S pocitem idiota

Alena Zemančíková

Hanebná aféra náměstka pražského primátora Hlubučka ukazuje na trvající veksláckou kulturu místní nejen komunální politiky. Jako by to, co v naší společnosti funguje, fungovalo politikům navzdory. Je to povzbudivé a zároveň krajně děsivé.

Za totální likvidaci důvěry v politiku kterékoli strany zaplatíme bohužel všichni. Můžeme jen doufat, že stát bude fungovat alespoň jakž takž po vzoru pražského dopravního podniku navzdory svému vedení. I když očekávat se to nedá. Foto WmC

Podařilo se mi bezděky sehrát etudu idiota. Šla jsem s kamarádem z Moravy v Praze z velmi dlouhého divadelního představení. Metro ještě jezdilo, stáli jsme na stanici Můstek na áčku a já jsem příteli venkovanu říkala, jak v Praze bezvadně funguje městská doprava, jak nám spoje pěkně navážou, i když bydlím na vzdálené periferii, jak to jezdí docela často i večer a jak, kdybychom se bývali chtěli po představení třeba ještě zdržet na jedno, dojeli bychom domů nočním autobusem z centra až k nám, jezdí každou půlhodinu.

Lidé se po nás divně koukali, tak jsem ještě dodala, že jestli někdy nějaký řidič autobusu jede jako blbec nebo se tak chová, na věci to nic nemění, že to jsou výjimky a celkově je celý systém hodný pochvaly. Metro ještě stále nepřijíždělo, naopak po eskalátoru přijeli další cestující, takže se na mě divně koukalo už docela dost lidí.

Dodala jsem tedy ještě, že kvality pražského dopravního podniku neobyčejně velebí i moje někdejší rozhlasová kolegyně a spolupracovnice, rakouská bohemistka z Vídně, která dokonce tvrdí, že v Praze funguje veřejná doprava lépe a je lépe zorganizovaná než ve Vídni, o níž se obecně říká, že je v tom nejlepší. Kolegyně Rakušanka to má za západní povýšenost, která postkomunistickým zemím není schopná přiznat, že by v něčem mohly být dobré.

To už se na mě lidé na nástupišti dívali (alespoň ti, kteří rozuměli češtině) jako na blázna nebo provokatéra, ale přijelo metro, nastoupili jsme a opravdu — se dvěma přestupy jsme byli doma v Modřanech za půl hodiny. Od Vltavy vanul svěží vánek a šli jsme spokojeně spát, hlavu plnou divadelního zážitku.

Až druhý den, když jsem pustila internet, jsem pochopila, proč se na mě lidé v metru dívali tak divně. Všechny informační kanály byly plné příšerné aféry náměstka pražského primátora Petra Hlubučka. Komentáře se předháněly v sarkasmech a celkově z toho trčela naprostá katastrofa pro STAN.

Kdybychom nebyli pár týdnů od předsednictví EU v době, která v sobě kombinuje řešení klimatické změny, války na Ukrajině, drahoty a hrozícího nedostatku energie a uprchlické vlny, která se nemusí omezit jen na exodus z Ukrajiny, bylo by to na pád zásadního koaličního partnera a snad i vlády. V aféře pana náměstka jde totiž o korupci v pražském dopravním podniku.

Musím na tomto místě přiznat, že mi STAN nebylo jako politická strana nikdy sympatické, viděla jsem v nich takovou celkem nesourodou směs pravicových fešáků provinciálního obzoru, jejichž kroužkovací kampaň, která vyšachovala z parlamentu Piráty (předtím už sprostě pomluvené a skandalizované Babišem), byla prostě nefér a signalizovala, že se s nimi nebude úplně dobře spolupracovat.

Ale že Starostové, kteří jsou opravdu ve většině případů starosty (až je to směšné — ministr školství ze Suché Lozi) budou rukama svých vysokých představitelů v politických funkcích tak bezostyšně vykrádat veřejné peníze, to bych si přece jen nepomyslela. A už vůbec bych si nepomyslela to, že se budou stýkat a rekreovat s gangsterem, který se paktoval s Krejčířem (proboha! Vždyť ten byl jasný hned, jen se ho všichni báli, i ti uplacení) a kšeftovat s exekutory o provizi.

