim celkem jedenadvacet —, ale novináře samozřejmě zajímala jenom DEZA,“ líčil poslancům. A v závěru svého projevu zopakoval, že mu na vyšetření otravy Bečvy a nelezení viníka osobně záleží. „Padni, komu padni,“ uzavřel.

Nezodpovězené otázky

V následné, zhruba dvě a půl hodiny dlouhé, diskusi vystoupil jako první zlínský poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Ptal se, zda je kanál v rožnovské Tesle stále jistým zdrojem úniku nebo proč firma DEZA provedla nestandardní analýzu odpadních vod již brzy ráno v den havárie. „Proti DEZe nic nemám, ale jsou tu jisté otazníky. DEZA tvrdila, že s kyanidem nenakládá, ale nakonec se z veřejných zdrojů rychle zjistilo, že tomu tak není,“ řekl. „Buď v DEZe někdo mlžil, nebo nemají přehled, co dělají. Obojí je ovšem pro okolí velmi nebezpečné,“ doplnil.

„Nejde ani tak o DEZu, ale o informaci, že nepracuje s kyanidem,“ navázal Benešíkův kolega ze Zlínského kraje František Elfmark (Piráti). „Z centrálního registru je zřejmé, že kyanidy využívá a každý rok uniknou do okolí. V roce 2019 to bylo přes třiadevadesát o rok dříve téměř pětašedesát kilogramů,“ uvedl. A zeptal se Brabce, zda zmiňované znalecké posudky, které mají být hotovy do 20. prosince, zveřejní, nebo alespoň zpřístupní členům dolní komory Parlamentu.

Otázky týkající se Bečvy kladla ministrovi také pražská poslankyně a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která obsáhle citovala články Marka Petřivalského z Univerzity Palackého v Olomouci. „Je pravděpodobné, že viník o úniku do řeky Bečvy věděl a snažil se ho zmírnit. To naznačují informace rybářů, že v místech prvních pozorovaných úhynů ryb v úseku od Chropyně k Hustopečím byl z vody cítit zápach chlóru,“ připomněla s tím, že jediným místem v okolí, kde se mohou nacházet velká množství kyanidů je areál zmiňované chemičky.

Neusnášeníschopná Sněmovna

Další ze zákonodárců ze Zlínska Stanislav Blaha (ODS) se vrátil ke své čtvrteční interpelaci na předsedu vlády, ve které mu premiér místo odpovědi doporučil podstoupit IQ test a Deník Referendum označil za „nejhorší novinářskou žumpu“. Babiš totiž řekl, že DEZA katastrofu nezapříčinila. „To je samozřejmě lež,“ uvedl. „Jak je možné, že má takové informace? Vždyť do spisu vidí jen Policie,“ tázal se Blaha. „Každý z nás cítí, že tu něco smrdí. Státní orgány prokazatelně tajily informace a teď se věc snaží zamést pod koberec,“ uvedl.

Brabec ve svém závěrečném vystoupení nicméně odmítl, že by se ze své pozice snažil cokoliv utajit. „Nic nekryji. Nedělejte ze mě podvodníka,“ uvedl. Většinu položených otázek ale nechal bez odpovědí. „Ptáte se mě na věci, které nevím. Neumím posoudit, zda má třeba pan Petřivalský pravdu,“ hájil se. A vyzýval přítomné poslance, aby do kauzy nezasahovali: „Prosím, nechme to Policii. Přestaňme věc politizovat. To je to nejlepší, co můžeme udělat,“ naléhal.

Na hlasování o navržených usneseních, s nimiž přišli zástupci opozice, se ovšem již nedostalo, neboť rozpravě zůstalo přítomno jen šestapadesát poslanců, tedy méně než jedna třetina, což jako podmínku usnášeníschopnosti stanovuje zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. „Lidovci správně namítali, že to takhle dopadne,“ připomněl ostravský zákonodárce Lukáš Černohorský. „Vzhledem k tomu, že jednáme v polovičním počtu, tak i kdyby byla opozice kompletní, nebylo by nás tu dost,“ shrnul.