Politická chyba, jíž se lidovecký předseda a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dopustil zatloukání vánočního večírku na ministerstvu v době, kdy o pár set metrů dál v budově Filozofické fakulty UK umírali lidé rukou masového střelce, spustila uvnitř KDU-ČSL debatu o mizerné aktuální kondici a dlouhodobém směřování strany.

Na první pohled má strana pozici silnou jako málokdy dříve. Třiadvacet poslanců ve sněmovně je nejvíce v porevoluční historii KDU-ČSL a k tomu lidovci drží tři viditelná ministerstva, jež odpovídají tematickému profilu tradiční politiky této strany: sociální věci, zemědělství a životní prostředí.

Toto postavení však zcela neodpovídá reálné lidovecké podpoře ve společnosti a je spíše produktem efektivního lidoveckého vytěžení koalice Spolu. Zatímco při samostatné kandidatuře by lidovci v říjnu 2021 překročení kýžené pětiprocentní hranice vůbec neměli jisté, díky účasti v koalici Spolu s ODS a TOP 09 se jim to povedlo a zejména v moravských krajích dokázali využít preferenčních hlasů voličů na úkor svých koaličních partnerů.

Naproti tomu v průzkumech stranických preferencí se lidovci dlouhodobě krčí zhruba na třech procentech a nad pětiprocentní hladinu vystoupají jen zřídkakdy. Poslední průzkum agentury Median z konce loňského roku lidové straně přisoudil pouhá 2,5 procenta, zřetelně nejméně ze všech stran vládní pětikoalice.

Na celostátní úrovni je tak KDU-ČSL volebně bezezbytku závislá na ODS, nechce-li si zopakovat sněmovní přestávku z let 2010 až 2013. Ve formátu koalice Spolu s občanskými demokraty a TOP 09 půjdou lidovci i do voleb do Evropského parlamentu tento rok v červnu, ovšem za značně nedůstojných podmínek.

V čele kandidátky bude stát euroskeptický populista Alexandr Vondra z ODS, na druhém místě další nominantka ODS Veronika Vrecionová, zatímco eurolídr KDU-ČSL Tomáš Zdechovský bude až na čtvrtém místě společné kandidátky. Kvůli podmínce ODS a strachu z potenciálních „skokanů“ musel na kandidaturu rezignovat senátor a neúspěšný dvojnásobný prezidentský kandidát Pavel Fischer, který původně ve stranických lidoveckých primárkách získal pátou pozici.

V pátek na širším stranickém vedení KDU-ČSL, svolaném mimo jiné v reakci na rebelii jihočeské stranické buňky kolem exministra kultury Jaromíra Talíře či poslance Šimona Hellera, Jurečka svou pozici předsedy uhájil. Získal 46 hlasů ze čtyřiaosmdesátičlenného širšího vedení strany. Současně neuspěla část straníků, která žádala předčasné konání sjezdu KDU-ČSL a uspořádání voleb nového vedení v jarním, nikoliv podzimním termínu, kdy už budou jasné výsledky evropských, krajských a senátních voleb.

Sám Jurečka uvedl, že o jeho dalším osudu v čele strany rozhodnou jednak výsledky nadcházejících voleb, jednak to, zda se strana dostane ve volebních modelech stabilně nad pět procent. Do eurovoleb půjdou lidovci s cílem obhájit stávající dva mandáty, které momentálně drží Tomáš Zdechovský a Michaela Šojdrová. Budou usilovat také o to, aby obhájili jeden post hejtmana, získali podobný počet zastupitelů a rovněž posílili senátní klub.