↗

Několik set vědců z celého se v roce 2020 sešlo pod záštitou Van Leerova institutu v Jeruzalémě, aby kriticky zhodnotili nepříznivé dopady definice antisemitismu podle IHRA a navrhli vlastní, realitě bližší definici, která neslouží žádným postranním politickým zájmům. Foto WmC

Antisemitismus představuje trvající urážku Židů a zůstává pro ně vážným nebezpečím. V Evropě se v poslední době vyskytlo přespříliš antisemitských incidentů od záštiplných konspiračních teorií na sociálních sítích přes verbální ataky až po otřesné teroristické útoky. Nebezpečí se ovšem neomezuje pouze na Židy a židovské instituce — antisemitismus ohrožuje a poškozuje společnost jako celek.

V reakci na uvedený znepokojivý trend se Evropská unie a její členské státy snaží v boji proti antisemitismu dělat víc než dosud. Evropská komise jmenovala „koordinátora pro boj proti antisemitismu“, zřídila specializovanou pracovní skupinu na podporu takto zaměřených aktivit členských států. A ještě letos má představit „komplexní“ strategii Evropské unie pro boj proti antisemitismu. Takové iniciativy je na místě přivítat.

Dalším základním kamenem evropské politické reakce bylo přijetí „pracovní definice antisemitismu“ Mezinárodní aliance na památku holocaustu (IHRA), mezivládní organizace čtyřiatřiceti členských zemí, z většiny evropských. Mezinárodní aliance na památku holocaustu definici, zformulovanou už v roce 2005, přijala v květnu 2016. Od té doby je známá jako „pracovní definice antisemitismu IHRA“.

Evropská unie byla vedena dobrým úmyslem zavést jeden jasný a jednotný standard pro sběr a klasifikaci údajů o antisemitských incidentech a poskytnout univerzální vodítko pro vzdělávací a školicí účely. V praxi se však definice IHRA proměnila ve zdroj zmatků a svárů.

Příčinou je jedenáct „současných příkladů antisemitismu“, jež jsou připojeny k definici, z nichž sedm se týká Izraele. V praxi jsou dané příklady zneužívány k očerňování jednotlivců a skupin kritických vůči Izraeli nebo sionismu. Jejich postoje bývají zbavovány legitimity tím, že se označují za antisemitské.

Má to ochromující dopady na svobodu projevu a akademickou svobodu a odvádí to pozornost od akutního nebezpečí krajně pravicového antisemitismu. Namísto toho, aby definice IHRA lidi v boji proti antisemitismu sjednocovala, činí pravý opak: stala se bohužel nástrojem, který lidi rozděluje a štěpí.

Právě proto se v roce 2020 pod záštitou Van Leerova institutu v Jeruzalémě sešla skupina vědců z celého světa, aby kriticky posoudili definici IHRA. A aby vnesli světlo do jejích aspektů, které vyvolávají zmatky a jsou zdrojem znepokojení.

Výsledkem roku workshopů a diskusí je dnes zveřejněná definice antisemitismu, která je jasnější, soudržnější a politicky neutrální: Jeruzalémská deklarace o antisemitismu (JDA). JDA podepsalo téměř dvě stě akademiků zabývajících se antisemitismem a příbuznými obory. Mezi nimi jsou vedoucí předních ústavů v Evropě, Spojených státech a Izraeli. Skládá se z preambule, vlastní definice antisemitismu a souboru patnácti praktických vodítek.

Preambule, na rozdíl od definice IHRA, odkazuje na univerzální principy a spojuje boj proti antisemitismu s bojem proti jiným formám rasismu a diskriminace. Základní definice v JDA je krátká a stručná a zachycuje podstatu antisemitismu v jeho hlavních projevech: „Antisemitismus je diskriminace, předsudky, nepřátelství nebo násilí vůči Židům jakožto Židům (nebo židovským institucím jakožto židovským).“

Deklarace dále obsahuje pět obecných vodítek a deset, které se týkají Izraele a Palestiny. Důraz odráží zaměření „současných příkladů“ připojených k definici IHRA a reaguje na veřejnou potřebu, jak mezi Židy, tak u širší veřejnosti, existence vodítek týkajících se politického vyjadřování o Izraeli a sionismu: kdy by mělo být chráněno a kdy už překračuje hranici a přechází do antisemitismu?

JDA přistupuje opatrně leč důsledně k oblastem, kde definice IHRA způsobila zmatky a spory. Činí tak bez jakýchkoli politických záměrů. A na rozdíl od definice IHRA definice JDA také specifikuje to, co antisemitské zjevně není. JDA takto ukazuje, že antisemitismus je možné definovat a proti němu bojovat, aniž bychom zabředli do kontroverzí vyvolaných definicí IHRA.

Záměrem JDA je nelézt uplatnění v řadě oblastí od vzdělávání a osvěty přes tvorbu politiky až po určování toho, kdy jsou výroky a činy antisemitské, a kdy nikoli. Ačkoliv není koncipována jako kvazi-právní nástroj, může také poskytnout vodítko institucím vymáhajícím právo.

Žádná definice není dokonalá, žádný dokument o antisemitismu nemůže být vyčerpávající. Jsme však přesvědčeni, že JDA je výstižný návod a účinný nástroj pro boj proti antisemitismu. Je postavena na letech zkušeností, výzkumu i na probíhajících debatách o definici IHRA.

Jeruzalémskou deklaraci o antisemitismu předkládáme jako alternativu k definici IHRA. Instituce, které už definici IHRA formálně přijaly, mohou JDA využít v bodech, kde je IHRA nejasná a polarizující. Evropskou unii a její členské státy žádáme: využijte Jeruzalémskou deklaraci jako příležitost ke kritické reflexi o tom, jak samy definici IHRA používáte.

Jeruzalémská deklarace o antisemitismu obsahující neutrální definici pojmu a seznam signatářů je k dispozici na adrese https://jerusalemdeclaration.org/. Komentář profesorky Assmannové a profesorů Confina a Feldmana vychází dnes současně v několika světových médiích, mimo jiné v El País či v EU Observer. Deník Referendum dostal nabídku vydat komentář v češtině. Přeložila LUCIE ŠARKADYOVÁ.