Hvězda české krajní pravice a nový poslanec Jindřich Rajchl (PRO) řeší v posledních dnech bizarní komplikaci. Kontroverzní influencer Mike Oganesjan totiž minulý týden zveřejnil pornografický materiál, v němž vystupuje velmi pravděpodobně právě Rajchl se svou manželkou a neznámým dalším mužem. Následně vyšlo najevo, že Rajchl v minulosti točil za peníze pornografii běžné distribuce v Německu.

Rajchl odmítá potvrdit, zda na videu skutečně je, údajně kvůli právním krokům. Obratem po zveřejnění videa totiž veřejně deklaroval, že na aktivisty kolem Oganesjana podal trestní oznámení. Stěžoval si také, že aktivisté, kteří chtěli Rajchla konfrontovat osobně před jeho domem, obtěžovali jeho šestnáctiletou dceru, která se vracela ze školy domů.

„Dcery mě prosily, ať zvážím své další působení v politice. Ukázal jsem jim ale, jakou obrovskou podporu mám, a že zlu nemůžu uhnout,“ uvedl Rajchl na svém Facebooku.

Zveřejnění soukromého videa odsoudili politici napříč stranickým spektrem, jak ze stran budoucích koaličních partnerů ANO a Motoristů sobě, tak někteří politici stran končící vlády, jako například ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN).

„Mělo by nás zajímat, co říká a jak se chová ve veřejném prostoru, na to budu poukazovat bez slitování. Jeho soukromí je ale nedotknutelné, stejně jako soukromí kohokoliv jiného ve svobodné zemi,“ uvedl mimo jiné Rakušan, který Rajchla zároveň označil za jednoho z nejnebezpečnějších lidí na naší politické scéně.

Opačná reakce přišla od ministryně obrany v demisi Jany Černochové (ODS). „Když se sám stal politikem, bude kňourat a fňukat kvůli záběrům, s jejichž vytvořením a šířením zřejmě v minulosti neměl problém. Ba co víc, aby celou věc rozmělnil a odvedl pozornost od svých prostopášností jinam, neštítí se jako štít používat svou rodinu,“ napsala na sociálních sítích. V obdobném duchu reagovali třeba senátor Václav Láska (Senátor 21) nebo starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09).

Kauza je pikantní z toho důvodu, že Rajchl je jedním z nejvýraznějších zástupců proudu tuzemské politiky, který významnou část své agendy staví na zdůrazňování konzervativních a křesťanských hodnot. Rozporem mezi Rajchlovými slovy a osobním životem ostatně zveřejnění videa obhajoval i Oganesjan.

Rajchl dlouhodobě zdůrazňuje záměr následovat Slovensko a Maďarsko s jejich restriktivními opatřeními vůči LGBTQ lidem — jako je ústavní zákaz manželství pro všechny, ústavní deklarace existence dvou pohlaví nebo zákaz informovat na školách o existenci vztahových menšin.

V šedé zóně

Dosud byl Rajchl jedním ze zdejších nejznámějších krajně pravicových lídrů, přičemž jeho největší úspěch přišel zatím počátkem října zvolením do Sněmovny.

Rajchl se zapsal do povědomí už v minulých dekádách jako fotbalový funkcionář — byl místopředsedou Fotbalové asociace ČR a v roce 2011 chtěl celou organizaci vést, kandidatura však skončila neúspěchem, když se předsedou stal jeho protikandidát Miroslav Pelta. Nepomohlo mu ani spojenectví s končícím šéfem asociace Ivanem Haškem. Kritiku tehdy vzbudilo především zadání jedné z předražených zakázek společnosti Albresa, s níž byl Rajchl personálně propojen.

Advokát Rajchl byl také obhájcem předsedy fotbalové asociace z devadesátých let Františka Chvalovského, který byl ve vleklém procesu souzen za úvěrový podvod, a nakonec jej osvobodila až Klausova amnestie.

