↗

Policie České republiky dnes rezolutně popřela, že by České inspekci životního prostředí, ministerstvu životního prostředí či dalším odpovědným institucím bránila ve zveřejnění informací o odebraných vzorcích a naměřených hodnotách. Foto Jakub Patočka, DR

Posudek soudního znalce k věci otrávené řeky Bečvy, který měl být vypracován do 20. prosince, dnes policie nezveřejnila. „Znalec požádal o prodloužení lhůty,“ uvádí se v tiskové zprávě podepsané Lenkou Javorkovou z Krajského ředitelství Policie Zlínského kraje. Dále upřesnila: „Avizovali jsme, že znalec má právo požádat o prodloužení lhůty k vyhotovení znaleckého posudku z objektivních důvodů. Tak se v minulých dnech stalo a z toho vyplývá, že znalecké zkoumání dále probíhá.“

Kriminalisté také uvedli, že prováděli vyšetřovací pokusy na řece a zajišťovaly další vzorky, které je rovněž potřeba podrobit znaleckému zkoumání. Rovněž se prý zabývají podněty z řad veřejnosti a novinářů. V tiskové zprávě stojí, že se jimi kriminalisté „musí zabývat“ a „nesmí je podcenit“.

Deník Referendum se však kriminalisty pokoušel v uplynulých měsících několikrát kontaktovat s nabídkou informací, které redakce sama prozatím nedokáže doložit — a proto je nemůže publikovat, aby nešířila případné nepřesnosti. Policie však na opakované nabídky ze strany redakce nereagovala.

Šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka zveřejnil 7. prosince otevřený dopis adresovaný policejnímu prezidentovi Janu Švejdarovi. Píše v něm mimo jiné: „Kdyby se na nás Vaši kolegové obrátili, rádi bychom se s nimi podělili právě o některé poznatky, které nemůžeme publikovat, leč Policii ČR by mohly být užitečné — samozřejmě tím nemám na mysli, že cokoli řekneme o našich zdrojích. Upřímně řečeno, žasnu, že se na nás nikdo z Vašich kolegů dosud neobrátil. Vy pro to máte nějaké vysvětlení?“ I tento dopis posud zůstal bez reakce.

Deník Referendum svými investigacemi vnesl do případu zásadní poznatky — především o utajované havárii, která se stala v Deze, chemičce z holdingu Agrofert premiéra Andreje Babiše, nad ránem 20. září. Tedy několik hodin před vytrávením čtyřicetikilometrového úseku řeky.

Deza se navíc nachází ze všech možných podezřelých vůbec nejblíže místu, kde 20. září započala otrava řeky. Její výpusť odpadních vod se nachází asi tři sta metrů proti proudu od místa, kde rybáři pozorovali první umírající ryby.

Původně avizovaný řádný termín posudku připadal na neděli 20. prosince, což bylo současně přesně tři měsíce po zářijové ekologické katastrofě. Při této příležitosti se konala ve Valašském Meziříčí demonstrace, jíž se zúčastnilo několik stovek lidí. V Praze pořádal akci za Bečvu spolek Milion chvilek pro demokracii.

„Mně osobně to nepřekvapilo, všechny indicie tomu napovídaly,“ řekl Deníku Referendum k pondělní tiskové zprávě policie Jan Husák, jeden z pořadatelů valašskomeziříčské demonstrace. Podle policie v tuto chvíli nelze odhadovat, kolik času bude vyžadovat znalec na zpracování všech zajištěných materiálů. „Zákon lhůtu na zpracování znaleckého posudku nestanoví, obvykle si ji stanoví sám podle rozsahu zpracovávaných údajů,“ upřesnila policie.

Další krok k vyjasnění údajného informačního embarga

„Jakkoliv je nepříjemné, že se případ, který by se býval při správném postupu institucí státu — jmenovitě České inspekce životního prostředí, ale i dalších — rychle vyšetřil, jednu užitečnou informaci dnes policie přece jenom zveřejnila. A sice tu, že inspekci a dalším úřadům nikdy nezakázala zveřejnit informace o vzorcích vody, bentosu a ryb, které v souvislosti v otravou Bečvy zajistila,“ řekla reportérka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá, spoluautorka investigací o otrávené Bečvě.

V tiskové zprávě policie stojí: „Pokud jde o často zmiňované ‚informační embargo‘ znovu sdělujeme, že Policie ČR nikdy žádné neuvalila a nemůže ani bránit žádným subjektům státní správy poskytovat informace k události v mezích své působnosti. Pokud byl někdo v souvislosti s šetřením havárie zavázán mlčenlivostí dle trestního řádu, pak se mlčenlivost vztahuje výhradně k informacím, které se osoba či subjekt dozvěděl od policie, nikoliv naopak. Informace o činnosti, výsledcích či kontrolních mechanismech orgánu státní správy poskytuje tento orgán s ohledem na svou vlastní působnost a podle právních norem jeho činnost upravujících a policie do tohoto procesu nezasahuje.“

Deník Referendum se od zářijové ekologické katastrofy domáhá od inspekce životního prostředí, odboru životního prostředí Valašského Meziříčí, Povodí Moravy a chemické laboratoře hasičského záchranného sboru ve Frenštátě pod Radhoštěm informací o tom kdy, kde a jaké vzorky v souvislosti s případem odebírali — a jaké hodnoty v nich byly naměřeny. „Tyto informace nám dosud byly upírány i v situaci, kdy jsme žádali podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Instituce uvedené informace tají, což je krajně podezřelé. Nyní říká i policie, že na to nemají právo,“ doplnila Zuzana Vlasatá.

O nezákonnosti utajování informací o vzorcích zajištěných v souvislosti s vyšetřováním ekologické katastrofy psal v Deníku Referendum i Petr Svoboda, který působí na katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Karlovy univerzity. „V současné době (tedy s odstupem téměř tří měsíců) je prakticky vyloučeno, že by zveřejnění informací o odebraných vzorcích z Bečvy či jejich podstatné — relevantní — části mohlo nějak myslitelně a reálně ohrozit řádný výkon veřejné správy, respektive vyšetřování. Odebrané a vyhodnocené vzorky jsou stabilní důkazy. Pokud už jednou byly řádně zachyceny a zaprotokolovány, tak se už nemění a prakticky nikdo je už nemůže ovlivnit,“ vysvětlil Svoboda.

Deník Referendum se nadále informací domáhá podle zákona o právu na informace. V krajním případě je připraven je po státních institucích vymáhat i soudně.