K břehu řeky Bečvy, na místo odlehlé tak, že bylo v pozvánce vyznačené GPS souřadnicemi, svolala KDU-ČSL na pátek 16. června na devátou hodinu ráno tiskovou konferenci. Místo nebylo zvoleno náhodně, představitelé KDU-ČSL přijeli představit své plány, jimiž chtějí reagovat na katastrofu, která postihla řeku Bečvu v září 2020. Únik toxické látky, dle nepřesvědčivé oficiální verze jí měl být kyanid, způsobil úhyn zhruba osmdesáti tisíc ryb na čtyřiceti kilometrech toku.

Přestože u okresního soudu ve Vsetíně probíhá od ledna „zastírací soud“ s křivě obviněnou společností Energoaqua, jejíž případná vina je „fyzikálně nemožná“, politici KDU-ČSL k Bečvě nepřišli představit kroky, kterými by chtěli dosáhnout řádného vyšetření jedné z největších ekologických katastrof v dějinách České republiky. Jejich úmyslem bylo mluvit výhradně o opatřeních do budoucna. A také před novináři, jichž se tu shromáždil solidní počet, vytvořit dojem, že se havárií na Bečvě v rámci svých možností soustředěně zabývají.

Na tiskové konferenci postupně vystoupili ministr životního prostředí Petr Hladík, předseda KDU-ČSL a jeho resortní předchůdce Marian Jurečka, senátorka Jitka Seitlová a ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček, který letos na jaře ve funkci nahradil Erika Geusse, zdiskreditovaného mimo jiné právě fatálními pochybeními inspekce při šetření otravy řeky Bečvy. Ani o něm se ale nemluvilo. Celou tiskovou konferenci se nesla až úzkostlivá snaha mluvit výhradně o tom, co bude, a vyhnout se velikým obloukem otázce, co bylo: kdo ve skutečnosti havárii v roce 2020 způsobil.

Ministr Hladík tak představil čtyři plány, jejichž cílem má být dát státní správě „dostatek nástrojů“ pro podobné případy v budoucnu: slíbil dvě novely zákonů (vodního zákona a zákona o ekologické újmě), připomněl snížení limitů pro vypouštění kyanidů a slíbil zavedení přísnější povinnosti potenciálních znečišťovatelů vypracovat analýzu rizik. Ohlásil také zvýšení pokut, které má novela vodního zákona přinést.

Vedle toho ministr Hladík, který byl zdaleka nejkonkrétnější ze všech řečníků, slíbil, že bude pokračovat průběžné monitorování kvality vody v Bečvě, protože „se to jako preventivní opatření osvědčilo“. Uvedl, že za rok trvání experimentu „nebyla ani jednou zhoršena kvalita vody v toku“ a vyslovil naději, že se na financování bude do budoucna podílet i kraj a obce.

Vůbec nejpodstatnější informaci přinesl ale až v závěru svého vystoupení. Ve zjevné reakci na nedávné zjištění Deníku Referendum, že vedoucí olomouckého pracoviště odboru státní správy ministerstva životního prostředí Radek Pallós zrušil chemičce Deza z holdingu Agrofert tehdejšího premiéra Andreje Babiše pokutu za havárii na kaustifikační jednotce předcházející otravě řeky, ohlásil, že zredukuje počet oblastních ředitelství z devíti na pět, což mu umožní všechny posty ředitelů obsadit znovu. Podle informací Deníku Referendum Radek Pallós mezi nimi už nebude.

Marian Jurečka se vyznal z osobního vztahu k Bečvě, u níž sám bydlí, řekl, že byl v minulém období místopředsedou vyšetřovací komise, kde měl možnost „slyšet svědectví velkého množství aktérů“, což ho přivedlo k závěru, že kromě individuálních pochybení byly „evidentní i rezervy v nastavení systému“. Své vystoupení zakončil slovy: „Jsem rád, že po roce a půl máme jasné představy o potřebných změnách.“

V podobném duchu se nesla i vystoupení senátorky Jitky Seitlové a ředitele inspekce Petra Bejčka. Senátorka řekla, že v zákoně o vodách minulá vláda chtěla provést jen kosmetické úpravy, nyní se podle ní jedná o zásadní změny. Nový ředitel ČIŽP se držel připraveného scénáře od první věty, která zněla: „Prioritou je, aby se situace neopakovala.“

To by ale prioritou být nemělo, nevíme-li dodnes, kdo havárii v roce 2020 způsobil. Že dodnes neznáme viníka otravy řeky Bečvy, není totiž způsobeno stávajícími zákony, nýbrž faktem, že instituce nebyly po havárii vedeny snahou je dodržovat, neboť jejich primárním zájmem bylo za každou cenu odklonit podezření od společnosti Deza.

