Okázalejší demonstraci spojenectví Andreje Babiše a Miloše Zemana, než byla čtvrteční návštěva prezidenta na Čapím hnízdě, které je aktuálně předmětem vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), by šlo uspořádat jen těžko.

Prezident a ministr financí si prohlédli areál farmy, setkali se se třemi stovkami dětí z klokánků zřizovaných Fondem ohrožených dětí, předseda hnutí ANO oznámil, že klokánkům věnuje milion, Miloš Zeman mu dal na oplátku Ladovu litografii Dobrý čáp a aby toho nebylo, málo prezident pokřtil klokana a dal mu jméno Bimbo.

A samozřejmě nelze opomenout, že oba politici spolu také poobědvali, a to nic menšího než farmářskou zabijačku. Andrej Babiš zkrátka ví, jaké má prezident Zeman chutě. A ten mu nezůstal nic dlužen, do pamětní knihy na Čapím hnízdě napsal: „Z návštěv se radujeme a) z pokrytectví b) z přátelství. V mém případě platí b). Miloš Zeman“

Celému představení chyběla snad jen vřelá obětí obou mužů a mlaskavé polibky na tváře. Návštěva splnila svoji funkci. Andrej Babiš a Miloš Zeman se ubezpečili, že jejich svazek je pevný a na vzájemnou podporu se lze spolehnout. Symbolika toho, že se celý akt předávání darů a lichocení uskutečnil na Čapím hnízdě, které pro předsedu hnutí ANO představuje asi zatím největší zaškobrtnutí v jeho politické kariéře, je značná. Miloše Zeman podpořil majitele Agrofertu přesně tam, kde to nejvíc potřebuje.

Zdá se, že mezi předsedou hnutí ANO a hlavou státu zatím neexistují nějaké konkrétní dohody či plány, jak budou v těch kterých situacích postupovat, spíše jsou si vědomi toho, že je pro ně výhodné udržovat dobré vztahy a vyjadřovat si podporu. A proto je i třeba se o svém spojenectví vzájemně ujišťovat a udržovat ho dílčími kroky, jako byla včerejší návštěva na Čapím hnízdě.

Miloš Zeman a Andrej Babiš moc dobře vědí, že se jim snaha vycházet si vstříc oboustranně vyplatí. Oba mohou pro toho druhého leccos udělat, ať se to týká prezidentské volby či jmenování předsedy vlády. Hlavní otázka však zní, kdo dnes stojí na druhé straně paktu Zeman-Babiš, kdo mu čelí a v čem a nakolik se dovedou shodnout a postupovat společně.

Pondělní demonstrace na podporu podniků zapojených do sítě HateFree Zones, které byly o víkendu napadené a počmárané nacistickými symboly, ukázala, že podobné útoky sice mohou zafungovat jako společný jmenoval, který přitáhne na jednu demonstraci lidi z různých částí politického spektra, ale stačí pár transparentů a hesel, na nichž se ne všichni shodnou, a společný jmenovatel se opět vytratí v nekonečných debatách o Internacionále, zdvižené pěsti či „smrti fašismu“.

Z celé situace tak nakonec těží právě politici jako Miloš Zeman či Andrej Babiš, kteří na pozadí nenávistných nálad a přibývajících útoků, k nimž na jedné straně svými výroky nepřímo přispívají, ale zároveň se tváří jako někdo, kdo je zárukou stability a kdo zajistí pořádek. A hlavně, na rozdíl od svých odpůrců nemají problém se domluvit a když je to nutné postupovat společně.

Pro všechny, komu se příčí představa Miloše Zemana, který bude dalších pět let na Hradě, a Andreje Babiše, který bude řídit Strakovu akademii coby nový premiér, je otázka, jakých ústupků jsou schopni ve snaze tomuto scénáři čelit.

Možná se nakonec ukáže, že lpění si na tom svém je stejně silnější, než jakýkoli společný jmenovatel, takže raději zůstaneme u toho, že si každý uspořádá svoji demonstraci a podpoří svého prezidentského kandidáta. A až spláčeme nad výdělkem, maximálně se budeme navzájem obviňovat z toho, že po nás ten druhý chtěl příliš velké ústupky a sám nechtěl ustoupit z ničeho.

To neznamená, že je třeba sklouznout ke stejnému pragmatizmu a pokrytectví, které předvádí prezident s ministrem financí. Nemusíme si dávat Ladovy obrázky s Čápem, zvát se na farmářské zabijačky a psát si liebesbriefy do pamětních knih, stačilo by nenadskakovat, jakmile se někde objeví transparent s pěstí a zároveň se být schopný normálně bavit s tím, komu ta pěst vadí, tak aby výsledkem nebylo hned stupňování emocí a vzájemné urážení se.

Něco takového je samozřejmě obtížné a dost možná se ukáže, že se sice shodneme na tom, že se nám nelíbí současná vlna útoků či duo Zeman-Babiš vládnoucí České republice, ale že se už nedokážeme dohodnout na tom, co jsou příčiny těchto jevů a kde hledat řešení. Přesto by bylo dobré se o to ještě pokoušet a nevzdat to hned na začátku.