Neděle 8. prosince 2024 se stala historickým dnem v dějinách Sýrie. Syrští povstalci i exilová syrská opozice ohlásili konec režimu autoritářského prezidenta Bašára Asada, který zemi vládl čtyřiadvacet let. V součtu spolu se svým otcem Háfizem Asadem tyranizovali své spoluobčany déle než padesát let.

Krutovládu Bašára Asada zaplatilo životem více než 500 tisíc lidí, příběhy a obrázky z Asadových mučíren jsou hrůzostrašné. Asi 150 tisíc Syřanů zmizelo beze stopy, 12 milionů Syřanů je stále mimo svoje domovy v důsledku represí syrského režimu a ruských bomb, které z měst jako Aleppo nebo Homs udělaly ruiny.

Připomeňme, že za těchto okolností Česká republika jako majstrštyk své zahraniční politiky prosazovala a vedla jednání s režimem Bašára Asada o vytvoření takzvaných bezpečných zón pro návraty syrských uprchlíků. Pád krutého režimu naštěstí ukončil i toto české diplomatické faux pas.

Ihned po pádu Asada do propadliště dějin přispěchaly vlády mnoha evropských zemí s pochopitelným rozhodnutím o pozastavení projednávání azylových žádostí Syřanů v Evropě. Situace je nepřehledná a minulé nebezpečí automaticky neznamená, že žadatel o azyl musí nutně být v nebezpečí v současnosti či budoucnosti. Mezinárodní ochrana — azyl, doplňková či dočasná ochrana — směřuje do budoucna, má zabránit budoucímu pronásledování a nebezpečí.

Česká republika rozhodnutí o pozastavení projednávání azylových žádostí učinila dokonce v ten samý den, v neděli. Zřejmě aby se nestala katastrofa a v neděli nestihl stát udělit azyl či doplňkovou ochranu nějakému syrskému občanovi, kterému by nenáležela. Jen na okraj, úspěšnost syrských žadatelů o azyl v EU činila 92 procent v roce 2023, Syřané byli každoročně nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl v EU. V roce 2023 jich přišlo do EU požádat o azyl 181 tisíc, v roce 2024 71 tisíc, v drtivé většině v Německu. Jen v Německu nyní žije téměř milion syrských uprchlíků.

Českou republiku požádalo o azyl v roce 2023 celkem jednapadesát Syřanů, azyl jsme neudělili ani jeden, časově omezenou doplňkovou ochranu získalo v roce 2023 celkem čtrnáct občanů Sýrie. Za období leden až říjen 2024 požádalo o azyl v ČR celkem jednadvacet osob ze Sýrie. Je tedy trochu s podivem, že zrovna Česká republika se svou lidskoprávní tradicí a odkazováním se na Václava Havla se tak hrnula do vyjednávání s řezníkem Asadem o bezpečných návratech. Navracet totiž v podstatě nemáme koho.

A s návraty by neměly spěchat ani ostatní země Evropské unie. Rakousko již plánuje nucené návraty Syřanů s kriminální minulostí, ostatním hodlá nabízet 1000 EUR podpory pro dobrovolný návrat, návratové poradenství, pomoc se zařízením dokladů a podobně. Ano, návrat je často nejlepším řešením situace uprchlíka, pokud je doma bezpečno a pronásledování mu nehrozí.

Při velkých uprchlických pohybech například v případě Afghánistánu, Súdánu či Konga vidíme v krátké době vysídlení statisíců uprchlíků a podobně rychlé a početné návraty. Návratové operace patří k dennímu chlebu specializovaných mezinárodních organizací, jako je Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) či Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Také v Organizaci pro pomoc uprchlíkům (OPU) nezřídka návrat klientům radíme a pomáháme jim s ním, protože častokrát, ne-li většinou, přicházejí žádat Českou republiku o azyl lidé ze zemí, ve kterých jim nebezpečí prostě nehrozí.

Dobrovolné návraty Syřanů do Sýrie by proto stát i společnost měly podporovat. Pokud si dotčení lidé návrat přejí a mají zjištěno, že je bezpečný, často opravdu není lepšího řešení pro uprchlíka, než se moci vrátit tam, odkud byl nuceně vyhnán — domů.

Nucený návrat je dnes právně nepřípustný

Nucený návrat Syřanů, jejich deportace zpět do Sýrie, však na pořadu dne rozhodně není. Tak jako určení statusu uprchlíka (azylu) či přiznání časově omezené doplňkové ochrany předchází řádný a časově náročný proces, rovněž odnětí tohoto statusu provází řádná procedura, která má své záruky. Změna situace v zemi původu, která by umožnila odnětí mezinárodní ochrany uprchlíkovi a jeho návrat, totiž musí být podle mezinárodního a evropského práva „zásadní, a nikoli dočasná“.

To říká také Soudní dvůr EU v Lucemburku v případě Abdulla proti Německu (2010) a dodává, že ukončení ochrany nutně znamená, že změnou okolností také pominuly důvody, pro které byl žadateli status uprchlíka udělen. Navíc kritéria pro zásadní, a nikoli dočasnou změnu jsou nastavena velmi vysoko — faktory, které byly důvodem obav uprchlíka z pronásledování, musí být dle Soudu trvale vymýcené.

Příslušné orgány musí ověřit, zda v zemi původu existují orgány schopné ochrany svých obyvatel, zda existuje účinný právní systém pro odhalování, stíhání a trestání činů představujících pronásledování podle Ženevské úmluvy a tzv. kvalifikační směrnice práva EU a že dotyčný státní příslušník bude mít přístup k takové ochraně. Od takových záruk jsme zatím velmi daleko.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) rovněž dodal, že návrat by se měl uskutečnit pouze tehdy, pokud se prokáže, že situace, která vedla k potřebě ochrany, se změnila způsobem, který je „zásadní, trvalý a stabilní“.

Situace v Sýrii je zatím velmi nestabilní a nepřehledná. Kvůli izraelskému bombardování Libanonu uteklo v říjnu a listopadu do Sýrie na půlmilionu nových uprchlíků. Šedesát procent z nich byli Syřané, čtyřicet procent Libanonci. Na 40 tisíc Libanonců se po uzavření příměří zase vrátilo zpět do Libanonu.

Po 27. listopadu 2024 odešlo ze svých domovů v oblastech Aleppa, Homsu, Hamy a Idlibu více než milion uprchlíků, někteří se vrací, jiní ne. Tisíce uprchlíků se nyní vrací do Sýrie z Libanonu i Turecka. Izrael obsadil část Golanských výšin a do toho v posledních dnech opět v rozporu s mezinárodním právem jaksi „preventivně“ bombarduje desítky míst v Sýrii. Mezinárodní společenství i po masakru více než 45 tisíc lidí v Gaze včetně 17492 dětí opět izraelské agresi jen ostudně přihlíží.

Pokud oslabené Sýrie využije Turecko a přistoupí k dalším represím vůči Kurdům a zabere další kurdské oblasti v Sýrii, může to samozřejmě mít zásadní význam pro možné návraty Kurdů ze západní Evropy. Pokud Turci nebo kdokoli jiný začne rovněž „preventivně“ bombardovat někoho v tomto regionu, jsme na prahu mezinárodního rozvratu či vleklé regionální války a další uprchlické vlny.

Sýrie tedy v žádném případě není v trvalé, stabilní a bezpečné situaci s orgány schopnými vymáhat právo a ochranu lidských práv svých občanů. Nucené návraty uprchlíků do Sýrie tedy v příštích měsících a zřejmě letech bezpečné a právně přípustné nebudou. Dobrovolným navrátilcům pomáhejme již nyní.