Školní jídelny se v posledních měsících intenzivně připravují na novou stravovací vyhlášku. Ta má začít platit v září, polovina jídelen však dle nových pravidel vaří již nyní. Změna má zajistit zdravější jídelníček z kvalitnějších surovin, jejím cílem je lepší zdravotní stav mládeže a osvojení stravovacích návyků reflektujících moderní trendy.

Proti připravované změně, na které se podíleli desítky odborníků, se však postavil premiér Andrej Babiš — toho času stále suverén jednoho z největších zemědělsko-potravinářských gigantů, holdingu Agrofert. Podle Babiše nemá být hlavním kritériem školního stravování kvalita jídla, které děti a mládež dostávají, ale hlavně to, aby po sobě nenechávali prázdné talíře. A obezitu a další choroby plynoucí z nezdravé stravy mají podle Babiše řešit až následně nemocnice či domovy seniorů — nikoli prevence ve formě zdravého stravování.

Co nového vyhláška přináší

Stravovací vyhláška upravuje spotřební koš ve školních jídelnách. Navrhované změny připravil Státní zdravotní ústav z resortu ministerstva zdravotnictví, metodickou podporu jídelnám řeší ministerstvo školství a kontrolu dodržování vyhlášky budou hlídat krajské hygienické stanice.

Stát se rozhodl změnit třicet let staré předpisy, protože si ověřil, že školními jídelnami nabízené potraviny jsou často málo energetické, obsahují nadměrné množství soli a cukru. To vede k dětské obezitě a k osvojování nevhodných stravovacích návyků. Nezdravý životní styl pak způsobuje růst spotřeby léků na vysoký cholesterol, tlak či cukr, což dlouhodobě zatěžuje zdravotnický systém — včetně schopnosti státu a veřejného zdravotního pojištění krýt rostoucí náklady.

Vyhlášku hájí děkan lékařské fakulty z Ostravské univerzity a poradce ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha Rastislav Maďar: „Neruší oblíbená dětská jídla, ale zařazuje více kvalitních surovin, zakazuje utrazpracované dehydrované směsi, slazené čaje a sirupy. Také nenařizuje konkrétní recepty, ale klade větší důraz na kvalitu surovin a vyvážené složení s cílem vařit zdravěji, chutně a dostupně.“ Jde zkrátka o to naučit děti už v časném věku, co je zdravé, a vytvořit lepší stravovací návyky.

Původní metodika školního stravování vznikla na konci osmdesátých let, kdy jídelny vařily vše z původních surovin „od základu“. Potravinový trh tehdy vypadal úplně jinak. Spotřební koš sledoval potraviny v hrubé hmotnosti, protože se počítalo s tím, že jídelny nakoupí hlavně zeleninu a maso od zemědělských družstev, ze kterých budou vařit. Dnes je ale vše jinak a jídelny používají mražené, konzervované či jinak zpracované potraviny dodávané vesměs velkými potravinářskými závody.

Využití polotovarů a zpracovaných potravin pomáhá zvládnout náročný a dlouhodobě podfinancovaný provoz jídelen, často však neodpovídá současným nárokům kladeným na zdravé jídlo — třeba kečup nebo rajčatový protlak se přepočítává na rajčata, instantní bramborová kaše obsahující převážně mouku na brambory.

Proto nová vyhláška hlídá potraviny v jejich čisté hmotnosti a skutečné výživové hodnotě — jde prostě o to, co děti skutečně dostanou na talíř. Každý oběd musí obsahovat bílkoviny, o třetinu se zvýší množství ovoce nebo zeleniny, což odpovídá moderním nutričním doporučením. Ze stejného důvodu se zdvojnásobí doporučené množství vlákniny, takže se v obědech objeví více luštěnin a celozrnných obilovin.

Maso se bude počítat v čisté váze bez kostí a nebudou za něj již považovány jeho vysoce zpracované náhražky, přibudou však volitelné bezmasé obědy. Podobně se omezují slazené nápoje s volným cukrem, které představují významné riziko pro vznik zubního kazu, či instantní směsi na omáčky, polévky či vývary obsahující nadbytek soli, nekvalitních tuků a aditiv. V neposlední řadě se vychází vstříc individuálním dietám.

Jak zablokovat změnu

Vyhláška vznikala velmi dlouho, prošla pilotním testováním a má podporu odborných společností — kardiologů, stomatologů, nutričních poradců i pediatrů, přičemž od září 2025 běží roční adaptační období pro jídelny. Je velkou politickou chybou bývalého kabinetu Petra Fialy, že nová pravidla školního stravování zaváděl souběžně se změnou financování dlouhodobě platově podhodnocených nepedagogických pracovníků — tedy i zaměstnanců školních jídelen. I proto dnes školské odbory požadují zrušení či odložení změn — a premiér Babiš se jejich hlasy zaklíná.

Ve skutečnosti je však premiérovo jednání především pokračováním dlouholetého tlaku části potravinářské lobby, která se s reformou nikdy nesmířila. Pracovníci zodpovědného Státního zdravotnického ústavu čelili v uplynulých letech hrozbám žalob, petic a dezinformací, které podporu rostlinné stravy rámovaly jako ohrožení přístupu dětí ke kvalitním potravinám či vyhrožovaly kolapsem fungování jídelen v menších obcích.

