Zpátky na zahrádky

Jiří Malenovský

Restaurace a kavárny smějí za přísných podmínek, naštěstí již upravených do únosné podoby, otevřít venkovní zahrádky. Mnoho gastronomických podniků to ale před krachem už nezachrání.

Zahrádky otevírají a restauratéři se těší na hosty. Přesto částečné otevření nenahradí provozovatelům gastronomických podniků více než třetinu běžných tržeb. Foto Markus Distelrath, Pixabay

Kromě toho, že před nedávnem směly konečně otevřít lyžařské vleky, což působí jako nevydařený vtip, mohou počínaje dneškem po delší pauze znovu otevřít i zahrádky gastronomických provozů. Podmínky pro jejich zprovoznění byly ale opět až do poslední chvíli velmi nejasné. Na to jsme už ale od této vlády bohužel celkem zvyklí.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Chvíli už to vypadalo, že personál restaurací a jejich provozovatelé a provozovatelky zatíží další břímě. Tedy, že budou i proti své vůli nuceni vykonávat funkci jakýchsi kontrolorů při vstupu na hospodské a kavárenské zahrádky. Či chcete-li na „venkovní posezení“, jak jejich označování celoživotně prosazuje můj dobrý kamarád a spolužák příjmením Zahrádka. (Obdobě pak brojí za výměnu „zahrádek na autě“ za „střešní nosiče“.)

Příjemný výčepní, za kterým se lidé rádi vraceli a těšili se z jeho úsměvů, se tak náhle mohl změnit v pedanta a zapšklého dědka, který zkoumavě prohlíží každého nově příchozího a zdraví už jen „na půl huby“. Milá obsluha na place se mohla v okamžiku převtělit v hnidopišskou a otravnou skvadru, co dle libosti vyžaduje vaše dokumenty a v případě, že s nimi není dostatečně spokojena, dělá problémy či vás rovnou ze zahrádky vykáže.

Proč? Protože by nás, lidi pracující v gastronomii, role lustračního úředníka jistě nebavila, nic by nám nepřinesla, byla by otravná a navíc by nás zdržovala od práce.

Nejenže dlouhodobě pozorujeme výraznou byrokratizaci státu, ale byrokratizace je významným fenoménem posledních dob i v gastronomii. Od zavedení EET a kontrolních hlášení se nám vše velmi zkomplikovalo. Oproti minulosti nyní platíme několikanásobky za účetní služby, museli jsme posílit personál, abychom mohli včas tisknout účtenky a nezdržovali tím své uspěchané hosty v polední pauze a celkově administrativou trávíme bohužel až polovinu naší práce. To vše, abychom měli vše v náležitém pořádku. Neustále se totiž nad námi blýská Damoklův meč nekonečných nařízení, kontrol, sankcí a občas snad i kriminálu.

V případě zahrádek se s trochou nadsázky nabízela možnost vytvořit nové potupné funkce „Barman-číšník-kontrolor“ či „Barmanka-servírka-kontrolorka“ a mohli jsme pomalu rozdávat barevné pásky na paži. Nebo jsme my, restauratéři, mohli rovnou najímat sekuriťáky, co by stáli už před vchodem na zahrádku a pečlivě obstarali zákaznické síto.

Bezpochyby bychom ale v každém případě výrazně zasahovali do soukromí našich vážených hostů. Chvílemi to navíc vypadalo, že naše hosty budeme muset odstřihnout i od Wi-Fi signálu, protože na zahrádce se hlavně rychle pije a běda tomu, kdo si chce vyřídit třeba pracovní mail! Prostě z mého pohledu mohla projít další zcela na hlavu postavená nařízení.

Naštěstí alespoň zde vyhrál zdravý rozum. V důsledku to tedy znamená, že zodpovědnost bude rozdělena na bedra nás všech — jak lidí pracující v gastronomii, tak hostů. Náš personál bude úzkostlivě dodržovat hygienická nařízení a provozovatelé zajistí adekvátní hygienické zázemí jako dezinfekční prostředky, ochranné pomůcky, vzdálenosti mezi stoly a tak dále. Hosté by si pak měli hlídat, zda splňují aktuální požadavky pro vstup na hospodské zahrádky. Tedy zda mají nanejvýš sedm dní starý PCR test, tři dny starý test antigenní, zda spadají do skupiny lidí očkovaných nebo těch, co v posledních třech měsících prodělali covidové onemocnění. Anebo konečně zda si před vstupem na zahrádku udělali samotest s negativním výsledkem.

Těžko si představit, jakým způsobem by mělo být ukotveno v zákoně, aby restaurační personál směl kontrolovat vaše osobní doklady. Natož aby se host při tomto úkonu cítil pohodlně a bezpečně. Tudíž to dopadlo asi nejlépe, jak mohlo. Zůstává nám zde totiž prostor pro všestrannou kolektivní zodpovědnost. Host podle nových pravidel pak musí počítat s případnou kontrolou ze strany policie či hygieniků.

A jak bude pravděpodobně vypadat praxe dodržování nových opatření v české kotlině? Výsledkem bude bezpochyby bezpočet tištěných upozornění pro zákazníky, kterými budou zahrádky ověšené, aby si provozovatel takříkajíc kryl záda. Zároveň se ale jistě objeví i nemalý počet hostů, co vyrazí na pivo bez splněných kritérií a při kontrole se budou vymlouvat, že lejstra o své „bezpečnosti pro okolí“ zapomněli doma.

Všichni toho máme už plné zuby. Celé se to vleče, a co se výhledů do budoucnosti týče, situace zůstává stále velmi nepřehledná. Měli bychom se ale i nadále chovat zodpovědně a co nejvíce se snažit tato pravidla dodržovat, poněvadž zpomalují průběh pandemie a přispívají k jejímu zvládnutí.

Vláda je nyní pod velkým tlakem. Její oblíbenost výrazně slábne, a tak se bude jistojistě snažit dělat co nejvíce populární rozhodnutí a s rozvolňováním spěchat, aby si polepšila preference. Zároveň to ale nesmí přehnat, protože s unáhleným rozvolňováním má z minulosti tragické zkušenosti. Vládní představitelé by si ale také měli uvědomit, že když restauracím dovolí mít otevřené venkovní prostory, umožní jim dosáhnout pouze třetinových tržeb. Měla by se tedy problému postavit čelem a velmi záhy představit kompenzační program, který toto zohlední. Jinak hrozí, že sami provozovatelé chtě nechtě zahrádky opět brzy sami zavřou, poněvadž nebudou dostatečně rentabilní.

Závěrem bych chtěl podotknout, že dnešek je pro českou gastronomii dnem velmi významným. Od 18. prosince 2020 totiž vůbec poprvé můžeme v našich hospodách přivítat reálné zákazníky, co si objednají přímo u stolu, a ne na internetu nebo u okénka. Jsme za to moc rádi a budeme se snažit vás hýčkat, protože naše ekonomické ztráty byly a jsou obrovské a z dopadů se celé odvětví bude vzpamatovávat ještě několik let. V oblasti gastronomie dosud skončila jedna čtvrtina živnostníků, ale tímhle číslem to jistě nekončí. Čerpáním kompenzací se totiž provozovatelé zavázali pokračovat ve své živnosti po dobu minimálně šesti dalších měsíců, a lze tedy předpokládat, že s očekávatelnými menšími budoucími tržbami obor bohužel koncem roku opustí i mnoho dalších.

Na zdraví, přátelé, navštivte co nejdříve nějakou svou oblíbenou hospůdku a udělejte tam pořádnou útratu!

Diskuse