Kulturní život dostal červenou ještě před vyhlášením nouzového stavu. Kluby a divadla byly nuceny zavřít své brány, nemají na nájem a netuší, co se bude dít s jejich zaměstnanci, protože nebude na odvody, natož pak na jejich mzdy. Je to prosté. Když nemáte příjem, nemáte na výdaje… Cestovní ruch dostal už dávno nálepku vysoce infekčního moru a je v totálních troskách. Do podobného krachu se ale nyní bouhužel řítí i celý sektor veřejného stravování a služby ubytovací.

Gastronomie v dnešních dnech začíná chytat pachuť gastroskopie. Nikdo se do ní dobrovolně nežene a pokud už ano, narazí na mnohá omezení, co má, či nemá před vyšetřením dělat.

Jarní a brzce letní dotační programy na umoření ztrát v našem sektoru sanovaly s optimistickým odhadem jen cca pětašedesát procent finančního výpadku. Pro konkrétní ilustraci, kdo měl měsíční náklady na provoz milion korun, dostal zpět šest set padesát tisíc, a vznikla mu tedy každý měsíc újma tři sta padesát tisíc korun. A to se týká pouze samotného provozu! Museli jste se ovšem taky pěkně otáčet, abyste se prokousali náročnou administrativou a na dotace vůbec dosáhli.