Nereagovat na projevy volební kampaně, která se tváří, že volební kampaní není. Ano. Nekomentovat je, jen to zvyšuje zájem. Ale jak to má člověk vydržet, když musí při každodenní cestě kolem krčské Thomayerovy nemocnice koukat hned na dva odporné billboardy, hlásající, že za něj bylo líp?

Moje matka bydlela v bytě na křižovatce Vyskočilovy a Michelské — ano, na té, kde Janoušek chtěl přejet řidičku, která od něj požadovala přijetí odpovědnosti za jím zaviněnou srážku. Trpěla, když před okny jejího bytu instalovali gigantický pilíř, na kterém se pak objevovaly obrovské nadživotní poutače na všechno možné. Celá ta obludnost samozřejmě svítí celou noc, takže září do oken okolních domů a zvyšuje světelný smog.

Když máma umřela, bylo na obřím poutači napsáno Hanebný pancharti. Na ten film by máma nikdy nešla. Teď na tom místě sděluje uklízečka Danuše, že jí z důchodu nezbyde vůbec nic. U krčské nemocnice se zase ptá lékařka Alena, kdy už udělají něco pro lidi. A při cestě opačným směrem na první pohled hrubiánský vousáč, prý úředník Stanislav, tvrdí, že se „oni“ starají jen o koryta.

Tvrzení jsou umístěna na velmi strategických místech, kde člověk musí na semaforu zastavit nebo alespoň dát přednost — jako v Karlových Varech, kde pro změnu Nikola, údajně členka rady městské části — nepíše se ovšem které — říká, že dal peníze rodinám.