Kdesi jsem si přečetla rozhovor s Petrem Hlubučkem. Snaží se v něm budit dojem otevřenosti a spolupráce, ale z každé řádky je zřejmé, že mu jde v životě jenom o prachy a o majetek, že to je prostě šíbr. To musí v Praze opravdu vždycky být na magistrátě šíbři? Jak k tomu město přijde? To už, s prominutím, skutečně nenajdeme politika, který má prostě rád svou zem, své město, své spoluobčany?

Ale ano, najdeme, jen nejsou na nejvyšších pozicích. Ale jak to, že se na nejvyšší pozice dostanou ze všech právě gangsteři? Protože ti neúplatní jsou rovnou za neschopné?

Od té situace v metru, kdy jsem se jevila okolí jako placený agent nebo co, myslím na to, že by měli pracovníci Dopravního podniku hlavního města Prahy svolat demonstraci proti neustálým špinavým praktikám svého managementu.

Vždyť ten podnik vlastně funguje navzdory svému vedení! To ono kydá špínu na práci všech, kteří vymýšlejí a koordinují jízdní řády, řídí tramvaje a autobusy, s nimiž se prodírají rušným provozem prakticky bez nehod, a nejen řídí, ale také uklízejí a udržují metro, které je skutečně elegantní, prostě a nezpochybnitelně veřejnosti doslova dnem i nocí slouží a pro ni pracují. Za nikterak vysoké platy.

Po roce 1989 se všeobecně tvrdilo, že rozkrádání veřejného majetku a prostředků je socialistická manýra, k níž vedlo povědomí, že co je socialisticky státně společné, nepatří vlastně nikomu. Ale hajzlíci jako Redl nebo Hlubuček už socialismus nezažili, ti kradou ze své zlodějské podstaty a klientelisticky dosazují bez zkušenosti komunistické nomenklatury. Ti jsou při vší eleganci svých drahých obleků hnusnou leprózní tváří hry, která se tváří jako zajištěná přirozenými zákony soutěže a konkurence, ve skutečnosti je ale špinavá a snad ani jedna karta v ní není bez cinku.

Vždyť je vlastně s podivem, že jednotliví pracovníci v pražském dopravním podniku vůbec ještě dělají svědomitě svoji práci. Je to snad proto, že člověk potřebuje mít pocit dobře odvedené práce k tomu, aby mohl být v životě spokojený? Ale v jakém zadání tedy vykonávají svoji práci tihle manipulátoři s veřejnými prostředky? Jaká je vůbec z vnitřního pocitu práce komunálního politika? O co se opírá jeho pocit životní spokojenosti? O dobře provedené machinace?

To ale není všechno: jak to, že předseda hnutí STAN, ten chytrý Vít Rakušan, za celou dobu nepozná, že jeho místopředseda Hlubuček je gauner? A jeho ctihodný kolega a kamarád Gazdík je víc než školstvím zaujat šifrováním telefonu? Anebo to pozná, ale pragmaticky usoudí, že je pro něj vlastně fajn, když si špiní ruce pro STAN jiní? Takový Petr Hlubuček má dost peněz, aby mohl podporovat STAN ze svého — ale proč by to dělal, když může sebrat z veřejného?

Za totální likvidaci důvěry v politiku kterékoli strany zaplatíme bohužel všichni. Můžeme jen doufat, že stát bude fungovat alespoň jakž takž po vzoru pražského dopravního podniku navzdory svému vedení. I když očekávat se to nedá.

Diskuse
JP
June 22, 2022 v 8.58

"To musí v Praze opravdu vždycky být na magistrátě šíbři? Jak k tomu město přijde? To už, s prominutím, skutečně nenajdeme politika, který má prostě rád svou zem, své město, své spoluobčany?"

Paní Zemančíková, už Aristoteles konstatoval, že k tomu, aby někdo vstoupil do (vysoké) politiky, vedou především tři základní motivace:

- touha po moci

- touha po slávě

- touha po penězích.

Faktory typu "láska k městu, k zemi, k lidem" očividně nemají v daném ohledu dostatečnou působnost; to platilo v dobách (otrokářské) antiky stejně jako dnes.

Aristoteles naopak tvrdí, že ten kdo je skutečně schopný a řádný, ten má jiné životní cíle nežli marnit svůj čas v politice; a že je tedy takovéto výjimečné a odpovědné osobnosti víceméně nutit k tomu, aby nastoupily státní službu ve prospěch lidu.

