KSČM je strana, která vznikla v roce 1990 coby pokus transformovat někdejší státostranu KSČ v modernější, a především demokratický projekt. KSČM vykazovala v roce 1990 ještě obří počet 790 tisíc členů. Tehdejší přihlášení se k transformačnímu kurzu samozřejmě nevedlo automaticky ke vzniku nové moderní levice, mnozí členové byli nositelé konzervativních stereotypů a reformátoři s kritickým myšlením měli v jejich očích stigma renegátů.

Po celou dobu existence KSČM probíhal uvnitř střet zastánců modernizace s konzervami. Ti dinosauři toužili po revanši vůči reformátorům. Otevřenému konfliktu dlouho bránili pragmatičtí partokraté, kteří ale vyvažování obou křídel nakonec nahradili pohodlnějším populismem. Ještě roce 1999, kdy jsem se stal místopředsedou strany, měla programově se transformující KSČM 135 tisíc členů.

Cesta dolů

V KSČM bohužel vázl omlazovací proces a otevírání nových perspektiv nakonec nahradil toxický populismus a fašizující pseudovlastenectví. Personální vyčerpanost strany normalizačních důchodců a ideová sterilita vedly k volebním ztrátám. Po roce 2018 odhalil kompromis vládnutí s oligarchou i taktickou slabost KSČM. V roce 2021 vypadla KSČM z parlamentu a normalizační zombíci použili nástup Kateřiny Konečné jako fíkový list.

Vrchol tohoto žalostného vývoje bylo spojení s hnutím Stačilo! v roce 2024. Exhibice nenávistného populismu znamenala nejen úpadek hodnotové politiky, ale také ztrátu zájmu pěstovat expertní potenciál strany. Vznikla nevábná směs, která nemohla být vnímána jako levicová alternativa ani omylem. Další volební propadák na podzim 2025 už přišel zákonitě. KSČM do této propasti navíc dotlačila i bezradnou SocDem.

Requiem za starou KSČM byl nejspíš její prosincový mimořádný povolební sjezd, který potvrdil, že od této strany už levice nemůže moc očekávat. Těžko se totiž vyhrabe z krize identity, do které se dostala vstupem do hnutí Stačilo!, které je spíš maskovanou pravicí. Tady šance na moderní levici skončila. Nebál bych se dokonce mluvit o zradě vůči evropské levici. Dnes má KSČM už jen 15 tisíc členů, a nejen kvůli dvěma volebním knock outům jí hrozí, že se postupně vytratí. Bez funusu.

Zákaz KSČM?

Před sjezdem vedení KSČM zvedlo také téma hrozby případné kriminalizace a rozpuštění strany kvůli novele trestního zákona, která explicitně zakazuje propagaci komunismu. Ve stejně době polský ústavní soud rozhodl, že polští komunisté jsou v rozporu s ústavou. Vedení strany si od advokáta Sergeje Zaripova nechalo udělat rozbor situace. Zaripov spolu s podporovatelem Stačilo! Drulákem tlačil na rozpuštění KSČM v jiném subjektu anebo alespoň k jejímu přejmenování.

Sjezdu vedení rozbor předložilo jen pro informaci a delegáti reagovali spíš setrvačně. Ono šlo totiž také o značku, majetek a zbytek členské základny. A nakonec tak jen vyzvali vládní koalici pasáž o komunismu ze zákona zase vypustit. Ten krok byl asi jen alibi vedení, ale možná i test ochoty členů takticky skrýt svou čím dál konzervativnější identitu. Taková změna by přitom měla přijít spíš jako důsledek poznání, transformace a modernizace strany.

Od ledna 2026 přitom kvůli novele trestního zákonu přímý zákaz KSČM podle mého soudu nehrozí. Prakticky spíš půjde o to, zda soudy mají vůbec judikáty na postih šíření ideologie hlásající nenávist a potlačující lidská práva. Z tohoto úhlu pohledu je zmíněná novela dost lichá. Snad ale aspoň ustanou idiotské výkřiky různých extrémistů, jak by zakazovali jiné názory, likvidovali konkurenty a připravovali se na ozbrojený odporu vůči režimu.

Neschopnost sjezdu kriticky zhodnotit chybné rozhodnutí o spojení se Stačilo! potvrdila ideový kolaps dnešní KSČM. Vážnost situace zjevně nepochopili ani teď. Hra populistů na levici vede na propadliště dějin. Nekrotické struktury už nevygenerují žádný kádrový či ideový impuls. Sjezd jen potvrdil dosavadní vedení, jež z prohry viní druhé, zejména média. Konzervativní obrat v KSČM a její odklon od evropské levice tak bude nejspíš nevratný.