Rajchl byl dříve také členem představenstva hazardní společnosti Sazka a spolumajitel společnosti Bionova, spojené s kauzou nezákonného poskytování placené léčby smrtelně nemocným pacientům experimentální metodou aplikace kmenových buněk. V Praze též Rajchl s manželkou drží podíl ve dvou restauracích. Jedna sídlí ve stejném domě, kde má svou kancelář lobbista a kdysi vlivná zákulisní postava české politiky Tomáš Hrdlička. Jak Rajchl před časem přiznal Seznam Zprávám, Hrdlička k němu do restaurace často chodí, a díky tomu jsou spolu v kontaktu.

Připomeňme, že Hrdlička byl vlivnou zákulisní postavou pražské ODS na přelomu první a druhé dekády století, a to se vším, co tato pozice obnášela, tedy například s praxí ovládání místních stranických buněk skrze masové verbování jednorázových nájemných straníků, kteří na sněmech volili do funkcí spřízněné postavy. Mezi nejbližšími Hrdličkovými lidmi byl také tehdejší poslanec a předseda pražské ODS Boris Šťastný — ten je od letošního října v politice.

Po svém odchodu z fotbalové asociace Rajchl také figuroval v kauze vytunelování tenisového klubu Tesla Karlín skrze jeho rychlé ovládnutí, vyvedení pozemků a jejich prodej developerovi. V případu sice vystupoval jen jako svědek, jeho blízký spolupracovník Radek Neymon byl však loni odsouzen.

Rajchl byl dříve členem a sponzorem Trikolory, ve sněmovních volbách 2021 kandidoval za ostře pravicovou kvazikoalici Trikolory, Svobodných a Soukromníků jako dvojka pražské kandidátky za lídryní a předsedkyní Trikolory Zuzanou Majerovou. Proti ní chtěl již za několik měsíců, v lednu 2022 kandidovat na předsedu strany, ovšem ještě pro volbou svou nominaci stáhl a ze strany později vystoupil.

Na Vrabelově vlně

Už o pět měsíců později Rajchl představoval svou novou politickou stranu PRO, což je zkratka pro „Právo, respekt, odbornost“, s níž se hodlal zaměřit především na obnovu údajně omezených svobod v souvislosti s covidovou pandemií.

Rajchl se totiž etabloval také jako advokát hájící covidové a proruské dezinformátory, jako je Pavel Hlávka souzený za šíření dezinformací o doktorech vraždících covidové pacienty, Ivo Osovský souzený za výhrůžky tehdejšímu ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO) kvůli covidovým opatřením a Jakub Netík či Martina Bednářová souzení za zpochybňování válečných zločinů Ruska.

První dílčí úspěchy přišly již v nadcházejících komunálních a senátních volbách, kdy kandidáti PRO skončili v řadě senátních obvodů na třetích místech s více než desetiprocentními zisky, a hnutím podporovaná nezávislá kandidátka Jana Zwyrtek Hamplová se ve druhém kole stala senátorkou za Kroměřížsko.

Rajchl se však spíše než jako politik vžil jako řečník antisystémových demonstrací proti české pomoci napadené Ukrajině, které se začaly konat v září téhož roku a které zprvu organizovali proruští aktivisté Ladislav Vrabel a Jiří Havel. Demonstrace s desítkami tisíc účastníků, kteří pravidelně v měsíčních intervalech zaplňovali pražské Václavské náměstí, budily značnou pozornost doma i v zahraničí.

Vrabel se nakonec se svým spolupracovníkem Havlem rozkmotřil a stále více na něj dopadaly jeho vlastní problémy se zákonem. Výsledkem bylo, že zkraje jara 2023 záštitu a organizaci protestů převzal právě Rajchl se svou stranou PRO. V důsledku toho se mezi řečníky začali v mnohem větší míře objevovat osobnosti přímo spojené s touto stranou, a z pódia naopak zmizeli řečníci „konzervativní levice“, jako předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, hlava ortodoxně komunistického křídla Josef Skála nebo expremiér Jiří Paroubek.