Zkrátka: i po dvou a půl tisíci letech jsou vyhlídky v tomto ohledu značně neradostné...

Není přece jen trochu nesmysl založit politický program na programově bezobsažném hledání „politika bez čapího hnízda“?

Neušetřili bychom si asi tak milión chvilek pro něco smysluplnějšího, kdybychom místo čistoty hledali obsah a trochu (ne úplně) se smířili s tím, že nikdo není čistý jako Standa křišťál, skoro každý politik má na hlavě máslo nebo hnízdo, a to právě proto, že je to politik a lidé bez hnízd do politiky nechodí, nebo když tam už jdou, tak je pak hnízdo s máslem nebo s kostlivcem ve skříni dostihne většinou samo? Zůstal by morálně neposkvrněný morálně neposkvrněným, pokud by vstoupil do politiky? (Zůstal by Ježíš bez hříchu, kdyby se stal politikem?) Podařilo se to Havlovi? Chcete snad prostřednictvím kvót nutit ženy, aby ve spravedlivém poměru s muži skákaly do žumpy politiky a zvyšovaly svůj půvab neodolatelným odérem splašků korupce jako Alena Schillerová na Instáči? No někdo ty fekálníky dělat musí a když to budou ženy, nebude alespoň tolik mužů smrdět toxickou maskulinitou. Buďme tedy milosrdní nejen k celníkům, ale i k politikům a kdo je bez hříchu, první hoď na ně kamenem. Internetová prozřetelnost je vševědoucí a internetový soud je prostě boží – má něco na každého...

PK
June 25, 2022 v 7.28

Tak bylo celkem zřejmé, kdo přijde s příspěvkem pod heslem "Babiši vrať se".

A že si mi při tom vezme do úst Bibli, bylo taky celkem předvídatelné.

Ten, který "k volbám nechodí".

PK
June 25, 2022 v 7.32

"Neušetřili bychom si asi tak milión chvilek pro něco smysluplnějšího, kdybychom místo čistoty hledali"

Nechápu, proč se takto Nushart vyjadřuje v 1. osobě množného čísla. On sám hledáním čistoty neztratil ani jednu chvilku - natož milion.

PK
June 25, 2022 v 7.35

"Podařilo se to Havlovi?"

Ano, podařilo.

PK
June 25, 2022 v 8.0

Jinak, abych zamezil tomu, že by mě někdo (jistě nechtěně) špatně pochopil: Hlubuček a spol. jsou neuvěřitelní gauneři.

A je dobře, že po jejich odhalení následovalo to, co normálně následuje v normální demokratické zemi - a ne, jak jsme byli zvyklí za Babiše, chechtání se občanům do obličeje a pokřikování "Kampáááň".

PK
June 25, 2022 v 10.46

Názor pan Nusharta je jistě podnětný a je mou povinností ho rozvinout určité do hloubky.

V úvodu zopakuji svou oblíbenou mantru o nelidském, nás neúprosně svírajícím kapitalismu charaktarezovaným v Česku individualismem a liberalismem. Podnikatelé vykořisťují zaměstnance, živnostníci platí směšné daně, bohatí vedou třídní boj proti chudým, z nichž většina těžce pracuje etc.

Hříchy lidí jako je pan Hlubuček jsou pak ovšem jen kapkou v moři tohoto utrpení, a proč by nás tedy měli nějak výrazně zneklidňovat? Občas to prostě nějací nebožáci jako jsou pan Hlubuček či Redl s tou v Česku nikoli vzácnou korupcí, kterou lze často těžko odlišit od lobbismu podnikatelských kruhů napojených na středopravicové strany hájící zájmy bohatých (ODS, Piráti, Zelení, STAN, TOP09, ANO...) přeženou, ztratí politické krytí a takříkajíc dostanou Černého Petra. Proč by mě tato trapná hra na spravedlnost, v rámci níž jisté policejní a jiné státní orgány musí občas předstírat nějakou tu činnost, měla ještě zajímat?

Co se týče Václava Havla, tak můj kamarád Pavel Kolařík, se kterým tu hrůzu jistě jednou zapijeme na nejbližším Oktoberfestu, mi snad promine, ale Havel krást nemusel, tomu spadlo do klína to, co za něj, často na úkor jiných, nahromadili jeho předci. Pokud tedy nepočítám ty peníze, které dostal za to, že hájil zájmy amerického kapitálu nebo českých bohatých ožebračujících české chudé. No hájil..., ono stačilo sedět na Pražském hradě a občas říci něco zmateného o údajné pravdě a lásce (hlavně pro ty bohaté), nepolitické politice či humanitárním bombardování...

