Rakousko, Rumunsko, Bulharsko. Nástup populistů podněcuje další velké koalice

Petr Jedlička

V EU přibylo v roce 2024 jak států s účastí krajně pravicových stran ve vládách, tak zemí, kde se proti těmto silám snaží spojovat ideologičtí protivníci. Voliči mají přitom sklon účastníky velkých koalic spíše trestat.

V Rakousku plánují velkou koalici aktuálně konzervativci z ÖVP, sociální demokraté z SPÖ a liberálové z NEOS. Předseda ÖVP Karl Nehammer (uprostřed) přitom vedl dosavadní vládu, na niž předsedkyně NEOS Beate Meinlová-Reisingerová útočila zprava, zatímco lídr SPÖ Andreas Babler sliboval povolební posun doleva. Foto Twitter Andi Babler

O velkých nesourodých koalicích, vytvářených kvůli rostoucímu zastoupení krajních a destruktivně protestních stran, se v EU mluví v poslední době nejčastěji v souvislosti s Německem. Po volbách z podzimu 2024 nicméně takové vlády vznikají i ve třech dalších evropských státech: v Rakousku, RumunskuBulharsku.

V každé z těchto zemí mají široké koalice „z nouze“ už svoji specifickou tradici. V každé zároveň reagují na tentýž evropský trend. „(Vzato celoevropsky) běží o reakci na vzestup nových radikálních stran i fragmentaci politického spektra (…) Velké koalice vznikají stále dále, a to i přesto, že obvykle ani jednoho ze zúčastněných pro další volby neposílí,“ shrnují Marco Morini a Matthew Loveless v tematické studii pro IPSR.

V Rakousku se další velká koalice formuje po sedmiletém období, kdy zemi vládly koalice konzervativců z ÖVP a krajní pravice z FPÖ, respektive ÖVP a Zelených. Děje se tak v reakci na další radikalizaci FPÖ zejména ve vztahu k Rusku a zároveň výsledky zářijových voleb, které FPÖ vyhrála.

Velká koalice by měla být tentokrát nově tříčlenná, tradiční velkokoaliční partnery — konzervativce z ÖVP a sociální demokraty z SPÖ — musí kvůli většině doplnit ještě liberální strana NEOS. Podle kolegů z rakouského Standartu se tak vyjednávání táhnou ještě více, než je v Rakousku obvyklé.

„Žádná ze stran nechce vypadat, že se dává příliš lacino. Všechny musí též uspokojit vlastní členstvo. Pokud by jednání postupovala příliš rychle, snadno by zavládlo přesvědčení, že některý z partnerů ustoupil více než jiný,“ píše na vysvětlenou Sebastian Fellner z rakouského Standartu.

Lídr rakouských nacionálních populistů Herbert Kickl dovedl FPÖ v říjnu k volebnímu vítězství. Zde při příchodu na povolební setkání u prezidenta Van der Bellena ve vídeňském Hofburgu. Foto Joe Klamar, AFP

V Rumunsku proti Rusku

V Rumunsku proběhly parlamentní volby na začátku prosince, a to poněkud ve stínu nevídaného rušení voleb prezidentských. Sice méně výraznou, ale i tak nadpoloviční většinu křesel se přitom podařilo získat stranám dosavadní velké koalice zformované proti proruskému bloku a krajní pravici.

Aktuální jednání se vedou opět mezi vůdčími silami klasické levice a pravice — sociální demokracií (PSD) a Národně liberální stranou (PNL) — plus uskupením maďarské menšiny UDMR.

Poněkud stranou stojí zatím protikorupční liberální strana Aliance pro záchranu Rumunska (USR), která vznikla v minulé dekádě právě v reakci na vládnutí PSD a PNL, avšak po letošních volbách vyjádřila ochotu vstoupit do vlády rovněž. Rozhovory s ní se ovšem dle posledních zpráv teď dost zadrhávají.

„Pořád jen slyšíme, že děláme problémy tam nebo onde. Jak pak budovat koalici? (…) Podle našich informací chystají novou vládu jen PSD a PNL s menšinami,“ cituje rumunský server HotNews své zdroje v rámci USR.

×