V Evropském parlamentu byly po eurovolbách strany patřící k fašizující extrémní pravici „odklizeny“ do politického území nikoho. Velká koalice demokratických stran, kterou tvoří evropští lidovci, socialisté, liberálové a zelení, přitom vytvořila „cordon sanitaire“.

Europoslanci ze stran sdružených ve frakci Patrioti pro Evropu a Evropa suverénních národů tak v EP nedostali žádné významné funkce. Jejich vliv na chod europarlamentu bude minimální. A jelikož v EP platí přísná pravidla, i pokud jde o délku vystoupení a pravidla hlasování, nebudou mít možnost narušovat chod největší demokratické instituce v Evropě ani s pomocí obstrukcí.

Za tímto obranným valem se ocitly i dvě strany, které tvoří opozici v českém parlamentu — hnutí ANO a hnutí Svoboda a přímá demokracie. SPD se přihlásila ke spolupráci s neofašistickou Alternativou pro Německo a dalšími podobnými stranami v rámci frakce „suverenistů“.

ANO na základě rozhodnutí svého vůdce, Andreje Babiše, přešlo od mainstreamových liberálů do frakce Patrioti pro Evropu. Tam hodlá spolupracovat se stranami, jako jsou postfašističtí rakouští Svobodní, maďarský antiliberální Fidesz, nacionálně-populističtí lepenovci z Francie, Strana pro svobodu Geerta Wilderse z Nizozemska či neofašistická Liga z Itálie.

Všechny strany sdružené ve dvou frakcích, které byly v EP vyloučeny ze slušné společnosti, mají problémy nejen s pravidly liberální demokracie, ale vyjadřují také ve vztahu k brutální válce Ruska proti Ukrajině často postoje, které souzní s ruskou propagandou, a jsou tedy nesporným rizikem pro naši bezpečnost.

To byl také důvod, proč kupříkladu Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána neuspěl ve svých snahách připojit se k euroskeptické frakci Evropští konzervativci a reformisté.