IH
June 25, 2022 v 10.55

Problém s demokracií je, že ti kteří chtějí nahoru, bývají za stabilizovaných poměrů jednoznačně "kariérní typy".

Když se etabloval STAN, nespojoval jsem si s jeho vstupem do politiky žádné naděje. Projekt byl jakékoli ideje prostý, nepočítáme-li, že stál na vědomí, že starostové (už to slovo!) se podle průzkumů veřejného mínění těší (byť k tomu není žádný rozumný důvod) podstatně větší důvěře než třeba poslanci či senátoři. Proč by nás pár nemohlo tohle vnímání dostat, spolu s několika přáteli a spojkami, třeba hodně vysoko?

Připomenu start Gazdíka. Jak pražskému primátoru Bémovi navrhl výměnu funkcí, takže celá země znala náhle Suchou Loz. PR zdarma to ovšem znamenalo pro starostu.

Když jsem zmínil Béma, vzpomeňme, jak se uvolnil z funkce, aby stihl Everest. Farskému ze STANu přišlo stejně normální nechat se zvolit poslancem a odjet na stáž do USA. Oba by se asi shodli, že je v pořádku, když uklizeči ulic vozí se svými popelnicemi i nápis s časem pro pauzu. Aby se lidem na očích nemohli moc ulejvat.

Nepěkně se vybarvil ten Hlubuček, jen co je pravda. A sám v tom jistě nebude.

Společná kandidátka STAN a Pirátů dostala ve volbách do PS loni na podzim celkem 37 mandátů. Díky preferencím voličů má prvně jmenovaná strana poslanců hned 33. Piráti na to veřejnost ujišťovali o "nerozborném přátelství" obou stran. Nikdo nic nevěděl a na tušení stínů nehleděl. Buďme přece pozitivní a schopným přející.

Babiš nebyl celkem jiný případ. Pravice ho však odvrhla.

Akorát demokracie tímhle trpí. A lidi.

MP
June 25, 2022 v 11.56
Josefu Poláčkovi

Lidé jsou lidé a Bůh potřebuje různé druhy, aby zalidnil tento svět. Jinými slovy, na pražském zastupitelstvu a na magistrátu budou vždy také šíbři a lidé, kteří se těmi šíbry nechají manipulovat -- a taktéž lidé se slabou páteří, příliš mnoha nezaopatřenými dětmi a vydržovanými milenkami jakožto dalšími zdroji přílišné morální ohebnosti. Plus nějaká ta rozumem neuchopitelná Udžinija či jí podobné stvoření.

Jiná věc je, že vést městem z dobrých důvodů vlastněný dopravní podnik jako akciovou společnost je přímá poptávka po korupci (a to tam alespoň nemáme ta dračí vejce devadesátých let -- desetiprocentní soukromé akcionáře, za které se schová kdeco - jako v pražských energetikách).

S tím Praha moc nenadělá, protože Klausovy pohrobci ve vládě stále sdílí mantru toho pána, že není třeba právní pojem obecního a státního podniku (protože jde o co nejplynulejší přesun do odpovědných soukromých rukou, tedy o rozkrádání --- ale to přesunu už oproti Klausovi devadesátých let ti pohrobci nedodávají).

Pak by také Praha potřebovala zákon, který ji umožní řídit jinak než podle zákona vhodného pro vesnici o tisíci obyvatelích -- například by měl mít primátor pravomoci k rozhodování o personálním složení magistrátu a měla by existovat funkční delimitace pravomocí mezi městem a městskými částmi.

Ono by se na městské úrovni pár slušných politiků našlo, pochybuji, že by byli zkorumpovaní například Hřib, Vít Šmiral nebo v minulém období pirátští zastupitelé a Matěj Stropnický a pár dalších zelených, dokonce znám i někdejší nezkorumpované zastupitele za ČSSD (což po působení Paroubka a později Karla Březiny & cons. působí téměř neuvěřitelně).

