Pokus o zřízení vyšetřovací komise k otrávené Bečvě opozice odložila na únor
Jan GruberPravicová trojkoalice avizovala, že v úterý Sněmovně navrhne zřízení vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě. Nesehnala však dostatek podpisů. K tématu se proto plánuje vrátit ve druhém únorovém týdnu.
Zástupci předvolební trojkoalice SPOLU, kterou vytvořili občanští demokraté, lidovci a TOP 09, minulý pátek avizovali, že zkraje druhého týdne pokračující devětasedmdesáté schůze Poslanecké sněmovny navrhnou pevné zařazení bodu k ustavení vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě. V úterý takový návrh ovšem nepřednesli, neboť se jim nepodařilo shromáždit dostatek podpisů. Debatu o vzniku komise chtějí se svými kolegy vést ve druhém únorovém týdnu.
„Navrhneme zřízení vyšetřovací komise. Věřím, že vládní poslanci nebudou jejímu ustavení bránit, neboť by mohla do případu vnést více světla,“ předesílala na dopolední tiskové konferenci Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Podobně hovořil i Petr Fiala (ODS), který připomněl, že od největší ekologické katastrofy za poslední roky uplynuly již čtyři měsíce a stále není jasné, kdo byl jejím viníkem. „Celý případ vyvolává řadu pochybností a otázek, na které nemáme odpovědi,“ podotkl.
Slova svých koaličních partnerů ovšem korigoval Marian Jurečka (KDU-ČSL), jenž oznámil, že návrh na zřízení komise poslanci trojkoalice předloží plénu Sněmovny až za čtrnáct dní. „Jde nám o to, abychom v tomto týdnu stihli projednat některá první a druhá čtení klíčových zákonů a nezabíhali do dlouhé debaty o Bečvě,“ vysvětlil s tím, že dalším důvodem odkladu je i snaha vyjít vstříc ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD), který chce k danému tématu nechat vystoupit policejního prezidenta.
Během hlasování o pořadu schůze ale žádný zákonodárce z řad občanských demokratů, lidovců a TOP 09 s návrhem na zařazení pevného bodu k ustavení komise nepřišel. „Bohužel se nám nepodařilo shromáždit dostatek podpisů. Kvůli jednání v polovičním počtu se sbírají složitěji. Návrh na vytvoření komise proto podáme později v tomto týdnu,“ upřesnila v odpovědi na otázku Deníku Referendum, proč nebyl avizovaný návrh podán, Pekarová Adamová.
Ta v článku třicet uvádí, že „pro vyšetření věci veřejného zájmu může Poslanecká sněmovna zřídit vyšetřovací komisi, navrhne-li to nejméně pětina poslanců“. Jednací řád následně upravuje další náležitosti, například členství v komisi, přesné určení věci, jež má být vyšetřena, lhůtu, ve které komise předloží svá zjištění spolu s návrhem dalšího postupu plénu dolní komory Parlamentu, nebo otázky mlčenlivosti a přístupnosti jednání veřejnosti.
Pro vytvoření vyšetřovací komise je nezbytný souhlas nadpoloviční většiny přítomných zákonodárců. V tomto volebním období přistoupila Sněmovna ke zřízení jedné komise tohoto typu, a to k OKD, kterou z iniciativy Pirátů ustavila hned zkraje volebního období. Její závěrečnou zprávu poslanci vzali na vědomí počátkem minulého roku. Komise současně podala celkem čtrnáct trestních oznámení, mimo jiné na bývalého ministra financí Bohuslava Sobotku (ODS) a podnikatele Zdeňka Bakalu.
Hamáčkovy útoky na Deník Referendum
Svůj slib, že v úterý požádá Sněmovnu, aby umožnila vystoupit policejnímu prezidentovi Janu Švejdarovi, nedodržel ani Hamáček. Ministr tento krok v pátek zdůvodňoval tím, že se případ otrávené Bečvy, který již týdny hýbe veřejným míněním, zpolitizoval a práce policie, v níž má prý plnou důvěru, je neustále ze strany některých médií — zejména Deníku Referendum a jeho šéfredaktora Jakuba Patočky — napadána.
Analýza●Patočka, Vlasatá
V případu otravy Bečvy policie vyšetřuje, kdo dal Deníku Referendum informace
Hamáček dále v diskusi na twitteru — ve zjevné narážce na investigativní reportáže Deníku Referendum — napsal, že „si váží práce profesionálních novinářů a neváží si těch, kteří píší na politickou objednávku“. V reakci na jeho příspěvek se Jakuba Patočky a Zuzany Vlasaté zastalo několik novinářů. „To je nějaká nová úroveň komunikace? […] To jste se předpokládám jen utwítl pod vlivem emocí,“ ohradil se šéfredaktor Hlídacího psa Robert Břešťan.
„Pane vicepremiére, buď se Zuzaně Vlasaté omluvte, nebo explicitně uveďte, že jste neměl na mysli její práci na Bečvě, anebo to smažte a budeme dělat, že jste to nenapsal,“ přidal se komentátor portálu Seznam Zprávy Martin Čaban. „Anebo přijďte s nějakým důkazem té objednávky, ale to dost pochybuju, že existuje,“ dodal. A vůči Hamáčkovým slovům se ohradil i ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka: „Chápu, že si nevážíte nájemných pisálků, ale nechápu, proč to píšete v tomto kontextu“.
Na Deník Referendum kvůli zjištěním v případě otravy Bečvy v minulých týdnech útočil i Hamáčkův koaliční partner, premiér Andrej Babiš (ANO). Ten jej ve Sněmovně označil za „nejhorší novinářskou žumpu“, když vysvětloval, že chemička DEZA prý neměla s otravou říčního toku co dělat. I jeho slova vzbudila v novinářské obci pobouření a vlnu solidarity. Vydavatel Deníku Referendum se následně rozhodl na předsedu vlády podat žalobu a domáhat se omluvy a odškodnění za jeho výrok.