Ministr vnitra Milan Chovanec je muž silných slov. Někdy se zdá, že by se snad raději stal nekompromisním šerifem někde na divokém západě. Kdo sleduje jeho Twitter, nemůže si silných vyjádření nevšimnout, stejně jako si nemůže nevšimnout častého taktického mlčení.

Při sledování akceschopnosti policie pokud jde o to, jak se vypořádat s „levicově extrémistickými živly“, které je třeba navíc vyprovokovat (jako v případě českých levicových teroristů z Akce Fénix), případně jim přiřknout až nerealistickou sílu (jako v případě Kateřiny Krejčové, která měla zranit o 40 kilo těžšího policistu Dleska), se člověk musí ptát: Jak je možné, že bezpečnostní složky nepostupují stejně agilně i v případě živlů z opačné části spektra?