Je tato vláda spíše pro staré než pro mladé? Nic tak dobře neodpovídá na tuto lehce provokativní otázku než nedávná pirueta ministryně Maláčové kolem dlouho chystaného navyšování rodičovských příspěvků.

Takzvaný „rodičák“ nebo „rodičovská“ je dávkou státní sociální podpory, u níž se nesleduje příjem rodin, takže se s ní setká každý, komu se narodí nebo kdo převezme do péče malé dítě. Tato dávka měla být původně od letošního ledna, nakonec však až od ledna 2020, navýšena VŠEM rodičům pečujícím o alespoň jedno dítě do čtyř let. V souhrnu má tato dvanáct let nezvyšovaná dávka stoupnout o nezanedbatelných 80 tisíc korun, které si může rodina rozložit do čtyř let nebo vybrat v kratší době podle toho, jak přispívá do systému nemocenského pojištění. České rodiny s tím počítaly a nastavovaly si podle průběžných příslibů vlády načasování školky, nástupu do práce a podobně.

↗

Rodiny s malými dětmi se zvýšením dávky počítaly. Těšily se však marně. Foto All Free Download

Po pondělním jednání koaliční rady je však všechno jinak. V rámci úspor a ve jménu štědřejšího přilepšení důchodcům má být nově navýšení rodičovské odepřeno všem rodinám, které budou podmínku nároku na dávku v den zavedení novinky splňovat. Těšit se na souhrnných 300 tisíc oproti stávajícím 220 tisícům mohou jen ty rodiny, kterým se po 1. 1. 2020 dítě teprve narodí. První rodiče se ve většině případů ke zvýšené rodičovské dostanou tedy až ve druhém pololetí roku, po vyčerpání peněžité pomocí v mateřství. Rozdíl mezi vyšší a nižší státní podporou rodin má přitom spočívat jen v datu porodu nejmladšího dítěte.

Vysvětlení? Prý vlastně ani tak nejde o rodiče, kteří již o malé dítě pečují, ale o motivaci těch, kterým se ještě nenarodilo. Aha, takže v březnu padl (kolikátý už?) slib vlády, plus devět měsíců, to máme prosinec, tak když to páry neuspěchají, mohlo by to vyjít akorát... Komičtější odůvodnění nespravedlivého dělení rodin ve stejné situaci si lze představit jen stěží.

Další nabídnuté vysvětlení pak koketuje s ústavností. „Z ústavně-právních důvodů to bude pro nově narozené děti. To znamená, že by to mělo být motivační opatření ke zvýšení porodnosti,“ řekla po pondělním jednání ministryně Maláčová. Ústavně-právní důvody je jistě na místě zmínit, ovšem ze zcela opačných důvodů, než se o to ve svém bizarním zdůvodnění nespravedlivého zacházení s rodinami splňujícími podmínky oprávněných osob pokouší paní ministryně.

Podobně „protiústavně“ už totiž jedno přechodné ustanovení téhož zákona uplatňováno je, a sice po zavedení zvýšené dávky při péči o vícerčata, kdy i rodiče s již vyčerpanou částkou mohou dočerpávat navýšený zbytek, pochopitelně nejdéle do čtyř let věku dětí nebo do narození dalšího dítěte v rodině.

„Při stanovení nároku na rodičovský příspěvek a jeho výši podle § 30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se přihlíží k částce rodičovského příspěvku vyplacené při péči o více dětí narozených současně za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud již došlo k zániku nároku na rodičovský příspěvek z důvodu vyčerpání částky 220 000 Kč a rodič nadále pečuje alespoň o 2 děti narozené současně ve věku do 4 let, vzniká mu ode dne 1. ledna 2018 nárok na rodičovský příspěvek ve výši 110 000 Kč. Přiznání nároku na rodičovský příspěvek i zvýšení dosavadní částky se provede na žádost.“ (Zdroj: novela zákona o státní sociální podpoře účinná od 1. 1. 2018)

Skoro to vypadá, že ministryně, která se dosud profilovala jako bojovnice za práva žen a rodin, odsunula zájem mladých stranou a upřednostnila seniory a seniorky, když souhlasila se zvýšením „rodičáku“ jen jako vějičky pro budoucnost, zatímco důchody nechává zvýšit (nad rámec plánovaného zákonného navýšení) hned.

Z rozpočtového hlediska se hraje o miliardy, o které musí ministerstvo práce žádat ministerstvo financí. Z pohledu rodin s dětmi a z širší politické perspektivy jde ale o hru vyšší. O důvěru, kterou momentálně na úkor vlády (zejména její části s potenciálem oslovit mladé) získává prozíravější opozice.