Oranžovomodré referendum

Filip Outrata

Tři otázky na hlasovacím lístku sociálnědemokratického referenda vyvolávají řadu otazníků. K tomu, aby se ČSSD skutečně posunula kupředu, samo referendum téměř jistě stačit nebude.

Jako každý člen České strany sociálně demokratické jsem v těchto dnech dostal poštou hlasovací lístek k vnitrostranickému referendu. Kromě samotného lístku se třemi otázkami a lístku verifikačního s čestným prohlášením jsou v zásilce dvě obálky. Jedna, menší, do níž se vkládá hlasovací lístek, má barvu oranžovou. Druhá, větší, pro vložení oranžové obálky a verifikačního lístku, je modrá.

Nešlo nemyslet na symboliku barev. Projev vnitrostranické demokracie, který má stranu oživit, učinit ji otevřenější, transparentnější a přitažlivější, dodat blednoucí (z pohledu některých dokonce hnědnoucí) oranžové opět lesk, může utonout v modré hlubině zklamání, nedůvěry a nevýznamnosti, do níž klesá či již klesl dlouholetý velký rival sociální demokracie.

↗
Bylo by velmi dobré, kdyby po nynějším referendu byla Česká strana sociálně demokratická stranou demokratičtější, otevřenější, důvěryhodnější. Foto web ČSSD

Samotné referendum není na vině. Je to pokus vlastně sympatický, který za splnění určitých podmínek může českou sociální demokracii posunout správným směrem. Zda se tak opravdu stane, je ovšem velice nejisté.

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
MP
Martin Profant
July 15, 2014 v 9.54
Filipovi Outratovi
Ona ale musela ČSSD ujít dost dlouhou cestu a vynaložit značné úsilí, aby se ten úkol, zvolit místopředsedkyni, stal téměř neuskutečnitelný. A taky to chtělo hodně špatnou personální politiku. Ještě v polovině devadesátých let se zdál podobný výdobytek téměř nedosažitelný a Zeman musel v roce 1993 nasadit hodně těžký kalibr, Janu Volfovou, aby se vůbec ten proces defeminizace řádně rozběhl.
Mimochodem, ještě dneska, a to už v ČSSD nejsem osm let, znám v té straně pár žen, které by roli místopředsedkyně zvládaly pravděpodobně lépe než většina místopředsedů za poslední dekádu.
Jiří Kubička, psycholog
July 15, 2014 v 15.11
Modrá a oranžová jsou komplementární barvy
Oranžová na pozadí modré je zářivější a sytější. Když modrou a oranžovou smícháte, vznikne šedá. Tak praví teorie subtraktivního míšení barev, co to znamená symbolicky, může vymyslet někdo jiný.
FO
Filip Outrata, redaktor
July 15, 2014 v 17.15
Martinu Profantovi
Také znám v ČSSD schopné ženy, které mají bohužel problém se prosadit třeba i na úrovni místní organizace. Taková je bohužel oranžová realita dneška.
IR
Ivana Recmanová, studentka a lingvistka
July 15, 2014 v 19.28
Ad ženy
Snažit se o vyrovnané zastoupení, aniž by se zavedlo více demokratizačních prvků (např. primárky), je podle mě cesta do pekel. V současné době se místopředsednictvo volí přes delegáty, kteří byli zvoleni nějakým výborem, přičemž ten byl také zvolen určitými delegáty... Je to absurdní. Ani se nedivím, že ty volby vypadají, jak vypadají.

Ještě bych chtěla dodat, že napříč místními organizacemi jsou propastné rozdíly. Někde je to masové, anonymní, nováčci se tam necítí dobře a vládne tam jánabráchismus. Jinde (třeba v našem MOčku) je to lepší, známe se tam všichni jménem a neděláme si podrazy. Nevím, jaké jsou konkrétní problémy těch žen, ale pokud je někdo někde nešťastný a ví, že v jiné organizaci by mu bylo lépe, zvážila bych na jeho místě přestup.
MP
Martin Profant
July 16, 2014 v 10.23
Ivana Recmanové
Na začátku devadesátých let měla ČSSD SDŽ -- jako života schopnou organizaci s vlastními mezinárodními kontakty a ovšem také funkční vnitrostranickou solidární sítí, která byla schopna pomoct, pokud by se přes aktivní ženskou začal přetahovat strop intrik v místní organizaci. Berlička, podobně jako kvóty, ale členky SDŽ byly ve hře, dělaly rychle politické zkušenosti, když bylo třeba, zajistilo se pro ně příslušné poradenství atd. Takhle přestalo SDŽ fungovat až později, když se ho již zmíněná JV pokusila přebudován na pouhý výtah k moci.
Kvóty ničemu moc neublíží, ale také ničemu nepomohou, když za nima nebudou ženský, který se o ně budou prát -- to se pak změní ve zdvořilé gesto ve prospěch poslušných husiček, dosazovaných dle uvážení místních i nadmístních bafuňářů. To už v určitém rozsahu ČSSD taky zažila.