Tak je to konečně tady — okamžik velkého britského referenda o vystoupení z EU nadešel. Pro jedny možnost učinit epochální chybu. Pro druhé nový Den nezávislosti. Kampaň i veřejná debata před referendem odhalily mnoho zajímavého o aktuálních pohybech v západních společnostech a jsou tématem, kterému bude v DR věnován již brzy zvláštní prostor.

Nyní je ale už velká předreferendová diskuze u konce, a i když v Londýně probíhá ještě například Operace Croissant, v rámci níž rozdávají pařížští zastánci britského setrvání v EU Angličanům tradiční pečivo jako symbol kontinentální náklonnosti, jsou zde přeci jen naléhavější témata hodná pozornosti. Například otázka: Co se vlastně stane, pokud se Britové skutečně rozhodnou EU opustit?

Odpovědí je hodně a i ty, které si protiřečí, mohou být pravdivé — možné jsou totiž desítky scénářů a bude záležet na vstřícnosti zbytku EU, na obratnosti britské reprezentace i mnohém dalším, které z variant se naplní.

Některé důsledky lze ovšem předpovědět už nyní s jistotou či velkou pravděpodobností, a je tak na místě si je shrnout, už bez kampaňových emocí. Britské referendum ostatně nemusí být tím posledním a částí uvedených dopadů by se projevil i jakýkoliv jiný „exit“.

První důsledky — ekonomika

Již první vlnu reakcí na případný exitový výsledek by doprovázel pohyb na trzích, a to v neprospěch britské ekonomiky. Shodují se na tom zastánci i odpůrci vystoupení. Pře je vedena o délce, síle a závažnosti tohoto otřesu a o tom, co by následovalo dále.

Výpočet konkrétních hospodářských dopadů Brexitu provedla řada institucí, přičemž v krátkodobém výhledu by byla britská ekonomika nesporně poškozena. Různé prognózy předpokládají v dalších dvou letech pokles hodnoty libry, přičemž odhady poklesu se pohybují od 12 do 15 procent, zánik 200 tisíc až 850 tisíc pracovních pozic a propad HDP o 0,5 až šest procent.

Britské hospodářství by se dostalo s velkou pravděpodobností do recese, která by trvala alespoň rok. A pokud by se naplnila dubnová varování guvernéra britské centrální banky Marka Carneyho, že londýnské City přestane po Brexitu fungovat jako světové finanční centrum, jelikož velké banky odejdou raději do Frankfurtu, může v Británii zaniknout až 2,5 milionu pracovních míst.

V otázce dlouhodobých hospodářských dopadů jsou důsledky sporné, protože těžko předpovědět, jaká případně bude nová národohospodářská politika britské vlády, zda v Británii zůstanou nadnárodní společnosti, z nichž šedesát procent mimounijních má dnes evropskou centrálu v Londýně, či jak budou vypadat nové smluvní vztahy mezi Británií a Evropskou unií, které by bylo v případě Brexitu třeba vyjednat od základů znovu.

Zastánci Brexitu uvádějí, že Británie je nejkreativnější zemí Evropy a že by dokázala nabytou obchodní svobodu zúročit. Ovšem dle velkého šetření agentury Ipsos MORI, která zkoumala názory 639 ekonomů, je 88 procent těchto odborníků přesvědčeno, že britská ekonomika by po Brexitu zpomalila nejméně na pět let, a 72 procent ekonomů je názoru, že by šlo o zpomalení spíše větší než přechodné, tedy o zpomalení na jednu či dvě dekády.

Brexit by přitom dle podobné shody poškodil i ekonomiku zbytku EU, i když pouze o desetiny procenta HDP. Oslabení libry by pak též doprovázelo oslabení eura, a naopak nárůst hodnoty dolaru.

Jako Norsko, nebo jako Švýcarsko?

V rámci zvažování důsledků Brexitu je zapotřebí mít vždy na paměti, že zatímco ekonomický otřes a následný propad by přišly velice rychle, nezávislost na EU, a tedy i širší možnosti v hospodářské politice, by Británie získala až po několika letech — teprve ve chvíli, kdy by nabyla účinnosti „exitová“ dohoda s EU, jíž by bylo zapotřebí teprve vyjednat.