Reformovat ČSSD směrem k chudší polovině obyvatel
Jaroslav BicanJaroslav Bican navazuje na komentář Jiřího Pehe o reformě sociální demokracie. Změny v ČSSD jsou možné, ale strana před tím zřejmě bude muset padnout na samé dno. Když členové strany promění svůj styl práce, o voliče se bát nemusí.
Sociální demokracie pořádala v sobotu konferenci k reformě strany. Jiří Pehe o tom napsal do pátečního Práva komentář. Nešetří v něm skepsí. Ta pramení především z toho, že ČSSD je strana se vším všudy provinční a její členové a voliči o žádnou modernizaci nestojí, takže jakýkoli pokus o reformu shora musí narazit.
Podle Jiřího Pehe není náhoda, že členové a voliči ČSSD jsou více euroskeptičtí a méně tolerantní vůči menšinám, než voliči občanské pravice. Pehe píše, že sociální demokracie by sice ráda přitáhla nezávislé osobnosti a mladé lidi, ale nemá je na co nalákat. Proto se Jiří Pehe domnívá, že zmíněné reformní cvičení nakonec nechá tyto skupiny spíše chladnými.
Pokud vyjdeme z toho, co Jiří Pehe píše, zdá se, že situace sociální demokracie nemá žádné východisko. Reforma strany by sice mohla proběhnout na základě požadavku zdola, ten ale současné členstvo a voličstvo nikdy nevznese a nelze se ani spolehnout na nějakou masovější poptávku ze strany lidí, kteří do ČSSD teprve vstoupí — nikoho takového ve větším množství tato strana v dohledné podobě nepřitáhne.
To, že řada kandidátů sociální demokracie má povolání, při kterých do kontaktu s lidmi z té chudší poloviny občanů přijdou, určitě pozitivum je. Na druhou stranu si ale nejsem jistý, zda sociální status a to, jak se k některým těmto povoláním přistupuje a jak jsou společností vnímána (např. lékaři), to lidem v nich vciťování do problémů chudších občanů, se kterými přicházejí do styku, naopak spíše nekomplikuje. To, co mám na mysli, je opravdu píše nějaká nezisková činnost - v rámci práce pro stranu - nad rámec občanského povolání.