Rumunské zoufání: spor o prezidentské volby pozvedl zejména krajní pravici

Petr Jedlička

Nejvýraznějšímu z rumunských nacionálních populistů Georgi Simionovi se podařilo po zrušení loňských voleb zmobilizovat všechny nespokojence. Nové volby dost možná vyhraje. Jeho strana AUR už zároveň vede v průzkumech do parlamentu.

George Simion (vpravo) přebral voliče Calina Georgesca (uprostřed), jemuž bylo pro loňské porušení zákona zakázano znovu kandidovat. K nim pak připojil svoje vlastní stoupence a řadu dalších protestních hlasů. Foto FB Calin Georgescu

Oficiálně mělo jít o tah proti ruskému vměšování a za záchranu regulérních voleb, politicky však opatření prospělo zejména krajní pravici. Řeč je o sérii kroků, jimiž rumunské úřady v minulých měsících nejprve zneplatnily kontroverzní první kolo podzimní volby prezidenta, a následně zakázaly jeho proruskému vítězi Călinu Georgescuovi znovu kandidovat — s odvoláním na „legální náležitosti“, respektive probíhající vyšetřování.

Nové prezidentské volby probíhají teď v květnu a výsledky jsou zatím jednoznačné: první kolo vyhrál 4. května lídr hlavní krajněpravicové formace v zemi (AUR) George Simion; získal přitom 41 procent hlasů, což je o osmnáct procentních bodů víc než Georgescu loni ve zneplatněných volbách. Do druhého kola 18. května jde tak jako jasný favorit.

Simionova AUR přitom zároveň mohutně narostla v průzkumech pro příští parlamentní volby — z prosincových 18 procent stoupla na aktuálních 27 procent. Dnes je tak s odstupem nejpopulárnější stranou ve státě.

Za hlavní příčinu jevu analytikové shodně označují úspěšné sesbírání protestních hlasů z různých táborů, které se Simionovi v posledních měsících podařilo. Podobně, i když svým způsobem, hovoří ostatně i sám kandidát: „Tyto volby nebyly o tom či onom kandidátovi, ale o každém Rumunovi, jemuž se lže, který je ignorován, ponižován, a přesto má ještě stále sílu věřit v naše práva a identitu a brát se za ně,“ napsal Simion po prvním kole na sociální sítě.

V rámci EU je Rumunsko jednou ze zemí, kde se politici klasických stran snaží čelit posilování krajní pravice velkými pestrými protikoalicemi. Dalšími takovými jsou aktuálně Rakousko, Bulharsko a v četných ohledech i Francie nebo Německo.

Rumunská situace je specifická tím, že hlavní tradiční strany — středopravou PNL a sociálnědemokratickou PSD — vnímají i ostatní neextremistické subjekty jako z velké části přežité a zkorumpované a samy se vůči nim vymezují. Fronta proti krajní pravici tak často eroduje. Společný postup zde také velmi komplikují osobní konflikty mezi výraznými politiky.

Simion není podobně kuriózní postavičkou, jako byl jeho předchůdce Georgescu, který například prohlašoval, že se osobně setkal s mimozemšťany. I mezi Simionovy vzory však patří maďarský Orbán či Donald Trump. Foto Nikolaj Dojčinov, AFP

Co čekat dále

V rumunském politickém mainstreamu teď probíhá — slovy pozorovatelů z rakouského Standardu — krizová mobilizace. Druhý z postupujících kandidátů — liberální bukurešťský starosta Nicușor Dan — získal v prvním kole o dva miliony hlasů, resp. o dvacet procentních bodů menší podporu než Simion. Ve druhém kole by tak musel sesbírat drtivou většinu voličů, kteří podpořili v prvním kole méně úspěšné kandidáty.

Situaci zde komplikuje fakt výše naznačených sporů, protože Dan kandiduje jako nezávislý a řada představitelů velkých stran s jeho podporou váhá. Souběžně s tím se v zemi mění vláda, jelikož dosavadní premiér Marcel Ciolacu z PSD se rozhodl po neúspěchu společného vládního kandidáta v prvním kole prezidentských voleb složit funkci. Za výrazně pravděpodobnější se tak dnes má, že Simion druhé kolo 18. května vyhraje.

Pro Rumunsko to bude znamenat velký vícevrstevnatý posun, protože země má poloprezidentský systém. Simion se například jistě nebude zdráhat jmenovat do funkce sobě blízkého premiéra.

Co do politického profilu je Simion spíše nacionálně populistický pragmatik než extremista. Jeho AUR patří v EU rovněž do skupiny konzervativců italské premiérky Meloniové — nikoliv k lepenistům jako Babišovo ANO či do bloku kolem AfD jako Okamurova SPD. Zároveň je však Simion velkým obdivovatelem politiky maďarské premiéra Orbána a odpůrcem například dalších zbrojních dodávek na Ukrajinu.

„V případě Simiona nejde o vysloveně rusofilního politika, jako je třeba Georgescu. Siminon přiznává, že Rusko je hrozba, a nechce Rumunsko vyvádět ani z EU, ani z NATO. Je to ovšem například velkým stoupencem Donalda Trumpa a jeho diskurzu,“ vysvětlil pro DR Dan Duca z rumunského deníku HotNews.

Článek vznikl v rámci projektu PULSE, evropské iniciativy na podporu přeshraniční novinářské spolupráce. Při přípravě textu byly využity materiály rakouského Standardu a rumunského HotNews.