Velká Británie opustí Evropskou unii. Rozhodli o tom tamní voliči ve čtvrtečním referendu. Podle již konečných výsledků podpořilo odchod z EU 51,9 porcenta účastnících se Britů, tedy přibližně o 1,3 milionu hlasujících více, než setrvání. Účast v referendum přesáhla 71procentní hranici, což je o pět procent více než při posledních parlamentních volbách.

Britskou reprezentaci teď čeká především uklidňování otřesu na trzích, a poté složité vyjednávání nového modelu koexistence země se zbytkem EU. Zbytek EU bude zároveň debatovat, jak přizpůsobit strukturu institucí a rozložení reprezentace odchodu jednoho z velkých členů, i jak reformovat celou Unii, aby se předešlo jejímu rozpadu.

Euroskeptické nálady posílily v posledních letech i v dalších zemích, a je tak otázkou, kterým směrem by se měla EU vydat — zda k těsnější integraci, jež by jí umožnila efektivněji fungovat a řešit federálně problémy, které dnes jako spolek států, jež zůstávají v oblastech mimo obchod a volný pohyb víceméně suverénní, řešit nezvládá.

Anebo zda unijní strukturu rozvolnit a fungovat více jako koordinační platforma pro společný trh, čímž by EU vyšla vstříc kritice, že je přebyrokratizovaná a příliš zasahuje do politik jednotlivých států. Možné je také, že se upevní jádro EU kolem eurozóny, které se bude integrovat do federální podoby, a okolo něj vznikne slupka volněji napojených států.

Rozhovory mezi EU a Británií by měly trvat dle různých odhadů od dvou do osmi let. Dokud nebudou tato jednání ukončena, zůstává Británie plnohodnotným členem Unie se všemi závazky a omezeními.

Základní obraz o dynamice vývoje v nejbližší době si bude možné udělat už po jednání stálého předsedy Evropské rady, předsedy Evropské komise a ministrů zahraničí členských zemí EU v pátek odpoledne, respektive po mimořádném summitu hlav členských států v sobotu nebo příští týden.

↗

V roce 2017, tedy v průběhu rozhovorů, se přitom budou konat parlamentní volby v Nizozemsku, Německu, České republice a také ve Francii, přičemž se očekává, že tamní euroskeptikové budou požadovat referendum o vystoupení z EU rovněž. Francouzská nacionalistka Marine Le Penová už oznámila, že daný požadavek bude jedním z hlavních témat její prezidentské kampaně.

Více o celkových důsledcích Brexitu a o tom, co bude nyní následovat, v analýze zde.

Vítězství zastánců odchodu Británie z EU bude mít kromě toho i politické důsledky ve vlastním Spojeném království. Již v pátek dopoledne rezignoval premiér David Cameron, přičemž slíbil, že bude řídit vládu ještě do konference své strany na podzim. Je otázkou, zda se pak pouze vymění premiér a část ministrů, anebo budou vypsány dle britského obyčeje předčasné volby. Na perspektivní posílení či oslabení Cameronovy Konzervativní strany, labouristů či euroskeptického hnutí UKIP mají analytikové v současnosti rozdílné názory.

V Británii i zahraničních médiích jinak začíná intenzivní diskuze o příčinách výsledku. O jejím průběhu a prvních závěrech budeme ještě informovat.

Souhrnně o kampani

Kampaň před referendem byla na britské poměry mimořádně emotivní, a to v dobrém i zlém. Podle pozorovatelů se do vášnivého přesvědčování zapojilo velké množství dobrovolníků. Téma probírala ze všech stran také řada expertů. Věcné výměny argumentů ovšem začaly být s postupujícím časem vytlačovány apely na budoucnost dětí a zdůrazňování rizik odchodu na straně odpůrců Brexitu a vyzdvihování dávné britské velikosti a démonizace důsledků politiky EU na straně jeho zastánců.

Podle tvrzení insiderů z obou stran přišel politikům nezvyklý počet výhrůžek, sociální sítě zaplavily vulgarismy a virálně se šířící fámy. V průběhu června potom už kampaň vůbec nepřipomínala dialog — s výjimkou televizních debat chrlily jednotlivé strany pouze svá stanoviska, aniž by snažily vycházet z věcné podstaty toho, co říká druhá.

Z hlediska politického se vládní konzervativci rozdělili na dva tábory. Mezi labouristy vedla většina kampaň za setrvání a menšina pro odchod. Čistě pro odchod byly menší euroskeptické a národovecké strany v čele s UKIPem Nigela Farage, čistě pro setrvání liberální demokraté, zelení a skotští levicoví nacionalisté.

Z hlediska témat probíhala kampaň obou táborů v několika rovinách. U příznivců setrvání šlo zejména o rovinu pragmatickou (ekonomické přínosy členství, možnost reagovat na globální výzvy jako větší celek, rizika, která by plynula z odchodu, lepší možnost ovlivnit politiku EU zevnitř než zvenčí) a idealistickou (EU jako jeden z garantů míru a prostor pro obrušování hran konfliktů, EU jako společný domov či rodina, do níž Británie patří, apod.).

Zastánci Brexitu zase poukazovali zvláště na otázky, v nichž EU omezuje britskou suverenitu (regulace obchodu a volný pohyb osob, přístup k přistěhovalcům, možnost nakládání s penězi, jež Británie posílá do společného rozpočtu), na problémy ve fungování Unie (byrokratičnost, neakceschopnost, politická neodpovědnost úřednických elit a demokratický deficit) a na „tradiční britský potenciál“ v podnikání i péči o demokracii, jemuž by odchod z EU umožnil znovu rozkvést.

Jak vidno z výsledků, přístup tábora pro odchod se nakonec ukázal jako působivější.

Další informace:

BBC News Brexit: What happens now?

BBC News Brexit: Five challenges for the UK when leaving the EU

BBC News EU referendum: Updates and results

BBC News Key moments in the EU referendum campaign

The Guardian David Cameron resigns after UK votes to leave European Union

The Guardian Cameron has lost his job — his Teflon cockiness has finally worn off

The Guardian EU referendum live results — tracker

The Guardian EU referendum: pound plunges after strong Brexit vote leaves Britain on a knife-edge — live

The Independent EU referendum: Pro-Brexit Tory MPs call on David Cameron to remain as PM regardless of result

The Independent Brexit: What is it and why are we having an EU referendum?