Jde přitom o organizace s vazbou na výrobce a dodavatele potravin, nápojů a instantních směsí, které Státní zdravotní ústav pro konflikt zájmů vyloučil z pracovní skupiny, která na vyhlášce pracovala. Státní zdravotníci se totiž řídili doporučeními Světové zdravotnické organizace, která ve své zprávě z roku 2023 popsala, jak komerční aktéři ovlivňují zdravotnickou politiku. Mimo lobbování a přímé dary politickým stranám jde o vliv uvnitř státní správy, financování vzdělávání a výzkumu či účelové vytváření a financování spotřebitelských sdružení či think thanků, které šíří pochybnosti a narativy výhodné pro jejich korporátní sponzory.

Konkrétní postupy této lobby loni detailně popsal server Seznam zprávy. Mezi čelní odpůrce změn patří Asociace společného stravování (ASPOS), jejíž tehdejší ředitel Adam Kilberger je zároveň jednatelem společnosti Jídelny.cz, která spolu s potravinářskými giganty jako Bidfood nebo Orkla pořádá vzdělávací semináře pro školní jídelny, kde se dodavatelé a výrobci prezentují.

Proti vyhlášce vystupovali například vědkyně z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze v Praze Jana Dostálová (současně členka odborné rady ASPOS), šéf Národního týmu kuchařů Tomáš Popp (partnery národního týmu kuchařů jsou potravinářské giganty jako Bidfood a Orkla) nebo předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal (ten je členem správní rady Nadace 1000 dní do života firmy Nutricia, vyrábějící vyrábí výživu pro kojence — nyní převzatou koncernem Danone, nebo Aqua Life Institutu, založeného koncernem Mattoni; a navíc je spolupracovníkem potravinářského kolosu Orkla). Právě jejich argumenty dnes plně přebírá premiér Babiš.

Lobbistické snahy soukromého byznysu a nabídky sponzoringu popsal ve stejném článku šéf Asociace školních jídelen Karel Jahoda: „Ano, tyto tlaky tu byly. Mám poslední dobou mnoho nabídek od různých firem, které o nás doteď neprojevovaly zájem, a teď najednou by s námi chtěli spolupracovat. Sejdete se s nimi a v úvodních rozhovorech okamžitě poznáte, že to samozřejmě nebude jen tak. My jsme takovou spolupráci okamžitě odmítli.“

Lidé chtějí zdravější a spravedlivější potravinový systém

Navzdory efektivně organizované a dobře financované potravinářské lobby se změnami školního stravování souhlasí klíčová sdružení — například Unie rodičů, Svaz měst a obcí či řada lékařských expertů a odborných společností. „Jako rodiče vítáme, že stát konečně začal řešit, co děti v jídelnách skutečně jedí a jaké to má zdravotní dopady. Nechceme, aby byly našim dětem podávány polotovary jen proto, aby zisk vybraných firem neklesal,“ uvedla v tiskové zprávě Angelika Gergelová, předsedkyně Unie rodičů.

Průzkum společnosti STEM/MARK zpracovaný pro nevládní organizaci Ministr zdraví potvrzuje, že rodiče s novými pravidly jednoznačně souhlasí: z více jak 500 respondentů podporuje principy vyhlášky 90 procent rodičů, 92 procent z nich chce školní jídlo odpovídající zdravotním doporučením, 84 procent podporuje omezení ultrazpracovaných produktů a 94 procent rodičů chce kvalitní zdroj bílkovin v každém obědě.

V agrárních kruzích se říká, že o českém zemědělství a potravinářství rozhoduje pět rodin, které kontrolují většinu „továren na jídlo“ — přičemž úřadující ministr zemědělství bývá na jejich jednáních jen zvaným hostem. Tito potravinářští oligarchové pak dodávají na trh své produkty prostřednictvím distribučního oligopolu supermarketů.

Tato struktura si velmi dobře hlídá své zájmy. Výsledkem je kolísající dostupnost, cena i kvalita potravin, negativní dopady na zdravotní stav lidí a rostoucí náklady státu na zdravotní péči. Důsledkem tohoto modelu produkce potravin je také omezená možnost farmářů prosperovat a zemědělská krajina vyčerpaná intenzivní chemizací, která špatně odolává klimatickým jevům, jako jsou sucha či povodně.

Oligarchie nyní kontroluje českou vládu a — jak ukazuje boj o školní stravování — usiluje zvrátit jakoukoli dílčí změnu, který není v souladu s jejími ekonomickými a mocenskými zájmy. Proti mašinerii agropotravinářského kartelu ovládaného několika málo aktéry ovšem stojí 11 milionů českých spotřebitelů či 30 tisíc farmářů. A to je hodně.

O budoucím zdraví naší krajiny a potravin proto rozhodne naše schopnost se vzájemně organizovat — jak v odporu proti tlakům politické a ekonomické moci, tak ve schopnosti formulovat a prosazovat spravedlivější, solidárnější a zdravější hospodářský a sociální systém. Motivace je obrovská — jde totiž o naše zdraví.