Na kritiku, že samotnému spojování „vlastenecké scény“ Rajchl nadřadil zájmy své vlastní strany předseda PRO reagoval tím, že o řečnících příští akce nechá online hlasovat své příznivce. Organizace demonstrací se mimochodem pro Rajchla stala též lukrativním zdrojem financí, peníze na ně od příznivců vybíral netransparentně na účty několika pro ten účel založených spolků.

Pořád v problémech

Kromě mobilizace fanoušků na náměstích a na svých sociálních sítích se ale Rajchlovi už dařilo méně: v loňských evropských volbách dosáhla jím vedená samostatná kandidátka PRO pouze 2,15 procenta. V krajských volbách loni v září sice PRO získalo sedm mandátů napříč kraji, všude však jen díky spolupráci s SPD a dalšími menšími stranami krajní pravice a díky preferenčním hlasům voličů.

Rajchlovo hnutí PRO se navíc permanentně štěpí: již rok po jeho vzniku jej pro nesouhlas se směřováním opustil první místopředseda a spoluzakladatel Tomáš Nielsen, který se za covidu etabloval jako právník žalující stát kvůli pandemickým opatřením.

O rok později hnutí opustila místopředsedkyně a covidová dezinformátorka Petra Rédová, která spolu s dosavadními spolupracovníky hnutí blogerem Danielem Sterzikem a právníkem Ondřejem Dostálem odešla k formujícímu se uskupení KSČM a nezávislých osobností antisystémové scény pod značkou STAČILO! Rédové se nelíbilo angažmá kontroverzního chomutovského podnikatele a komunálního politika Matěje Drbohlava, který je přitom zároveň největším sponzorem PRO.

A letos v návaznosti na formát spolupráce s SPD pro sněmovní volby následoval další exodus. PRO totiž přes dřívější animozity ve sněmovních volbách podpořilo kandidátku hnutí SPD, za což stejně jako další dvě kvazikoaliční strany, Svobodní a Trikolora, získalo dvě volitelná místa na kandidátkách.

Rajchl sám se stal lídrem soupisky SPD v Moravskoslezském kraji, v Ústeckém kraji se pak trojkou kandidátky stal nominant PRO a náměstek chomutovského primátora Pavel Tůma. Účast velmi malého okruhu politiků partnerských stran, a to na předních místech kandidátek, bylo součástí strategie SPD předejít potenciálním skokanům z nižších míst. Řada členů PRO ale nabyla dojmu, že předseda strany vyměnil její možné širší zastoupení za jistotu vlastního poslaneckého mandátu.

S touto výtkou ze strany ještě před volbami odešel někdejší jihomoravský hejtman a bývalý místopředseda ČSSD Michal Hašek nebo zastupitelka Litvínova a Ústeckého kraje Ivana Turková, přičemž oba kvůli parametrům spolupráce s SPD přišli o potenciální místo na společné kandidátce. Stranu opustilo také třináct ze čtrnácti krajských předsedů, část z nich krom formátu spolupráce s SPD kritizovalo i netransparentnost stranických financí, které údajně spravuje předsedova manželka Jana Rajchlová, která sama ani není členkou PRO.

Sázka na spolupráci s SPD se však Rajchlovi samotnému vyplatila. Přestože kandidátka se ziskem 7,78 procenta výrazně zaostala za očekáváním, on sám v Moravskoslezském kraji získal 14270 preferenčních hlasů, tedy více než Tomio Okamura ve Středočeském kraji. PRO se tak díky Rajchlově poslaneckému mandátu stalo poprvé parlamentní stranou.

Po Okamurově boku

Odborníci, jež Deník Referendum oslovil, převážně míní, že probíhající aféra s pornem na Rajchlovu kariéru nebo podporu mít výraznější vliv nebude. A popsaný vzestup kariéry pravicově populistického lídra tak zjevně nezastaví.

