Mimořádné schůze Sněmovny jen poškozují chod parlamentní demokracie
Jiří PeheSnadné svolání mimořádných schůzí Poslanecké sněmovny, stejně jako obstrukce schůzí řádných prohlubuje krizi politické kultury a znedůvěryhodňuje parlament. Na vině je opozice i vládní koalice. Jednací řád Sněmovny by se měl změnit.
V českém politickém provozu se rozmohl jev, pro který bychom hledali v jiných demokratických zemích obdobu jen těžko: opakované konání mimořádných schůzí Sněmovny. Od začátku současného volebního období se koná už čtyřiapadesátá mimořádná schůze Sněmovny, což je více než počet schůzí řádných. Ve srovnání s minulým volebním obdobím narostl počet mimořádných schůzí o třetinu.
Mimořádné schůze musí být svolány na základě žádosti alespoň jedné pětiny poslanců, a to do deseti dnů od doručení potřebných podpisů předsedkyni či předsedovi Sněmovny. Tento relativně snadný způsob, jak svolat mimořádnou schůzi, využívají jak vládní koalice, tak opozice.
Zatímco vládní koalice využívá mimořádných schůzí obvykle k rychlejšímu prosazení svých legislativních návrhů, opozice se jejich prostřednictvím zviditelňuje nebo vyvolává diskuse o tématech, která by se jinak na pořad jednání dolní komory nedostala. Anebo je používá k prostému zdržování.
Mimořádných schůzí svolaných vládní koalicí je o něco více než těch, které svolala v tomto volebním období opozice, a obvykle proběhnou v souladu se schváleným programem. Naopak skoro všechny mimořádné schůze svolané opozicí se neuskuteční, protože není schválen jejich program. I tak ale mají lídři opozice čas k vystoupení před samotným hlasováním o programu, což je také v případě opozice hlavní účel svolání schůze, zejména pokud tyto projevy vysílá veřejnoprávní televize.