Úleva, radost a vědomí, že o odpovědnost za řízení nejstarší české politické strany nepřijde. Tyto tři pocity včera odpoledne nejspíš dostihly předsedu ČSSD a vlády Bohuslava Sobotku.

Referendum, jehož konání ve straně prosadil, uspělo. Nejenže se ho zúčastnilo lehce přes padesát procent členek a členů. Zároveň ale velkou většinou platných hlasů prošel jak návrh na schvalování kandidátních listin všemi členy, tak výzva vedení strany, aby podalo návrh zákona omezující hromadění placených veřejných funkcí. Těsně pak hlasující schválili i návrh, aby na kandidátkách do zastupitelstev kraje a Sněmovny mělo méně početné pohlaví nejméně čtyřicetiprocentní podíl.

Celkem 11 783 došlých obálek z 22 577 rozeslaných také zhruba ukazuje, jak početná je členská základna, kterou lze dnes vybudit k aktivitě. Připočíst je třeba pár stovek těch, kdo si ve stanoveném čtrnáctidenním limitu nezvládli vyzvednout na poště obálku s hlasovacím lístkem. A pár stovek těch, kdo dostali hlasovací lístky na jinou adresu, než je ta vedená ve stranické databázi.

Čtrnáct dní trvá v červenci například dovolená, ale tak dlouhá může být i nemoc. Adresa v dnešní době nestálého bydlení je nejen pro řadu studentů atribut, který mohou změnit i několikrát do roka. Bylo by velmi zajímavé dovědět se, kolik členů a členek ČSSD nemohlo hlasovat z těchto důvodů. Ale můžeme věřit, že po referendu budou databáze Lidového domu svěřenou strukturu popisovat zase přesněji.

Z čísel o referendu je pak zajímavé ještě to o počtu platných hlasů. Hlasovací metoda převzatá od soudružské německé SPD byla složitější než u běžných voleb. Vedení strany ji ale vysvětlovalo i na videích. A byla popsána i v referendových materiálech, které členstvo dostalo domů. Přesto ale počet neplatných hlasů v referendu činil u všech tří otázek kolem 26,5 %.

Význam referenda novináři na včerejší tiskové konferenci zjevně nedocenili. Po oznámení výsledků jen Česká televize a Novinky zprávu zařadily mezi hlavní události. Přesto je potřeba napsat, že úspěch referenda je významným dokladem životaschopnosti nejstarší české politické strany.

Referendum je samozřejmě jen jedním krokem na cestě k udržení kontinuity sociálně demokratické strany. Nevyhnutelná generační proměna ČSSD teprve čeká. Ale hledat uplatnění pro členskou základnu a nabádat okolostojící, aby se přidali, je v obou případech krok správným směrem.