Když sociální demokracie reprezentuje životní styl velkoměsta
Jan ŠíchaPříznivý výklad výsledku voleb v Hamburku zní, že lidé začínají v tradiční levici znovu spatřovat cestu k zajištění tvůrčího a rovnostářského prostředí. Může to být ale i jinak.
Volby v německém městském státě Hamburku vyhrála sociální demokracie, která jen o kousek nedosáhla na absolutní většinu. Potvrdila se tak pozice Hamburku jako bašty sociální demokracie.
V této baště jsou jedny z nejdražších bytů v Německu a stavba takzvané Labské filharmonie se prodražila z plánovaných 77 milionů eur na nynějších (snad prý a možná nanejvýš) 789 milionů. Město má dluhy ve výši 25 miliard eur.
Volí se v něm od šestnácti let věku na pětiletou periodu. Za značnou část dluhů i za operu nemohou socialisté, kteří měli ve vládnutí v Hamburku pauzu, když se objevila postava velmi atraktivního konzervativního politika Oleho von Beusta.
V Hamburku se také uvažuje o řízeném povolení konzumace marihuany pro dospělé. Znovuzvolený starosta Olaf Scholz má pověst klidného muže, který oslovil hlavně starší publikum. Po volbách se o něm začalo mluvit jako o dalším sociálnědemokratickém kandidátovi na kancléře, když se ten předešlý vrátil na dráhu dobře placeného poradce a předraženého přednášejícího. K volbám přišlo v Hamburku 56,9 procent z necelých 1,3 milionu oprávněných voličů.
Jako se to v Německu děje při každých zemských volbách, hned se vyrojila řada spekulací o tom, co volby znamenají pro tendence v celoněmecké politice. Zastavil se propad liberálů, když dostali 7,4 % hlasů a oproti minulým volbám si polepšili o 0,7 %?
A natolik elitární, že známe i takové Hamburčany, kteří se doma na sklonku života stýkali jenom s cizinci (např Schopenhauer s Angličany).