Levicová alternativa se v letošních parlamentních volbách poprvé od roku 1990 sama vyřadila z nejvyšší soutěže. Bohužel. Její tradiční pilíře, SocDem a KSČM, zahodily prapor a rozpustily se v nacionálně populistickém projektu STAČILO!, jehož smyslem není záchrana levice, která vypadla ze Sněmovny v roce 2021.

STAČILO! je jen bažina, která se cpe k Babišovu krmelci, a to bohužel s poněkud nahnědlým větrem v plachtách. V průzkumech se hnutí STAČILO! sice drží nad hladinou 5 %, složením kandidátek i extrémním vystupováním řady kandidátů však potvrzuje, že na levici nepatří a že demokratickou levici naopak pohřbívá.

Je absurdní, pokud se hnutí STAČILO! natírá na rudo jen proto, že 46 % kandidátů jsou nominálně členové KSČM. KSČM i Maláčová si nechaly vnutit podmínky diktované vedením tohoto účelového vehiklu. Výsledkem je zcela nesourodý slepenec prolezlý antisystémovou eurofobní pravicí, konspiračními exoty a normalizačními stalinisty, kteří sní o revanši a vrací do politiky bilakovský étos. Změnu k lepšímu přitom nelze hledat kdesi v časech Brežněva a Husáka, ale ani v přeorientování na autoritativní stát ovládaný pseudovlasteneckou oligarchií.

Má snad změnou režimu být poloprezidentský systém, zrušení Senátu, veřejnoprávních medií či zákony proti cizincům a neziskovkám? Svůj postup STAČILO! ladí s extrémně nacionalistickými subjekty (od Vandase po Ševčíka) na akcích, jako byly letní Příčovy. Na kandidátkách hnutí figurují osoby, jako je velitel paramilitární Národní domobrany podplukovník Marek Obrtel (za ČSNS) či plukovník Jaroslav Štefec (bezpečnostní expert Trikolory hlásající vítězství Putina).

Jako Pinochet v čele kubánské revoluce

S neonacistou Vandasem se veřejně objímá kandidát Zbyněk Šimbera (SocDem) a s extremistou Bombičem, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač, si kolem krku padá kandidátka Petra Rédová (SD-SN).

Šéf hnutí a lídr na Jižní Moravě Daniel Sterzik nedávno hájil brežněvovskou okupaci v srpnu 1968, což od člověka, který klidně odkývá Putinovu agresi na Ukrajině, ani nepřekvapí. Předseda ČSNS Milan Klusáček, který je lídrem STAČILO! v hradeckém kraji, se chystá, nevyhraje-li volby, na ozbrojený odboj. Lídr v Ústeckém kraji Jaroslav Komínek (KSČM) by jiné strany rovnou zakazoval. Fantasmagorie inspirované představou nezastavitelného diktátora Putina? A tahle ukřičená menšina má ještě tu drzost hrát si na hlas umlčované většiny. Slova se jim dostává dost a dost a oni chtějí být nekritizovatelní.

Bývalý mladý člen KSČM Richard Pokorný nedávno ve svém blogu konstatoval, že Sterzik alias Vidlák je v čele levicového hnutí autentický jako Pinochet v čele kubánské revoluce. To je trpké ovoce přijetí drulákovského perverzního konceptu spojení s krajní pravicí. Středočeská lídryně STAČILO!, obdivovatelka Václava Klause Bobošíková, propaguje tuto absurditu argumentem, podle něhož jsou Okamurova SPD a Vidlákovo STAČILO! jako dvě řeky stékající se u Mělníka. Fasces spolku Svatopluk jsou jen temné pojítko v pozadí.

STAČILO! prostě není levice, natož socialistická. Žádné rudé STAČILO! neexistuje a to, že někdo z kandidátů hodí do davu srp a kladivo, na tom nic nemění. Jde jen o lákadlo pro zbytek hardcorových stalinistů, aby šli k volbám a hodili to Vidlákovi.

Past na voliče

Jde prostě o past na voliče. Mnozí z kandidátů hodnotovou levici ve skutečnosti nenávidí, pročež straší studeným pučem pokrokářů i nesvobodou slova. Řvouni, co by sami zavírali své kritiky, nejsou žádní mesiáši svobody. A je ostuda, pokud toto někdo na levici podporuje. Nemohou přinést změnu k lepšímu, jen oblbují voliče nacionálním populismem. A bezpáteřní populisté problémy neřeší, jen zneužívají.

Europoslankyně Konečná loni po letech odešla z frakce European Left. Na evropskou levici zvysoka kašle a o Bruselu se vyjadřuje až s hysterickou nenávistí. Prioritou STAČILO! je dostat se z nenáviděné EU a Konečná k tomu v kampani ještě vykládá, že EU do dvou let skončí.

Tragické je, že jí v tom sekunduje současné vedení SocDem, které obhajuje svůj obrat k czexitářům tím, že současná EU prý zmutovala. A dětinsky označuje zahraničněpolitické otázky za nepodstatné. Ve skutečnosti ale zmutovali ti, kteří nabírají směr Fica s Orbánem.

Bývalý člen SocDem Radek Pokorný hořce konstatoval, že z české sociální demokracie jako strany strategické reformy systému a obhájkyně demokratických hodnot se stal apendix křiklounů z politického okraje. Místo úsilí o rekonstrukci pokrokově levicové politiky se nedůstojně podbízejí národoveckým a eurofobním konzervám. Do voleb na tom nic nezmění ani vnitrostranická iniciativa SOS SocDem, která volá po mimořádném sjezdu či po nové straně. Třetina členů této nejstarší české politické strany už totiž raději odešla.

Nyní jde o volby, které nás čekají za pouhý měsíc a ke kterým je třeba jít, a ne brečet, že není koho volit. Vybrat menší zlo z pohledu obrany základních hodnot je možné vždy.