V Praze a Brně demonstrovaly stovky lidí za pomoc syrským uprchlíkům
Redakce DRPřes čtyři sta demonstrantů se sešlo Úřadem vlády v Praze a na Moravském náměstí v Brně. Při příležitosti Mezinárodního dne migrantů vyjádřili svůj nesouhlas s vládním rozhodnutím nepřijmout do ČR ani patnáct nemocných syrských dětí a jejich rodin.
Více než čtyři stovky demonstrantů se dnes sešly před Úřadem vlády v Praze a na Moravském náměstí v Brně, aby při příležitosti Mezinárodního dne migrantů vyjádřily svůj nesouhlas s vládním rozhodnutím nepřijmout do ČR ani patnáct nemocných syrských dětí a jejich rodin.
„Vysoká účast na demonstracích ukázala, že lidé v ČR nejsou lhostejní vůči situaci milionů uprchlíků před největší humanitární katastrofou dneška, a že jsou připraveni jim pomoci. Považujeme to za jasný apel na Vládu ČR, aby navídla domov alespoň patnácti nemocným syrským dětem a jejich nejbližším,“ uvedla Eva Dohnalová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR.
Na demonstraci v Praze vystoupili mimo jiné zástupci Syrské svobodné komunity v Česku Dr. Hassan Sharfo a za Iniciativu pro svobodnou Sýrii Rachid Khalil, stejně jako studenti gymnázia Přírodní škola, kteří vyjádřili solidaritu se syrskými dětmi. Vrcholem demonstrace bylo představení umělecké skupiny Spitfire Company „Pevnost bez hranic“, připravené ve spolupráci s Amnesty International ČR. Na závěr pražské demonstrace se držela minuta ticha za syrské uprchlíky a zástupcům Vlády ČR bylo předáno písemné prohlášení, ke kterému se připojily desítky nevládních organizací, občanských iniciativ i význačných osobností.
V Brně zazněly příběhy dvou syrských uprchlíků, zástupci iniciativy SYRECZECH zde také přečetli vyjádření syrských organizací v ČR. Lidé měli možnost přímo na místě darovat teplé oblečení, přikrývky a boty v rámci sbírky na podporu syrských běženců v uprchlických táborech na hranicích Sýrie.
„Doufáme, že i díky dnešním demonstracím vláda své odmítavé stanovisko přehodnotí. Jde o malé gesto solidarity, které přitom může zachránit životy konkrétních lidí. V situaci, kdy ČR zaznamenává nejmenší počet žádostí o mezinárodní ochranu za posledních 25 let, to lze považovat také za morální povinnost,“ uvedl Marek Čaněk z Multikulturního centra Praha.
Válka v Sýrii za sebou dosud zanechala více než 200 000 mrtvých. Na 9 milionů Syřanů bylo nuceno opustit své domovy, z nichž 3 miliony uprchly do zahraničí — především Turecka, Libanonu a Jordánska. Během nedávné konference se evropské státy zavázaly nabídnout domov 100 000 syrských uprchlíků. Česká vláda však jakýkoliv konkrétní závazek stále odmítá.
Ale mě pořád nejde z hlavy, jak to bude dál s tou péčí o uprchlíky. Takový exodus přece nevznikl jen tak, pro nic, za nic. Někdo se o něj přičinil. Tak proč by náklady pomoci měli nést ti, kteří situaci nezavinili, kteří z ní neprofitují? Protože stále žijí lidé, kteří situaci zavinili a kteří z ní profitují, měli by ti mladí lidé vehementně požadovat, aby tito viníci nesli náklady svého konání. To je tak prostě logické, že je až zarážející, že ti mladí lidé nejsou schopni tuto věc domyslet.
Jsou tam sice přítomní i lidé z "neziskovek", pro něž je tragedií, že nebudou moci čerpat peníze na emigranty, ale většina jich jistě není.
Co je na tom solidárního, když budeme špinavému byznysu vytvářet podmínky pro jeho expanze, když budeme za něj řešit důsledky jeho konání? Co tím, kromě jeho posílení, dosáhneme? Tohle ty mladé opravdu nenapadne?