Přenechám Aleně Zemančíkové pathos její otázky a Vám Vašeho stoicky transformovaného Aristotela; obojí postihuje kus nouze, ve které Praha žije. Ale dokud se bude mladé víno nadějných komunálních politiků nalévat do starých měchů korupčně předpřipravené struktury, bude se jen plýtvat potenciálně dobrým vínem.

PK
June 25, 2022 v 12.43

Přesně! Krást se musí umět, člověk nesmí být hloupý jako Krupička a jemu podobní a prostě krást! A nesmí to přehánět jako Hlubuček a spol. Hlavně nesmí krást těm, co kradou ve velkým, to je totiž dnes ten největší zločin :-)

PK
June 25, 2022 v 13.35

Ještě bych se zastavil u té zmínky v článku, že snad rozkrádání státního majetku je pozůstatkem jakési komunistické mentality. I tenkrát se nepochybně kradlo a snižovalo to výkon ekonomiky, ale nejednalo se vlastně vzhledem k polistopadové divoké privatizaci a dnešnímu všeobecnému (ultra)privatismu, který vede k tomu, že někteří si mohou nezaslouženě libovat ve zhýralém luxusu, zatímco jiní spí pod mostem, vlastně o záslužný odbojový čin?

Tato teorie zřejmě navíc asi předpokládá, že v kapitalismu se budou mít všichni tak dobře, že nebudou muset krást, ale v praxi je to tak, že i když skoro všichni pracují, tak velmi dobře se mají jen někteří, z nichž část krade o to více, čím lépe se má.

Takže ještě jednou, kraďme, ale šikovně, ti nejlepší dostali a ještě dostanou od našich prezidentů amnestii či medaili. Konkrétní jména neuvedu, nemám nakradeno na právníky.

PK
June 25, 2022 v 13.46

A co si vlastně myslet o lidech, kteří za minulého režimu byli ve straně, ale přitom šikovně kradli? Sám takové znám. Pracovali tito jedinci na postupném přechodu ke kleptokracii...pardon demokracii a svobodě (krást?, žít na úkor ostatních) a nebo tento pokrok brzdili?

Pane Kolaříku, špatně jste mě pochopil. „Ten, který nebyl u posledních voleb“ nepřichází s pozdravem „Babiši vrať se“. Velkého Babiše on nikdy nevolil a byl to naopak STAN náčelníka Suché Lozi, za který ztratil hlas. Nyní, když se ale bojovníci těchto znesvářených kmenů proslavili stejnými hrdinskými činy, není snad již čas, abychom i my, pane Kolaříku, zapálili dýmku míru?

Velký Duch nám daroval milion chvilek života. Je to hodně nebo málo? Nechme tedy bývalého místopředsedu komise pro grantové projekty pronášet moudrá slova o boji proti korupci a udělejme konečně ze světa alespoň takový malý, ale nám všem drahý WebTolerance. Starozákonní Kniha Kazatel praví, že všechno má svůj čas a všechno je marnost.

JP
June 26, 2022 v 12.27
Postačí dobré zákony?

Podle pana Profanta je tedy poctivých státních úředníků a politiků k dispozici dostatek; jde jenom o to vytvořit pro ně odpovídající právní rámec, aby mohli plně rozvíjet své talenty, svůj poctivý úmysl sloužit veřejnosti.

Nechci nijak zpochybňovat, že se najde i celá řada takovýchto osob s poctivými úmysly (nakonec i můj vlastní bratr je v současné době starostou jedné - ovšem jen dost malé - obce); ale celá záležitost bude asi přece jenom poněkud složitější.

Ano, dobrými - respektive špatnými - zákony je možno ovlivnit mnohé; ale asi opravdu ne všechno. Jinak by to bylo všechno velice jednoduché: prostě necháme nějakou "radu moudrých" sepsat dobré zákony - a bude vystaráno!

Jenže jak známo, zákony pravidelně naráží na dvě reality, s kterými je jen velice obtížně možno hýbat: na lidskou náturu (a lidské žádostivosti) na straně jedné, a na objektivní společenskou (dějinnou) konstelaci na straně druhé.

Lidská nátura: to je to o čem hovořil Aristoteles (lidé budou vždy toužit po majetku, slávě a moci); a kromě jiného je to přesně to, na čem ztroskotal celý projekt socialismu. Socialistické zákony vlastně vůbec nebyly špatné; kdyby se jich všichni lidé drželi, pak bychom tu vlastně měli (téměř) ráj na zemi. Lidé by poctivě pracovali (místo aby dělali melouchy a v zaměstnání rozkrádali společný majetek), funkcionáři by se mohli roztrhat v neúnavné činnosti "pro blaho lidu", a stejně tak národní podniky by nehleděly na vlastní prospěch, nýbrž výhradně na zájmy zákazníka. Bohužel - realita byla jak známo zcela jiná.

