↗

Hlavním antihrdinou v celém příběhu ‚šmírovací vyhlášky‘ je ministr vnitra Vít Rakušan. Buď o vyhlášce věděl a nechce za ni přijmout odpovědnost, nebo o ní nevěděl, a je pak otázkou, nakolik má pod kontrolou vlastní ministerstvo. Foto Michal Čížek, AFP

„Stát chce vědět, které weby jste navštívili. ‚Snížíme tím zásah do soukromí,‘ tvrdí vnitro.“ Tak zněl titulek článku na serveru iRozhlas.cz, který spustil ve čtvrtek 13. března aféru, která zhruba dva dny plnila přední stránky novin i účty politiků na sociálních sítích. Šlo o poměrně překvapivý výkon na jednu nenápadnou novelu prováděcí vyhlášky k zákonu o elektronických komunikacích, které by bez náležitého vysvětlení porozuměl kromě zasvěcených jen málokdo.

Novela, překřtěná brzy na šmírovací vyhlášku, neměla přinést nic menšího, než plošný sběr informací o cílové straně komunikace při využívání internetových služeb. Poskytovatelé internetového připojení by tak pro stát měli uchovávat informace o navštěvovaných webech. Policie a bezpečnostní složky by si pak tyto údaje mohly za splnění zákonných podmínek vyžadovat.

Sjednocení společnosti na odporu k takovému plošnému sběru dat jistě potěšilo každého, komu leží na srdci ochrana soukromí. Vedle toho se ozvali i sami operátoři. Vyhláška by totiž znamenala, že by uchovávali řádově větší množství údajů, přitom za stejný obnos peněz, které jim stát za to už dnes vyplácí. Jak uvedl třeba server Lupa.cz, nárůst uchovávaných dat by byl enormní. Změna přitom s operátory nebyla nijak projednána, jak upozornil například prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.

Dobrý výkon na novelu, která se navíc objevila ve veřejné části knihovny připravované legislativy (VeKLEP) až po zveřejnění informací iRozhlasem osudného 13. března. To jen posílilo dojem, že vše mělo projít legislativním kolečkem, aniž by si toho někdo všiml. To ostatně dokresluje i podivná shoda náhod, kdy byl návrh ve VeKLEPu publikován s o týden antedatovaným datem zveřejnění. Antedatace následně byla vysvětlována ze strany ministerstva údajným hackerským útokem, který neumožnil zveřejnění, jak vyžadují legislativní pravidla. Kdo chce, ať věří.

Rakušan jako bojovník proti šmírování?

Ačkoli zodpovědní politici původně novelu vysvětlovali bizarní argumentací, že jde fakticky o ochranu soukromí, relativně brzy pochopili, že bitva je ztracena a dali od vyhlášky ruce pryč. Zvlášť, když ji hned následující den odmítl i premiér Fiala. Černý Petr zůstal v ruce ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi, který vyhlášku předložil do připomínkového řízení a hájil ji asi nejdéle ze všech.