Druhého listopadu se v budově vydavatelství Neues Deutschland uskutečnila konference berlínského energetického kulatého stolu (Berliner Energietisch). Jejím cílem bylo zhodnotit rok uplynulý od neúspěšného referenda o rekomunalizaci energetického zásobování německé metropole.

Tento pokus občanů získat kontrolu nad energetickým metabolismem jejich města si zaslouží pozornost i po roce. Rozhodně se po konferenci také nedá říct, že neúspěchem referenda snahy o změnu energetiky skončily. Tento text by měl být také příkladem pro uchopení energetické otázky i v tuzemských městech.

V létě roku 2011 je několika organizacemi založený berlínský energetický kulatý stůl. Ten si vytyčil za úkol zvrátit vývoj, který započala privatizace městského energetického podniku Bewag. Soustředil své snažení k době vypršení platnosti smluv o používání energetické a plynové rozvodné sítě. Na počátku roku 2012 vytvořily znění návrhu zákona. Ten požaduje nejen energii zcela obnovitelnou, ale také demokratickou a sociálně dostupnou. K tomu, co to znamená, se dostanu později.

V létě roku 2013 získaly dostatečný počet podpisů pro uskutečnění referenda o něm. Tento čas doprovázela kampaň a spolek se během ní rozrůstá do podoby široké koalice padesáti šesti (!) občanských iniciativ. Sesbíraných podpisů je přes čtvrt milionu, což byl dostatečný počet, přestože přes čtyřicet tisíc z nich bylo označeno za neplatné.

Poté přišel první neférový zásah berlínského senátu (zastupitelstva). I přes protesty vyhlašuje termín referenda na 3. listopadu. Aktivisté požadovali konání referenda spolu s volbami do Spolkového sněmu, které se konaly 22. září. Tím by byla pravděpodobnější hojnější účast voličů a samozřejmě by se ušetřily i náklady.

Druhý zásah senátu přichází těsně před konáním referenda. Velká koalice CDU a SPD zakládá městský podnik, který vyrábí obnovitelnou elektřinu (Berliner Stadtwerk). Tento podnik je homeopatikem, slabým odvarem toho, co žádá znění otázky referenda. V novinách se píše o parlamentním faulu.

Referendum se téměř podařilo. Přes osmdesát procent zúčastněných hlasovalo pro návrh, bohužel to znamenalo „pouze“ dvacet čtyři procent všech obyvatel Berlína. Kvórum přitom podle platné legislativy leží na hranici dvaceti pěti procent kladných hlasů oprávněných voličů. V reálných číslech to znamená asi 20 000 chybějících hlasů v třímilionovém městě.

↗

Berlínský senát i přes protesty vyhlásil termín referenda na 3. listopadu. Foto es.wikipedia.org

Po roce se téma energie z veřejného prostoru nevytratilo. Stále zůstává úhlavní nepřítel: Vattenfall, firma, která skoupila většinu akcií tehdejšího Bewagu. I když oproti ČEZu je tato firma ještě poměrně solidní partner, o úplném zásobování Berlína obnovitelnou energií v blízké době nemluví. Stadtwerk sice zásobuje město obnovitelnou energií, ale je jí poměrně málo. Výstavba větrných a dalších solárních elektráren je sice v plánu, ale trvá dlouho.

Stále platí nejasné a tajné smlouvy mezi městem a společnostmi, stejně jako nemožnost zasahovat do jejich chodu volbou zástupců. Manažerský newspeak (ptydepe) zástupce Stadtwerku na konferenci ukazuje, jak daleko je současná realita od přání více než půl milionu Berlíňanů. Přesto by samotná existence podobného podniku v českých podmínkách byla naprostou revolucí. Srovnávat lze tak možná s obcí Kněžice.

Energetickému kulatému stolu se povedlo tematizovat sociální rozměr energetiky. Takzvaná energetická chudoba se dotýká velkého počtu obyvatel. Tato chudoba znamená nemožnost zajistit si dostatečný přísun energie pro vedení důstojného života. Je spojená s ekonomickou situací, ale jsou i lidé, kteří mohou žít energeticky skromně a důstojně.

V Berlíně je ale spoustu především nájemníků, kteří si nemohou dovolit investovat do energeticky úsporných technologií. Třeba proto, že majitele domů investice do energetických úspor netrápí. Ve městě, kde kvůli gentrifikaci bydlení není dostupné každému (obzvláště v některých čtvrtích), se jedná o zásadní problém. Cestou z něj je právě komunální zásobování obnovitelnou energií s tzv. progresivní cenou energie (princip analogický progresivnímu zdanění).

Ke konci letošního roku navíc končí kontrakt poradenství energetických dlužníků (Energieschuldenberatung GVS). Přestává ho financovat Vattenfall, kterému jeho služby nepřijdou potřebné. Pět poradců, kteří se věnovali narůstajícímu počtu potřebných, by tak mělo přijít o práci. Vystoupení Sybille Zenker bylo pro mě asi nejsilnějším momentem celé konference. Berlínský energetický stůl následně slíbil svou pomoc při snaze o zachování poradenství, jejímž projevem je dopis senátu.

Budoucí činnost spolku se soustředí na ovlivňování veřejného prostoru a politiky. Od příštích voleb si slibují konec velké koalice a nové levicové vedení města, které bude s to jejich cíle splnit. A v případě, že i nové složení senátu bude recepty dále ředit, jsou připravení jít znovu do ulic.