„Domnívám se, že kauza vážnější dopady na popularitu Rajchla či dané strany mít spíše nebude. Ačkoli se předmět kauzy může zdát v určitém rozporu s hlásanými politickými postoji, způsob, jakým došlo ke zveřejnění zejména domácího videa a styl debaty kolem toho, může posloužit k Rajchlově sebeprezentaci jako oběti. A to vlastně celkem oprávněně,“ řekl Deníku Referendum politolog Vladimír Naxera z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Obdobného názoru, pokud jde o potenciální pád popularity Rajchla a potažmo SPD, je i politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. „Lidé volí SPD proto, že v koncentrované podobě prezentuje odpor proti stávajícímu systému, nacionalismus, sociální benefity pouze pro původem české občany. To nemá se spory, které Rajchl nyní kolem svých videí vyvolává, prakticky nic společného. Nijak to nezasahuje do důvodů, proč lidé tuto formaci podporují,“ podotýká Michal pro DR.

V hodnocení je ale opatrnější politolog Otto Eibl z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. „Efekt to bude mít tam, kde už existuje negativní či pozitivní vztah k Rajchlovi. Odpůrci se ještě více zatvrdí, protože dostali důkaz, že je Rajchl pokrytec, fanoušci přispěchají na pomoc s tím, že za útoky na něj stojí žumpa, vrtající se v soukromí, a navíc obtěžující Rajchlovu rodinu. Finální efekt bude odvislý i od toho, jaké zarámování v myslích voličů převáží. V tomto kontextu si všimněme způsobu, jakým způsobem o kauze mluví, respektive nemluví sám Rajchl,“ říká Eibl.

Politolog Eibl odkazuje na Rajchlovu komunikaci na jeho kanálech, v nichž se od počátku kauzy zaměřuje téměř výlučně na to, že aktivisté obtěžovali jeho rodinu. V dohledné době nás navíc podle Eibla žádné volby nečekají, a tak není pravděpodobné, že by se projevil alespoň nějaký krátkodobý efekt.

Na sílu stylizace do role oběti upozorňuje i politoložka Daniela Ostrá z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Rajchl se snaží zdůrazňovat, že mu bylo skupinou provládních aktivistů narušeno jeho soukromí, došlo ke kontaktu i s jeho nezletilou dcerou, která o ničem takovém nic netušila.“

„Pokud jsou na něco Češi citliví, je to vtahování rodiny a zejména děti do politického souboje. Přirozeně se zde aktivuje syndrom oběti. A nutno říct, že podle dosavadní Rajchlovy komunikace jej dokáže využít. Obdobně jako Andrej Babiš v případě Agrofertu nebo kauzy zavlečení syna na Krym,“ říká Ostrá s tím, že stávající Rajchlovi příznivci se v podpoře svého politika spíše utvrdí.

„To, že nešlo jen o soukromá videa, ale i o pornofilmy, tak je už spíše vedlejší příběh, který sice dokazuje Rajchlovo pokrytectví, nemá ale tak silný emoční apel jako výpověď oběti o útoku na soukromí jeho rodiny a zejména dětí,“ uzavírá Ostrá

Nepravděpodobné je pak prozatím i to, že by Rajchl přišel o svou dosavadní politickou platformu v poslaneckém klubu SPD. „O potenciálním sporu Rajchla s Okamurou se mluví docela intenzivně, v tuto chvíli ale nevidím žádné náznaky, které by ho skutečně dokládaly. Ano, Tomio Okamura historicky měl vždy problém s tím, když vedle něj rostly výrazné osobnosti. Situace je však dnes jiná: potřebuje je, aby uhrál aspoň ucházející volební výsledek,“ říká politolog Michal.

Rajchl dokonce v rámci své prvotní komunikace uvedl, že Okamura byl mezi těmi, kdo ho osobně podpořil.