↗

Několik set vědců z celého se v roce 2020 sešlo pod záštitou Van Leerova institutu v Jeruzalémě, aby kriticky zhodnotili nepříznivé dopady definice antisemitismu podle IHRA a navrhli vlastní, realitě bližší definici, která neslouží žádným postranním politickým zájmům. Foto WmC

Antisemitismus představuje trvající urážku Židů a zůstává pro ně vážným nebezpečím. V Evropě se v poslední době vyskytlo přespříliš antisemitských incidentů od záštiplných konspiračních teorií na sociálních sítích přes verbální ataky až po otřesné teroristické útoky. Nebezpečí se ovšem neomezuje pouze na Židy a židovské instituce — antisemitismus ohrožuje a poškozuje společnost jako celek.

V reakci na uvedený znepokojivý trend se Evropská unie a její členské státy snaží v boji proti antisemitismu dělat víc než dosud. Evropská komise jmenovala „koordinátora pro boj proti antisemitismu“, zřídila specializovanou pracovní skupinu na podporu takto zaměřených aktivit členských států. A ještě letos má představit „komplexní“ strategii Evropské unie pro boj proti antisemitismu. Takové iniciativy je na místě přivítat.

Dalším základním kamenem evropské politické reakce bylo přijetí „pracovní definice antisemitismu“ Mezinárodní aliance na památku holocaustu (IHRA), mezivládní organizace čtyřiatřiceti členských zemí, z většiny evropských. Mezinárodní aliance na památku holocaustu definici, zformulovanou už v roce 2005, přijala v květnu 2016. Od té doby je známá jako „pracovní definice antisemitismu IHRA“.