Sjezdy politických stran zpravidla přinášejí souboje o místa ve vedení, podobu kandidátních listin nebo program. Předcházejí jím týdny intenzivních jednání. A často ještě v jejich průběhu není zřejmé, jak dopadnou.

V případě sněmů politického hnutí ANO nic takového neplatí. Ty jsou vždy pouhou formalitou, kterou je třeba vykonat, neboť to přikazují stanovy. Nejinak tomu bude i v sobotu, kdy se delegáti nejsilnější sněmovní strany sejdou na pražském Chodově, aby zvolili nové předsednictvo.

I přesto si však sněm politického hnutí ANO zaslouží pozornost.

Babišovo slavné vítězství

Nikoho, kdo alespoň z vlaku zahlédne zdejší politické hemžení, nepřekvapí, že předsednický post, a to již popáté, hodlá obhajovat Andrej Babiš, který — opět nepřekvapivě — nebude mít žádného vyzyvatele.

Před deseti lety, když se stal předsedou poprvé, získal šestadevadesát procent hlasů. Rok na to osmadevadesát. A o další dvě léta později rovných sto.

Od té doby jeho podpora mezi straníky klesá. Pětadevadesát procent hlasů v roce 2017 a „pouhých“ šestaosmdesát na posledním sněmu. Pravdou ovšem je, že výsledky hlasování nevypovídají vůbec o ničem.

Politické hnutí ANO totiž není klasická strana, ale divize Babišova holdingu Agrofert zaparkovaného ve svěřenských fondech. A s majitelem se — alespoň v českých podmínkách, kde o demokracii na pracovišti v zásadě nikdo neslyšel — nediskutuje.

Mnohem zajímavější než volbu předsedy proto bude sledovat Babišův projev, který může naznačit, kudy se politické hnutí ANO vydá v následujících letech, jakou pozici zaujme vůči vládě Petra Fialy (ODS) a na které voliče zacílí.

Korunní princ Havlíček

Vedle povinného potvrzení Babiše ve funkci čeká delegáty sněmu i volba dalších členů vedení. Před třemi lety zvolili Jaroslava Faltýnka, Petra Vokřála, Radka Vondráčka, Jaroslavu Pokornou Jermanovou a Richarda Brabce.

První dva na své pozice v mezidobí rezignovali, přičemž Vokřál rovnou vrátil i členskou legitimaci. Bývalá středočeská hejtmanka po obhajobě prý netouží a chce se věnovat práci ve Sněmovně. A opětovnou kandidaturu, upadnuv v nemilosti, spíše vylučoval i Vondráček.

Z původní sestavy tak v předsednictvu může zbýt jen bezmezně loajální Brabec, jehož doplní „noví“ přikyvovači majitelově vůli. O místa se hlásí někdejší ministři Karel Havlíček s Alenou Schillerovou, poslanci Ivo Vondrák a Jana Mračková Vildumetzová a nominace krajských organizací získali i zmíněný Faltýnek s ostravským primátorem Tomášem Macurou.

Jakkoliv je složení vedení politického hnutí ANO v zásadě nepodstatné, neboť jde o stranu jednoho muže, v níž o kolektivním rozhodování nemůže být ani řeč, Babišem zvažovaná prezidentská kandidatura věc částečně mění.

Pokud by totiž v souboji o Hrad uspěl, partaj by přišla o svou hlavní tvář, volební tahák a nejviditelnějšího představitele, jehož by musel v jejím čele — alespoň podle stanov — někdo nahradit. Logicky lze usuzovat, že by volba padla na toho, kdo bude vybrán do pozice prvního místopředsedy.

A jelikož jediným kandidátem na Faltýnkem uprázdněnou funkci je bývalý dvojministr Havlíček, bude zajímavé sledovat, jakého se mu dostane prostoru a zda se ve svých vystoupení vedle obvyklého nekonečného blábolení zmůže i na nějakou tu myšlenku.

Vláda bídáků a podvodníků

A konečně, chodovský svátek stranické demokracie zřejmě ukáže, jakým směrem se bude ubírat kritika Fialova kabinetu, respektive na kterých tématech se bude Babiš spolu se svými zaměstnanci točit, aby jeho vládnutí vykreslili málem jako apokalypsu.

Již první dny po předání moci ve státě naznačily, že navzdory slovům o konstruktivní opozici nedá politické hnutí ANO vládní pětikoalici nic lacino. Babiš ji ve svém humoristickém pořadu Čau lidi pravidelně tepe. A pozadu nezůstávají ani Schillerová s Havlíčkem.

Stavějí přitom na příběhu o tom, že partaj fakticky nemá program, neboť vznikla jen za účelem obhajoby zájmů koncernu Agrofert, pročež může předvádět ideologické veletoče podle momentálních nálad veřejnosti, jimž — na rozdíl od všeho jiného — skutečně rozumí.

V centrále si nepochybně změřili, co lidi dnes nejvíce trápí. A přizpůsobí tomu svou komunikaci. Objeví se vedle zdražování, rozpočtových škrtů a pandemie koronaviru nějaká nová témata, na která prozatím nemyslíme?