Tady na DR sice existuje diskusní kodex, ale po českém zvyku jeho dodržování není vyžadováno.
Možná že rutinní urážení někomu v Čechách prochází, pane Fraňku, ale u nás na Moravě na nějakou tu urážku nehledíme a zabýváme se obsahem. Třeba v Čechách nebo v Bavorsku taky někdy...
Chtěl bych se ohradit proti tomu, že by se u nás, na Moravě, na nějakou tu urážku nehledělo. My, skuteční Moraváci, nejsme nekulturní a dokážeme diskutovat slušně.Samozřejmě až na vyjímky.
Vrátím se ke svému podnětu. Proč vlastně protestujícím nevadí, že někdo způsobí situaci, která vede k takovému stavu, že lidé musejí prchat ze svých bydlišť, aby nepřišli o život a dokáží kritizovat jen ty, kteří nechtějí nést následky jejich konání? Přímo se pak vnucuje pochybnost o jejich motivaci, či inteligenci.
Škála odpůrců na místě byla pestrá - islamofobové, umírnění náckové, maskovaní (také náckové?) s pochodněmi. Někteří z nich s transparenty, ale zmohli se jen na pár výkřiků.
A vůbec je mi stydno i za ty, kteří se vždy objeví jako pijavice a začnou vyčítat lidem, kteří veřejně projeví svůj názor, že to nebo to (jak zaznělo od odpůrců přímo na místě, že proč ne naše děti, či proč ne ukrajinské, nebo zde ABSURDNĚ "Volím K., proč nedemonstrujete proti těm jiným" atd.).
S některými z oponentů před úřadem vlády jsem mluvil a ptal jsem se jich, proč neuspořádají vlastní demonstraci na podporu našich/ukrajinských dětí? Přesto mi bylo jejich jednání srozumitelnější a tak vzkazuji všem oponentům zde: choďte také demonstrovat na demonstrace proti demonstracím, ulevíte si hned!
A posílíte naše počty, protože pouze někteří šťouralové si všimli, že nás bylo jen dvanáct!
Islamizace Evropy je problém, přestože to levicoví intelektuálové programově ignorují. Rozvracení tradičních společností je velmi nebezpečné sociální inženýrství.
Emigrace bude dána nejen válkami, které vyvolali ti, kteří, jak pan Ševčík píše, na sociální problémy dané přistěhovalstvím nebudou nikdy doplácet. Další emigrace bude postupně dána různými postupně nastupujícími ekologickými katastrofami.
Co s tím? Na to nadšení středoškolští studenti s plackami Karla nebo neziskovky myšlenkově stačit nebudou...
Ano, ale je tu ještě druhá strana věci. Československo přijala ruskou emigraci po revoluci, po druhé válce pak řeckou. V obou případech se jednalo o zjevné obohacení země. Totéž řeknu, i když vím, že tady se mnou nebude souhlasit každý, o vietnamské imigraci a ekonomických ukrajinských imigrantech.
Prostě jsme země, která dokázala v lepších dobách přijímat imigranty jako příležitost.
Mimochodem, považoval jsem zahraniční politiku státu, která vycházela z premisy, že lze oddělovat jednotlivá lidská práva a substituovat selhávání té či oné země v záruce těch politických údajným úsílím při plnění těch sociálních, jen za akademicky blbou, ale musím říct, že ústupek islamofobii, který předvedla česká vláda v záležitosti syrských běženců mě velmi rozmrzel proti Luboši Zaorálkovi, kterého jsem jinak poznal jako velmi slušného člověka.
Není snad každá společnost v každé době vystavována přílivu nových lidí, nových myšlenek a nových vlivů? Co je tak tradičního na naší tradiční společnosti? (A co z ní vůbec ještě zbývá?) Jak pár set, pár tisíc (nebo kolik jich bude?) přijatých uprchlíků rozvrátí naši tradiční společnost?
