V Evropě populačně rostou ty země, jež nabízejí nejen jistoty, ale i perspektivu
Petr JedličkaAni jedné z konzervativně populistických vlád se nepodařilo přivést svou zemi k vytoužené reprodukční hranici. Zvláště maďarský případ přitom ukazuje, že ani roky „prorodinné“ politiky nestačí, když lidé zároveň ve vlasti nevidí budoucnost.
„Porodnost v Itálii se propadla na historické minimum,“ hlásí deník Il Sole 24 Ore s dovětkem, že na jednu ženu teď v zemi připadá 1,18 dítěte. Ve státě, kde už téměř tři roky vládne silně pronatalistická konzervativně populistická koalice Georgie Meloniové, je to velké téma. Trend nízkého počtu dětí v rodinách je nicméně celoevropský.
I v balkánských zemích nebo ve Francii, kde jde tradičně o méně palčivý problém než ve většině Evropy, je porodnost už dlouho pod reprodukční hranicí 2,1 dítěte na ženu — v posledních letech konkrétně na úrovni 1,6. Porodnost v Evropě jako celku klesá soustavně od let 2007—2008.
Komentář●Weronika Grzebalska
Podpora rodin byla trumfem středoevropské neliberální politiky. Už není
Některé konzervativně populistické vlády — nejokázaleji Orbánova v Maďarsku a svého času PiSu v Polsku — v minulé dekádě ohlásily, že trend zvrátí. Do tzv. prorodinné politiky pak investovaly velké prostředky. Deklarovaného cíle však nedosáhly.