K břehu řeky Bečvy, na místo odlehlé tak, že bylo v pozvánce vyznačené GPS souřadnicemi, svolala KDU-ČSL na pátek 16. června na devátou hodinu ráno tiskovou konferenci. Místo nebylo zvoleno náhodně, představitelé KDU-ČSL přijeli představit své plány, jimiž chtějí reagovat na katastrofu, která postihla řeku Bečvu v září 2020. Únik toxické látky, dle nepřesvědčivé oficiální verze jí měl být kyanid, způsobil úhyn zhruba osmdesáti tisíc ryb na čtyřiceti kilometrech toku.

Přestože u okresního soudu ve Vsetíně probíhá od ledna „zastírací soud“ s křivě obviněnou společností Energoaqua, jejíž případná vina je „fyzikálně nemožná“, politici KDU-ČSL k Bečvě nepřišli představit kroky, kterými by chtěli dosáhnout řádného vyšetření jedné z největších ekologických katastrof v dějinách České republiky. Jejich úmyslem bylo mluvit výhradně o opatřeních do budoucna. A také před novináři, jichž se tu shromáždil solidní počet, vytvořit dojem, že se havárií na Bečvě v rámci svých možností soustředěně zabývají.

Na tiskové konferenci postupně vystoupili ministr životního prostředí Petr Hladík, předseda KDU-ČSL a jeho resortní předchůdce Marian Jurečka, senátorka Jitka Seitlová a ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček, který letos na jaře ve funkci nahradil Erika Geusse, zdiskreditovaného mimo jiné právě fatálními pochybeními inspekce při šetření otravy řeky Bečvy. Ani o něm se ale nemluvilo. Celou tiskovou konferenci se nesla až úzkostlivá snaha mluvit výhradně o tom, co bude, a vyhnout se velikým obloukem otázce, co bylo: kdo ve skutečnosti havárii v roce 2020 způsobil.

Ministr Hladík tak představil čtyři plány, jejichž cílem má být dát státní správě „dostatek nástrojů“ pro podobné případy v budoucnu: slíbil dvě novely zákonů (vodního zákona a zákona o ekologické újmě), připomněl snížení limitů pro vypouštění kyanidů a slíbil zavedení přísnější povinnosti potenciálních znečišťovatelů vypracovat analýzu rizik. Ohlásil také zvýšení pokut, které má novela vodního zákona přinést.

Vedle toho ministr Hladík, který byl zdaleka nejkonkrétnější ze všech řečníků, slíbil, že bude pokračovat průběžné monitorování kvality vody v Bečvě, protože „se to jako preventivní opatření osvědčilo“. Uvedl, že za rok trvání experimentu „nebyla ani jednou zhoršena kvalita vody v toku“ a vyslovil naději, že se na financování bude do budoucna podílet i kraj a obce.

Vůbec nejpodstatnější informaci přinesl ale až v závěru svého vystoupení. Ve zjevné reakci na nedávné zjištění Deníku Referendum, že vedoucí olomouckého pracoviště odboru státní správy ministerstva životního prostředí Radek Pallós zrušil chemičce Deza z holdingu Agrofert tehdejšího premiéra Andreje Babiše pokutu za havárii na kaustifikační jednotce předcházející otravě řeky, ohlásil, že zredukuje počet oblastních ředitelství z devíti na pět, což mu umožní všechny posty ředitelů obsadit znovu. Podle informací Deníku Referendum Radek Pallós mezi nimi už nebude.

Marian Jurečka se vyznal z osobního vztahu k Bečvě, u níž sám bydlí, řekl, že byl v minulém období místopředsedou vyšetřovací komise, kde měl možnost „slyšet svědectví velkého množství aktérů“, což ho přivedlo k závěru, že kromě individuálních pochybení byly „evidentní i rezervy v nastavení systému“. Své vystoupení zakončil slovy: „Jsem rád, že po roce a půl máme jasné představy o potřebných změnách.“

V podobném duchu se nesla i vystoupení senátorky Jitky Seitlové a ředitele inspekce Petra Bejčka. Senátorka řekla, že v zákoně o vodách minulá vláda chtěla provést jen kosmetické úpravy, nyní se podle ní jedná o zásadní změny. Nový ředitel ČIŽP se držel připraveného scénáře od první věty, která zněla: „Prioritou je, aby se situace neopakovala.“

To by ale prioritou být nemělo, nevíme-li dodnes, kdo havárii v roce 2020 způsobil. Že dodnes neznáme viníka otravy řeky Bečvy, není totiž způsobeno stávajícími zákony, nýbrž faktem, že instituce nebyly po havárii vedeny snahou je dodržovat, neboť jejich primárním zájmem bylo za každou cenu odklonit podezření od společnosti Deza.

Nebylo také věcí špatného zákona, že pracovníci inspekce přijeli na místo o den později, bez potřebných informací, neodebrali v řece vzorky, a ty, které jim na místě předali rybáři, znehodnotili. Bez okolků pak také přejali tvrzení Dezy, že u své výpusti pozorovala živé ryby, kterou pak opakovali představitelé institucí a po nich i média.

Otázka Deníku Referendum, odpověď Mariana Jurečky

Když tedy po úvodních prezentacích přišel prostor pro dotazy novinářů, přihlásil jsem se jako reportér Deníku Referendum, abych narušil připravený scénář a položil přesně tu otázku, které se oba ministři KDU-ČSL evidentně chtěli vyhnout. Přepis otázky Deníku Referendum a odpovědi Mariana Jurečky následuje:

„Dobrý den, jsem Jakub Patočka z Deníku Referendum. Myslím, že naši práci v souvislostí s Bečvou nemusím zvláště představovat. Musím říct, že mě fascinuje, jak tady obcházíte toho ‚slona v obýváku‘, jak mluvíte o tom, co se bude dít, a co pěkného vykonáte, aby se neopakovala havárie, ale nemluvíte o tom, co se udělá pro to, aby se zjistil skutečný viník havárie, protože toho dodnes neznáme.