Nebylo také věcí špatného zákona, že pracovníci inspekce přijeli na místo o den později, bez potřebných informací, neodebrali v řece vzorky, a ty, které jim na místě předali rybáři, znehodnotili. Bez okolků pak také přejali tvrzení Dezy, že u své výpusti pozorovala živé ryby, kterou pak opakovali představitelé institucí a po nich i média.

Otázka Deníku Referendum, odpověď Mariana Jurečky

Když tedy po úvodních prezentacích přišel prostor pro dotazy novinářů, přihlásil jsem se jako reportér Deníku Referendum, abych narušil připravený scénář a položil přesně tu otázku, které se oba ministři KDU-ČSL evidentně chtěli vyhnout. Přepis otázky Deníku Referendum a odpovědi Mariana Jurečky následuje:

„Dobrý den, jsem Jakub Patočka z Deníku Referendum. Myslím, že naši práci v souvislostí s Bečvou nemusím zvláště představovat. Musím říct, že mě fascinuje, jak tady obcházíte toho ‚slona v obýváku‘, jak mluvíte o tom, co se bude dít, a co pěkného vykonáte, aby se neopakovala havárie, ale nemluvíte o tom, co se udělá pro to, aby se zjistil skutečný viník havárie, protože toho dodnes neznáme.

Pravidelně jezdím kousek odsud k okresnímu soudu do Vsetína, kde probíhá jeden z nejtrapnějších soudů v dějinách svobodné české justice. Před soudem tam stojí společnost Energoaqua, o které všichni zasvěcení vědí, že je zcela vyloučeno, aby mohla být skutečným pachatelem nehody. Myslím, že to víte i vy, protože jste byli ve vyšetřovací sněmovní komisi, jejíž zpráva řadu klíčových zjištění, jež to dokládají, obsahuje.

Před touto tiskovou konferencí jsem se podíval na to, jak dlouhý čas uplynul od havárie na Bečvě, a s úžasem jsem zjistil, že dnes je to přesně tisíc dnů. Zjistil jsem to tak, že jsem srovnával. 453 dní z té doby byl ministrem Richard Brabec a dalších 547 dní řídí ministerstvo životního prostředí KDU-ČSL. Takže se vás chci zeptat, co jste za tu dobu udělali pro to, aby se skutečný viník odhalil a co pro to ještě hodláte udělat.“

Odpověděl Marian Jurečka: „S dovolením budu reagovat, protože z nás všech, co tu stojíme, jsem členem sněmovní vyšetřovací komise byl pouze já. Pokud jde o probíhající vyšetřovací proces, přečtete-li si zprávu vyšetřovací komise — a vy jste ji četl —, je v ní řečeno velmi mnoho. Četl jsem i celý spis, který měl v tu dobu více než tisíc stran. Nemohu tu citovat věci ze spisu, ale mám na to svůj jasný názor.

Ale myslím si, že poměrně jasně v závěrečné zprávě vyšetřovací komise, jsou některé věci popsány. Nevím, jak má KDU-ČSL a naši ministři zhojit problém, který nastal 453 dní předtím, než jsme nastoupili na ministerstvo.

V kritických hodinách nebyly dostatečně zajištěny důkazy, které by zaručily, že by byla daleko větší šance, že je jasně nezpochybnitelně podaří určit viník. Během prvních hodin a dnů se staly věci, které zabránily v tom věc řádně vyšetřit. Děláme kroky, aby se to neopakovalo. Ale neumím vrátit čas a zařídit, aby ti, kteří tehdy měli konat, konali znovu správně a rychleji, aby byly důkazy dostatečně zajištěné.

Nemohu jít do podrobností, jež zazněly i nad rámec veřejných informací, to je teď předmětem soudního líčení, které jako politik nemohu komentovat, to mi nepřísluší. Ale v momentě, kdy už za to nesu politickou odpovědnost jako předseda politické strany, nejen na rezortu Ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství, ale i v kooperaci s kolegy z resortu ministerstva vnitra, jsme přijali opatření tak, abychom vyeliminovali možnost, že se to bude opakovat.“

Bezprostředně poté mluvčí MŽP Lucie Ješátková tiskovou konferenci ukončila.

KDU-ČSL ve věci otrávené Bečvy přebralo komunikační strategii Agrofertu

Vzápětí po tiskové konferenci Deník Referendum předsedu KDU-ČSL konfrontoval s předvolebními sliby, že koalice Spolu dohlédne na řádné došetření havárie na Bečvě. Předseda KDU-ČSL v zčásti ostré konfrontaci zaujal jednoznačný postoj, že hledání viníka je nyní věcí soudu a do věci mu nepřísluší zasahovat. Námitku, že šetření bylo od počátku vedeno zjevně tendenčně, jak dobře z parlamentní vyšetřovací komise ví, a že soud tedy pracuje s „cinknutými“ podklady, odbyl s tím, že ani policie, ani státní zastupitelství nespadá do kompetencí KDU-ČSL.