Není sociálním inženýrstvím spíš ten požadavek uchování tradiční společnosti v dávno již ne tradičních podmínkách?
Teď jsme vymyslili "islamofobii" a je vymalováno. Kdo by chtěl být islamofob? To se snad hodí jen pro tu 4. cenovou skupinu, kam patří pan Ševčík, pan Kuchejda a já.
Mám teď maminku v nemocnici. Najezdím za ní denně 50 kilometrů, protože potřebuje péči, které se jí v nemocnici plně nedostává. Teď, přes týden svátků, jsem od ošetřujícího lékaře chtěl informaci o jejím zdravotním stavu. Dozvěděl jsem se jen, že sloužící lékař má na starosti 3 oddělení a tak jen narychlo řeší akutní případy a těm ostatním pacientům nemá čas se věnovat. Maminčin stav se viditelně zhoršil, nebyl však dle mínění lékaře akutní, tak ji nikdo nezměnil léčbu. Protože v systému na to nejsou peníze.
Píšu to proto, aby jste si mě podtrhl v seznamu těch, za které vám musí být stydno. Neboť já bych raději, aby se náš stát nejprve staral o své občany, třeba o staré lidi, kteří celý život přispívali na jeho provoz. Na ně především. Až pak na emigranty z cizích kultur, kteří se ve špatné situaci neocitli díky naší vině. A jejichž souputníci v arabských zemích jsou tak bohatí, že opravdu neví co s penězmi a nebyl by tedy problém se o ně postarat.
Je pěkné hrát si altruisty a požadovat, aby jsme pomáhali druhým kulturám. Mladí lidé, kteří do systému nic nedali, si hrají na mecenáše, chtějí, aby peníze druhých šly na pomoc emigrantů. Co kdyby tak svůj altruismus naplnili tak, že by emigranty financovali ze svého? To by byli za frajery a já bych před nimi smekl. Tak kdo se té výzvy ujme? Že by pan Hlávka?
Když těch pár set uprchlíků přijmeme, čekají za nimi další... .
Když je nepřijmeme, čekat přestanou?
To přijetí hrstky uprchlíků je jen gesto - na tom, čeho se obáváte, se nemění nic.
Nejdřív je potřeba hasit požár a postarat se o ty, kteří se popálili a/nebo přišli o přístřeší. Nikoliv volat po tom, aby se zkoumalo, kdo měl na požáru zájem.
Stejné je to s válečnými uprchlíky.
Není to buď jedno (pomoc), anebo druhé (hledání příčin, viníků...), ale obojí má svůj pravý čas.
Jinak Česká republika má své mezinárodní závazky, v jejichž rámci má uprchlíky přijmout. Ze závazků plynou nejenom výhody, ale i povinnosti (a opět: nejsou JENOM povinnosti, ale i výhody). Je ostudné, že když se láme chleba (na příjmové straně), je ČR vždy připravena. Ale když se láme chleba na výdajové straně, tak to tááák drhne.
To jiné státy, kam OPRAVDU přicházejí uprchlíci, mohou ukazovat na nespolehlvost ČR.
Nedej bože, aby se u nás něco stalo (např. přírodní katastrofa) a jiní se vyvlékali ze svých závazků. Když už nejde o vyšší kategorie, ale jen o "Má dáti-dal".
Neznamená to ovšem, že tím to končí a že akceptuji, že se z toho mála, co není zašantročeno, se budou sanovat škody námi nezaviněné a občané naší země budou tím pádem umírat, protože na péči o ně už nic nezbude.
Co se týká požárů - my stále jen hasíme a žháře přece nikdo netrestá. Nebo jste mi schopna vyjmenovat jak byli potrestání žháři posledních konfliktů? Vyjmenovat ty, kteří byli přinuceni nahradit škody jejich konáním vzniklé? Žádné obojí zde není. Je zde jen to hašení.
Vaše poslední tvrzení o závazcích už je pak úplně v kategorii bezduchých frází. Možná mě ale opravíte a vypíšete mi zde, jak nám někdo skutečně nezištně poskytl pomoc. Já si nějak nemohu vzpomenout.
