Sýrie 2014: je ostudné, jak málo pomaháme
Aitor ZabalgogeazkoaVe spolupráci s Lékaři bez hranic vydáváme text vedoucího jejich mise v Aleppu. Přibližuje, jak se krize v Sýrii stala nejhorší humanitární katastrofou současnosti. A pozastavuje se nad neochotou Západu výrazněji pomáhat trpícím civilistům.
V roce 2013 byly vyhlídky Sýrie pochmurné. Ale skutečnost ukázala, že vše může být ještě horší. Na začátku čtvrtého roku konfliktu, v březnu 2014, se situace stále zhoršovala. Tehdy se počítalo na 200 tisíc mrtvých, milion raněných, tři miliony lidí na útěku za hranicemi země a více než sedm milionů lidí vysídlených uvnitř Sýrie. Tato čísla svědčí o mimořádně brutalitě konfliktu.
Dnes potřebuje v různé míře humanitární pomoc více než polovina Syřanů, mezi nimi pět milionů dětí. Nejen že narostla intenzita násilí, ale také se výrazně zhoršil přístup k humanitární pomoci. Potřeby rostou, ale systém pomoci na ně nedokáže reagovat. Dnes je syrská krize nejvážnější krizí na celém světě.
V roce 2014 zasahovalo náhodné bombardování dál mnoho syrských regionů a v některých městech, jako například v Aleppu, řádilo ještě silněji. Barelové bomby — zvláštní provizorní zbraně syrské armády vytvořené z barelů napěchovaných ocelí nebo výbušninami a vrhané z helikoptér — v podstatě město vylidnily.
Nedá se poznat, které oblasti ovládá opozice, mnoho čtvrtí bylo kompletně zničeno. Obyvatelé uprchli do Turecka, nebo do oblastí ovládaných Islámským státem, kde bombardování není tak časté. Jiní naopak opustili oblast povstalců a přes jediný možný přechod odešli na území kontrolované vládou.