Odmítl také, že by bylo chybou neobnovit práci vyšetřovací sněmovní komise, ačkoli to bylo jedno ze zásadních doporučení v její závěrečné zprávě. Řekl, že ministru Hladíkovi jen doporučil, aby zopakoval pokus s mísící zónou, jež by mohl možnou vinu společnosti Energoaqua znovu vyloučit.

Deník Referendum jej upozornil, že toho není zapotřebí, neboť obhajoba disponuje novou studií, která dosud zcela nejpřesvědčivější uplatněnou metodikou stvrzuje, že původcem úniku firma Energoaqua zkrátka nemohla být. To ostatně ale zjistily všechny dosavadní pokusy, paradoxně včetně toho, který provedl soudní znalec Klicpera a jehož závěry následně zmanipuloval.

Když Deník Referendum předsedu KDU-ČSL upozornil, že za MŽP de facto ve věci jedná šéf olomouckého odboru státní správy Radek Pallós, který jen pár dní po havárii po boku Richarda Brabce evidentně vědomě mystifikoval veřejnost a který nyní dodává soudu zavádějící rozhodnutí, jež jdou na ruku Deze, odbyl to předseda KDU-ČSL s tím, že ministr nejenže nemůže zasahovat do probíhajícího soudního řízení, ale ani do výkonu státní správy. Vyhrocená konfrontace skončila tím, že jsme ministru Jurečkovi doporučili, ať příště kandiduje s heslem: „Volte nás, nezměníme nic.“ Předseda KDU-ČSL nám naopak poskytl radu, ať si „nastudujeme Ústavu“.

Ač se tedy KDU-ČSL snažila šarádou na břehu Bečvy vzbuzovat dojem, že případ otrávené Bečvy jí není lhostejný, ve skutečnosti Jurečkova strana jen inovovala komunikační strategii Richarda Brabce a politicko-ekonomického holdingu ANO-Agrofert. Babišův ministr se také úzkostlivě vyhýbal diskusím o všech indiciích poukazujících na možné zavinění havárie chemičkou Deza. A také si liboval v řečech o „systémových opatřeních“, která připravuje.

KDU-ČSL vzbuzuje přesně jako Babišův ministr dojem, že nedostatečně důsledné vyšetřování havárie je důsledkem nějakého špatného institucionálního či legislativního rámce. V něm nepochybně mohou být rezervy, české zákony zřídka bývají dokonalé. Jenže jak už bylo řečeno, základní příčina zpackaného vyšetřování havárie na řece Bečvě nespočívá v tom, že by měl český stát špatné zákony, ale v tom, že klíčové instituce státu byly v době vyšetřování pod kontrolou politicko-ekonomického holdingu ANO-Agrofert. A podle všeho pracovaly přímo pro něj.

Je tak docela dobře možné, že plánované novely, které KDU-ČSL představila, skutečně zacházejí dál než dřívější plány Richarda Brabce. Analýzu představených záměrů ministerstva hodláme publikovat zanedlouho.

Ale i kdyby byly řádově lepší než záměry, s nimiž přišel Babišův pobočník Brabec, k jejich schválení je daleko a při dosavadním tempu práce KDU-ČSL je bohužel pravděpodobné, že se to do voleb tak jako tak nestihne. A navíc: nikdy nelze podceňovat schopnost poslanců sebelépe míněné návrhy ve Sněmovně během legislativního procesu zmršit; zvláště pokud jsou trnem v oku mocným finančním zájmům.

Že se ve Vsetíně koná vykonstruovaný proces, a to i na základě fatálních chyb a nadále pokračujících žalostných výkonů ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí, KDU-ČSL řešit tedy nechce. Ani okolnost, že chyby ministra Brabce a jeho ředitele inspekce Geusse patrně nevyplývaly pouze z nešikovnosti, nýbrž mohly být vedeny úmyslem — přesměrovat pozornost od nejpravděpodobnějšího podezřelého, kterým po celou dobu byla a nadále zůstává Babišova chemička Deza, k náhradnímu smyšlenému viníkovi rožnovské Energoaquě —, KDU-ČSL zjevně za svůj problém nepokládá.

Najít a usvědčit reálného viníka havárie na Bečvě je stále možné

Těžko říct, zda Marian Jurečka, který v letech 2014—2017 jako ministr zemědělství v Sobotkově vládě neměl nejmenší potíže přikulovat Agrofertu dotace, jako by se nechumelilo, dnes namísto zájmů veřejných hájí zájmy Babišovy firmy z přesvědčení, nebo proto, že si nechce komplikovat život, anebo ještě z nějakých jiných důvodů. Každopádně dělá něco zcela jiného, než před volbami sliboval.

