V Evropě populačně rostou ty země, jež nabízejí nejen jistoty, ale i perspektivu

Petr Jedlička

Ani jedné z konzervativně populistických vlád se nepodařilo přivést svou zemi k vytoužené reprodukční hranici. Zvláště maďarský případ přitom ukazuje, že ani roky „prorodinné“ politiky nestačí, když lidé zároveň ve vlasti nevidí budoucnost.

Evropa jako celek zatím nevymírá, počet obyvatel se ale zvyšuje zejména díky imigraci. Nejúspěšnější z populačního hlediska jsou v posledních letech Irsko a Norsko — země, jež kombinují silnou prorodinnou politiku s celkovou otevřeností a politikou pro budoucnost; byť ani ony zatím nedokázaly zvládnout například problém s nedostupností městského bydlení. Foto Attila Kisbenedek, AFP

„Porodnost v Itálii se propadla na historické minimum,“ hlásí deník Il Sole 24 Ore s dovětkem, že na jednu ženu teď v zemi připadá 1,18 dítěte. Ve státě, kde už téměř tři roky vládne silně pronatalistická konzervativně populistická koalice Georgie Meloniové, je to velké téma. Trend nízkého počtu dětí v rodinách je nicméně celoevropský.

I v balkánských zemích nebo ve Francii, kde jde tradičně o méně palčivý problém než ve většině Evropy, je porodnost už dlouho pod reprodukční hranicí 2,1 dítěte na ženu — v posledních letech konkrétně na úrovni 1,6. Porodnost v Evropě jako celku klesá soustavně od let 2007—2008.

Některé konzervativně populistické vlády — nejokázaleji Orbánova v Maďarsku a svého času PiSu v Polsku — v minulé dekádě ohlásily, že trend zvrátí. Do tzv. prorodinné politiky pak investovaly velké prostředky. Deklarovaného cíle však nedosáhly.

×