Zrušený přílepek: symbol bezradnosti vlády i opozičního podemílání demokracie

Jiří Pehe

Ústavní soud zrušil pozměňovací návrh zákona zakazující politikům vlastnit média, protože šlo o přílepek k nesouvisejícímu materiálu. Potvrdilo se, že vládní koalice svou slabostí nahrává populistickým nepřátelům liberální demokracie.

Vládní koalice promeškává příležitost nastavit a co nejvíce posílit taková pravidla demokratické hry, která by populistickým nepřátelům liberální demokracie, pokud se dostanou k moci, přinejmenším značně ztížila jejich pokusy útočit na některé pilíře liberální demokracie. Foto FB Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Obstrukce nejsou v jednání tohoto typu nedemokratické opozice jen jakýmsi krajním pokusem zablokovat přijetí skutečně špatných zákonů z dílny vládní většiny, ale snahou paralyzovat parlamentní demokracii, kterou lze pak vykreslovat jako nefunkční.

Zrušení přílepku známého jako Babiš II  k obsahově nesouvisejícímu zákonu Ústavním soudem by bylo v normálně fungující demokracii spíše jen „technickým“ rozhodnutím, na jehož základě by se napravila chyba, která se stala v legislativním procesu. V českých politických poměrech ale rozhodnutí Ústavního soudu vyjevuje mnohem hlubší problém, který souvisí s celkovou nefunkčností české parlamentní a vládní politiky.

Přílepek, na jehož základě by politici nemohli vlastnit média a vládní politici přijímat dotace, byl totiž zoufalým pokusem vládní koalice obejít nekonečné obstrukce, jež v podstatě znemožnily přijmout zákon, který samostatně otázku vlastnictví médií politiky a přijímání dotací členy vlády upravoval. Ústavní soud přílepek zrušil nikoliv kvůli jeho obsahu, ale kvůli tomu, co těsnou většinou posoudil jako neústavnost využívání přílepků, které obsahově nesouvisejí se zákonem, k němuž byly připojeny.

Zároveň v odůvodnění svého rozhodnutí nepřímo poukázal na skutečnost, že neústavní praxe, jakou je přijímání přílepků, je výsledkem obstrukcí paralyzujících jednání Sněmovny, čmuž by se dalo do budoucna zabránit změnou jednacího řádu Sněmovny.

Slabá vládní koalice

Skutečnost, že se vládní koalice vůbec uchýlila k přijetí zmíněného přílepku, je důsledkem její pozoruhodné slabosti. Ačkoliv má ve Sněmovně většinu 104 hlasů — a v době přijetí přílepku, tedy před odchodem Pirátů z vládní koalice, měla dokonce 108 hlasů —, není schopná prosadit změny jednacího řádu Sněmovny.

×