Samozřejmě bylo možné a žádoucí, aby ke kauze Bečva vznikla, když už ne sněmovní, pak tedy vládní komise, která by se systémovým selháním orgánů státní správy dále zabývala. Jen proto, že pochybení státních institucí nikdo systematicky neřešil, může mít soudní znalec Klicpera nadále kulaté razítko; státní zástupce Jiří Sachr může nadále předstírat, že zastupuje zájmy českého státu, chová-li se u soudu ve Vsetíně způsobem, kvůli němuž bývá v jednací síni trefně označován za „advokáta Dezy“; a vsetínští policisté se mohou nadále tvářit, že něco reálně vyšetřili, když jejich snahou bylo prostě jenom ochránit Babišovu chemičku a mít už hlavně celou věc z krku.

Je neoddiskutovatelným selháním KDU-ČSL, že nic z toho se po volbách neřešilo jako politické téma. A je také selháním KDU-ČSL, že jediným důsledkem potenciálně kriminálních činů v resortu životního prostředí byla změna ve vedení České inspekce životního prostředí, na kterou se nota bene muselo čekat víc než rok.

Je pak na výsost trapné schovávat se s alibistickým poukazováním na ústavní dělbu moci za okresní soud ve Vsetíně. Tamější soudkyně Ludmila Gerlová nedisponuje pravomocí věc vyšetřovat od nuly či prověřovat spolehlivost práce policie. Nemůže dělat nic jiného než respektovat právo a řádnou proceduru. Musí se řídit obsahem obžaloby a předpokládat, že jiné státní instituce se při svých výkonech cítí vázány fakty či přírodními zákony.

Že je obžaloba skandálně nedostatečná, napsala soudkyně Gerlová ve svém usnesení jasně, když se jako jedna z mála složek české státní moci zachovala v celé věci poctivě. Není její chybou, že krajský soud vyhověl stížnosti zjevně podjatého státního zástupce.

Z dosavadního průběhu soudu je již dnes zcela evidentní, že se koná jen v důsledku spektakulárních pochybení státních institucí pracujících nikoli ve veřejném zájmu, ale v zájmu korporace Agrofert. Kdyby hrubě neselhalo ministerstvo životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí, soudní znalec, státní zastupitelství a policejní vyšetřovatelé ve Vsetíně, nikdy by nemohla být ze spáchání trestného činu podezřelá firma Energoaqua, natožpak, aby z něj byla obžalována. A naopak reálně by se byla prošetřila skutečná podezření vůči firmě Deza, která se paradoxně během soudního líčení ve Vsetíně jen dále prohlubují.

Taková sněmovní komise, případně meziresortní vládní komise sestávající se zástupců ministerstva životního prostředí, ministerstva spravedlnosti a ministerstva vnitra mohla řešit jednak to, jaká personální, organizační a legislativní opatření jsou nutná, aby se z případu Bečva vyvodilo reálné poučení — nejen snad i potřebné návrhy legislativních úprav. Řešila by jistě i možnou trestní odpovědnost těch, kdo byli do státní výroby dezinformací o havárii na Bečvě v roce 2020 zapojeni.

A řešila by, jak ukončit vsetínskou justiční frašku. Je absurdní vymlouvat se na nedotknutelnost práce soudů, když mimo jiné i sněmovní komise jasně doložila, že státní instituce poskytovaly do vyšetřování hrubě tendenční a zmanipulované vstupy. A pokračovalo to i v době, kdy už ministerstvo životního prostředí řídila KDU-ČSL.

Najít a usvědčit reálného viníka havárie na Bečvě je stále možné. Jistěže již nikdo neodebere vzorky. Ale stále existují svědci, kteří vědí, co a jak se tehdy stalo. A které se dodnes nikdo nepokusil ani najít, natožpak vyslechnout. Je to ve veřejném zájmu. Škoda, že ne v zájmu předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky.

Každopádně soud ve Vsetíně, i když nemůže dospět k odhalení viníka, paradoxně přináší nové a nové poznatky, které prokreslují míru selhání jednotlivých aktérů a státních institucí. V tom je jeho bezděčná cena, protože jednotliví aktéři manipulací a zastírání by jinak před veřejností nemluvili. U soudu jim ale nic jiného nezbývá. Možná se tak k odhalení toho, jak to celé bylo, přece jen pomalu, ale jistě, přibližujeme.

Po několika bezvýznamných líčeních, u nichž vypovídali jen zaměstnanci firmy Energoaqua, ve středu 21. června 2023 jednání u soudu ve Vsetíně pokračuje výpověďmi znalců. Deník Referendum bude opět přitom.