↗

Kandidáti Pirátů do voleb do Evropského parlamentu, které proběhnou v červnu (zleva): David František Wagner, Zuzana Klusová, Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa. Nové vedení strany bude zvoleno už za několik dní. Foto Česká pirátská strana, Flickr

V sobotu 13. ledna by se mělo rozhodnout, kdo stane v čele Pirátů na příští dva roky. Výsledek určí, kdo povede stranu do sněmovních voleb v roce 2025. Důležitosti momentu odpovídá čím dál intenzivnější střetávání několika proudů ve straně. Nedávná hlasování jsou těsná, výsledek může být do značné míry dílem náhody.

Když se po prohraných volbách roku 2021 a následných silných vnitrostranických turbulencích v lednu 2022 ustavilo nové předsednictvo, mohla si pirátská provládní skupina oddechnout — nedostal se do něj žádný rebel a vedení získalo „klid na práci“ v konzervativní pravicové vládě.

Předsednictvo Pirátů fungovalo po dva roky převážně pouze servisně. Skutečně politická agenda se za jeho mandátu nerozvíjela. Až na dva politiky ve veřejných funkcích, předsedu Ivana Bartoše a europoslance Marcela Kolaju se nikdo ze zbývající předsednické trojice nijak výrazně neprojevil.

Ačkoli šlo o udržovací provoz, přesto se vyskytly problémy i se základními věcmi, jako byla příprava stranického rozpočtu nebo neúspěšné pokusy o vznik strategie strany. Nepřekvapilo tolik, že výkon předsednické pětice byl v závěru jejího funkčního období ve stranické anketě hodnocen rozpačitě až negativně.

Nespokojenost s dosavadním způsobem vedení strany prokazatelně sílí. Zároveň se ale za dva roky nezformovala jasně formulovaná alternativa. Výsledek lednového souboje o předsednické a místopředsednické pozice tak bude nejen střetem různých stranický proudů a skupin, ale také osobních preferencí i antipatií. Ne nadarmo je ve straně volba předsednictva často označována jako Miss Sympatie.