A onou druhou překážkou prosazení se "dobrých zákonů" je reálná společenská konstelace. I o tom věděl už "můj" Aristoteles. Už on věděl, že základním sociálním předpokladem pro - relativně - dobře a harmonicky uspořádaný stát je absence příkrých sociálních rozdílů. (Platón to ve svých "Zákonech" dokonce určil naprosto přesně: i ten nejbohatší člen obce nesmí mít více nežli pětkrát ! vyšší majetek, nežli ten zcela nejchudší.)

Krátce řečeno: v daném smyslu vůbec nemá zcela nepravdu pan Krupička (i když svou sociální kritiku jako obvykle vyostřuje až za důvěryhodnou mez) se svým poukazem, že kapitalismus - se svou imanentní produkcí právě těchto nadlimitních majetkových rozdílů - nikdy není možno plně spoutat, ovládnout, humanizovat jenom a pouze tím, že se do Sbírky zákonů vepíšou takové či onaké paragrafy. Systémová logika kapitalismu (a kapitálu) nakonec vždy zvítězí nad literou psaného práva.

Když tedy sečteme působnost obou těchto faktorů (lidská nátura + systémové tlaky kapitalismu), pak se nám snad ozřejmí, proč je natolik obtížné za daných okolností účinně potírat korupční jednání.

Mimochodem: v deníku Právo (tuším že to bylo ve včerejším, sobotním vydání) vyšel docela zajímavý rozhovor s přítelem jednoho z obviněných v současné korupční kauze (Kos). Podle svědectví tohoto jeho známého dotyčný byl původně naprosto přirozený, sympatický, pohodový člověk, sportovec, od kterého by se nikdy nedala čekat nějaká "levárna". Jenže - on se dostal do určitého prostředí v Praze; tam kde se točily "velké peníze". A on se v tom utopil. Tento jeho známý vyprávěl, jak byli v místě všichni šokovaní, když on - který vždycky jezdil "obyčejnou" škodovkou, najednou přijel ke sportovní hale luxusním bentleyem. A nebyl v tom sám; jiný z oné korupční party si také hned opatřil bentleye. Prostě: soupeřili mezi sebou, kdo bude mít víc, kdo se bude moci více předvádět.

Tak tohle je naprosto konkrétně souběh oněch dvou zmíněných faktorů, pane Profante: hluboko zakořeněná lidská touha "po slávě, moci a po bohatství" na straně jedné; a objektivní nastavení společenského systému (v daném případě kapitalismu), které podporuje, posiluje, honoruje právě tyto lidské vlastnosti, neboť v tomto systému právě maximalizace bohatství a moci platí za projev osobní schopnosti, úspěšnosti, či dokonce osobních kvalit.

Asi tedy opravdu nebude stačit pouze změnit zákony, pane Profante. V každém případě už Aristoteles jasně říká, že je zapotřebí sáhnout i do síťoví sociálních (a třídních) protikladů; stejně tak jako je nezbytně nutné zavést takový způsob výuky, který by už v mladých lidech vytvářel a podporoval tvorbu i jiných hodnot, nežli pouze bezhlavé honby za ryze materiálním prospěchem.

Ovšem - zde se nám opět vytváří začarovaný kruh, je sotva možno vytvářet účinný systém výchovy k nemateriálním hodnotám tam, kde celý reálný systém ekonomického a společenského uspořádání (kapitalismu) je zaměřen směrem přesně opačným. Takto subverzivní výchovu žádný uzavřený systém nemůže natrvalo unést, a tedy ani tolerovat.

PK
June 26, 2022 v 13.53

"se ale bojovníci těchto znesvářených kmenů proslavili stejnými hrdinskými činy"

Radši ani nechci přesně vědět, co máte přesně na mysli těmi "stejnými hrdinskými činy".

A s těmi, kteří relativizují sviňárny pod heslem "padouch nebo hrdina, však jsme jedna rodina", já určitě žádná dýmka míru nepřipadá v úvahu.

