Je 15. ledna tři čtvrtě na pět. Před kostelem svatého Mikuláše se setkávám s mládeží, mladý vikář a učitelka náboženství vyhlížejí další. Ulicemi se nedá už projít, nálada je napjatá, v očekávání. Na opeře visí popsané pruhy látky, které vyjadřují náladu Lipských. Jsou pro otevřené a tolerantní město. V 17. hodin se rozezní zvony. Je tomu tak už od roku 1982, kdy Christian Führer, evangelický farář (1943-2014), uspořádal první Modlitby za mír.

Od 20. září se tak každý rok přimlouvají místní luteráni za lidštější uspořádání našeho světa, za porozumění, za schopnost spolu mluvit. Pro Führera bylo příznačné, že se svým apelem na spravedlnost nepřestal ani po říjnu 89, kdy právě Modlitby za mír otevřely cestu pokojné revoluce.

Na jejím počátku byly rozžehnuté svíčky odvážných lipských občanů, na jejím konci 17. listopad v Praze nebo pád Berlínské zdi. Nová doba měla a má své problémy, nedostatky a chyby, Führer je kritizoval — evangelium se prolamuje do dnešní nespravedlnosti nárokem na každého člověka, obzvláště, říká-li o sobě, že je křesťan.