↗

Generál Eisenhower a maršál Žukov. Za II. světové války byly obě armády spojenkyněmi. To ovšem neznamená, že když se nyní zvažuje možnost pobytu amerických vojáků na české území, má to jakoukoli podobnost s posledním okupačním pobytem sovětských vojáků zde. Pro Foto WmC

S projednáváním smlouvy DCA, tedy dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany, se ve veřejném prostoru objevily paralely s posledním dlouhodobým pobytem zahraničních vojsk na českém území — sovětských v éře normalizace. Zkusme si tedy oba případy podrobněji srovnat.

Jak jednali Sověti

Československo bylo jednou z mála zemí, odkud sovětská vojska po osvobození střední Evropy a vítězství ve 2. světové válce dobrovolně odešla. Se vznikem monolitního východního bloku, jehož země vedly komunistické strany, zpravidla velmi poslušné Moskvě, tak na mapě sovětských maršálů vznikla tisíc kilometrů velká průrva.

Území od Aše po sovětské hranice, které bylo střeženo pouze domácí armádou, ale už nikoli jednotkami armády sovětské. Na mapě tehdejší střední Evropy něco neobvyklého.

Československá armáda se od roku 1955 kvůli hranici s Německou spolkovou republikou stala státem první linie. V době války měla tvořit takzvaný Československý front s kompletní československou armádou — složenou ze dvou vševojskových a jedné letecké armády a jedné armády protivzdušné obrany — a přiřazenými sovětskými jednotkami 8. gardové armády.