MP
June 26, 2022 v 14.43
Josefu Poláčkovi

Chodíte trochu s kanónem na vrabce. V Praze jde před komunálními volbami o to, co můžeme zlepšit za stávajících poměrů a zda je vůbec možnost zvolit někoho důvěryhodnějšího než jsou pánové ze STANU (mimochodem pozoruhodně maskulinní strana). Zda jsme nutně odsouzení k Hlubočkům.

Tedy o otázku meliorace stávajícího. A ono to za stávajících kapitalistických poměrů kupodivu docela jde vylepšovat, stačí se rozhlídnout po světě, od Vídně přes Kodaň po Helsinky.

A ovšem, platí "za stávajících poměrů". Jiná věc je změnit ty poměry, ale to se jaksi doposud bez revoluce nepovedlo (a malér je, že s ní také ne). Já proti revoluci nic nemám, jen tu jaksi chybí revolucionáři a rozumný revoluční program .

Pane Kolaříku, Vy mi nerozumíte, já se nezastávám toho padoucha, já se zastávám Hlubučka. Padoucha jsem nikdy nevolil, to jsem dokonce radši jednou nešel ani k volbám... Padoucha nikdy, já třeba například volil poctivé STAN.

PK
June 26, 2022 v 15.40

No - jenomže asi jste si nevšiml, že já se Hlubučka vůbec nezastávám, protože Hlubuček JE padouch. Asi jsem to výše napsal málo zřetelně, že.

Přeji mnoho úspěchů při hledání dalších křišťálových Standů, pane Kolaříku. Víte, život je příliš krátký...

No ja, pane Profante, toxická maskulinita z toho jejich STANU smrdí na sto honů, přestože ji zakrývají ležérní liberální voňavkou značky DOMESTOS. Kdyby jim tam ale zapózovala třeba krásná Alenka Schillerová, byl by v tom STANU s korupcí určitě konec natotata. A i revoluce by snad přišla – vždyť Alenka na těch fotkách vypadá jako Marianne.

PK
June 26, 2022 v 18.22

Život je příliš krátký na nesmyslné "diskuse" s různými Nusharty.

Stručný komentář a upozornění na jejich nestoudnou demagogii, to ano, to samozřejmě. Když to patří ke "hřivnám", které člověk od Hospodina dostal, a kterým se před ním nesmí zpronevěřit.

JP
June 27, 2022 v 11.41
Revoluce a reformy

"Já proti revoluci nic nemám, jen tu jaksi chybí revolucionáři a rozumný revoluční program" - v pořádku, pane Profante, naprostý souhlas.

Shodou okolností už několik dní chystám na mém webu napsat glosu na téma "Není žádná naděje". Totiž v tom smyslu, že v současné době reálně neexistuje žádná vyhlídka na nějakou zásadní, průlomovou změnu (humanizaci) obecných poměrů. A nemá smyslu namlouvat si něco jiného. Jak sám konstatujete, nejsou k dispozici ani (alespoň v zásadě seriózní) revolucionáři, ani jakýkoli nosný a seriózní (revoluční či alespoň systémově reformní) program.

"Meliorační práce" v Praze: ale jistě, vždy je možno (a zapotřebí) bojovat i o dílčí změny. A je nepochybné, že ve vyspělých zemích Západu (s odpovídající legislativou, ale řekl bych - především s rozvinutější politickou kulturou) je míra korupce signifikantně nižší, nežli jak je tomu v často ještě neproniknutelných houštinách českého "já na bráchu brácha na mě".

Nicméně, to zdaleka neznamená, že by na tomto - relativně - vyspělejším Západě k žádným korupčním jednáním nedocházelo; například v "mém" bavorském Mnichově zrovna rozplétají obří korupční kauzu v souvislosti s vysoce předraženými nákupy anticovidových roušek. A za druhé, autorka úvodního textu položila otázku po výskytu poctivých osob v politice obecně; a tak jsem také odpověděl v rovině obecné.

Pane Kolaříku, starej Klaus ve svých odsuzujících komentářích také s oblibou používal jména svých oponentů v množném čísle („různé Havly“) a pan Krupička se jinde také vyjádřil v tom smyslu jako Vy – že chce upozorňovat na nestoudnou demagogii a občas někoho pozlobit. Od Hospodina jste tedy nejspíše dostal stejné hřivny jako pan Krupička.

+ Další komentáře