Vrátil bych se k tomu altruismu. Stát nikomu nebrání, aby se altruisticky choval. Pokud si protestující chtějí pozvat na své náklady syrské uprchlíky k sobě domů, bude jim to jistě umožněno. A získají si jistě úctu okolí, neboť bude jisté, že chtějí skutečně pomoci a ne si na pomoc jen hrát. Příkladem by mohli jít pracovníci "neziskovek", kteří protest organizovali. Smázli by tím nepříjemné podezření, že jim nejde ani tak o pomoc Syřanům, jako o to, aby měli na koho čerpat prachy.
pokud to nebylo z mého předchozího příspěvku jasné, chci zdůraznit, že pomoc (nejenom syrským uprchlíkům) není žádné „sanování námi nezaviněných škod“, natož aby šlo o nějakou NEZIŠTNOU
pomoc. ČR nikdo nic nezištně nedává, však ČR také nikomu nic nezištně neposkytuje.
Jde o byznys, o peníze, o něco za něco na úrovni států. Altruismus do toho netahejte.
Máme jako stát nějaké výhody, ovšem ruku v ruce s nimi jdou závazky/povinnosti/cena za ty výhody. Např. podělení se o zátěž, kterou představují ekonomičtí i mezinárodním právem chránění běženci, je mj. jednou z cen za volný pohyb osob a zboží v rámci EHP, kde nejsou vnitřní hranice – z čehož plyne ČR zisk. (Jistě by se dalo najít mnohem více propojení.)
Z tohoto důvodu nechápu demonstrace pro/proti přijetí syrských válečných uprchlíků, z mého pohledu totiž není totiž o čem debatovat. Přijetí uprchlíků je jednak smluvně daná věc a jednak protislužba za službu, ze které máme zisk.
Když už tedy jsme u kupeckých počtů a peněz – a ne u mezinárodních smluv o uprchlících.
Zároveň chci důrazně upozornit na to, že to, že jsme smluvní stranou mezinárodních smluv o uprchlících také znamená, že si připlácíme na to, že statisíce uprchlíků zůstanou tam, kde jsou – a nepřijdou k nám. Pokud tedy hledíme jen na hospodářskou výhodnost. I když zlomek uprchlíků přijmeme, je to výhoda a servis, mezinárodní „pojištění“, na které si platíme. (I hypotetický Čech – válečný uprchlík požívá mezinárodní ochranu – a jako takový MUSÍ být přijat smluvní stranou.)
Ani jiné vzájemné závazky států nejsou nezištné. Slouží jako určité vzájemné pojistky (za které se platí různé formy „pojistného“), nejenom v případech přírodních katastrof a jiných neštěstí, včetně válek. Např. také v otázkách trestněprávních, oblastech rodinného práva, sociálního a zdravotního pojištění, k zabránění dvojímu zdanění, placení důchodů, k poskytnutí konzulárních služeb atd., atp.
Že se nedostává na naše občany není n á s l e d k e m toho, že se ČR zdráhá – v budoucnu! – přijmout nějaké uprchlíky, ale tím, že (1) ČR jednak špatně hospodaří se zisky, které má mj. ze situace, kterou jí zajišťují jiní, (2) ČR se zdráhá „platit“ za služby, které se rozhodla odebírat.
Je mi ale jasné, že to může být Vaší matce i syrskému uprchlíkovi jedno, když se jim nedostává.
A konečně - mezinárodní trestní soud/tribunály melou pomalu, ale melou. Nedílnou součástí ukončení konfliktů jsou smlouvy, které určují i způsob náhrady škod. Viz. např. icc-cpi.int a Komise Spojených Národů pro Odškodnění (UNCC).
Vzhledem k tomu, že od Nového roku nabíhá novela o sociálním bydlení, je možné, že se zde objeví články o tom, jak ubytovací mafie demonstrují za vyšší příspěvky na ubytované.