Austrálií nadále zmítají rozsáhlé požáry porostu. Zahynulo při nich pětadvacet lidí včetně dobrovolných hasičů a zřejmě také více než miliarda zvířat. Rozsah katastrofy překonal i dosud rekordní požáry z přelomu let 1974 a 1975. Přesto řada médií i jednotlivců závažnost situace popírá, případně jí přisuzuje nesmyslné příčiny.

Typicky se objevuje tvrzení, že hořící porost k Austrálii přirozeně patří. To ovšem pomíjí bezprecedentní rozsah současné zkázy. Jindy žurnalisté spolu s antiekologickými aktivisty svalují vinu na žháře či specifické druhy ptáků, které příležitostně využívají a rozšiřují požáry při lovu. Podle místních expertů i novinářů ověřujících sporná tvrzení se tak zpravidla zveličují podružné trendy, případně odvádí pozornost od skutečných problémů.

Za hořící Austrálii podle dostupných informací nemohou žháři ani ptáci, nýbrž v prvé řadě blesky ve spojení s horkým počasím a neobvykle rozsáhlým suchem. Ekologové i další odborníci upozorňují, že roli sehrávají i klimatické změny a průběžné oteplování podnebí. Na hrozbu průběžně se zvyšujícího rizika požárů upozorňovaly australské vládní materiály již před deseti lety.

Vliv žhářů se zveličuje

Zřejmě nejrozšířenější zavádějící tvrzení uvádí, že porost podpalují především lidé, a to mnohdy záměrně. Policie měla prý v posledních měsících dopadnout 183 žhářů.

Jedná se ovšem o víceméně náhodné číslo. Jak uvádí analýza portálu BuzzFeed: „Údaje z některých států a teritorií jednak sledují období mimo samotné požáry, jednak zahrnují širší oblast případů překročení zákona, než je pouze žhářství.“ Podle zjištění deníku The Guardian kupříkladu třiačtyřicet údajných zločinců z jihoaustralského státu Victoria postrádá jakýkoli vztah k současným požárům, neboť je zahrnuje statistika sledující data pouze do září minulého roku.

Dalších 101 „žhářů“ pochází ze státu Queensland. Policie je sice podezírá z porušení zákonů týkajících se ohně, nikoli ale nutně ze zakládání požárů. Z větší části se zřejmě jedná o různé přestupky proti preventivním opatřením a požární bezpečnosti. Mluvčí queenslandské policie Guardianu sdělila, že statistika zahrnuje i osoby, jež obdržely pouze napomenutí. Podezření z lidského zavinění podle mluvčí existuje asi u desetiny místních požárů.

Číslo 183 vztahované nesprávně na celou zemi pravděpodobně pochází z východoaustralského Nového Jižního Walesu, kde jej policie oznámila jako celkový počet lidí, proti nimž nějakým způsobem zasáhla v souvislosti s požáry. Přímo z podpalování porostu je ovšem podezřelých pouze čtyřiadvacet osob. Podle místního portálu ABC News žháři mohou za zhruba setinu spálené plochy.

Většina prohřešků se týkala nedbalostního porušení bezpečnostních předpisů, nikoli úmyslných trestných činů. Třiapadesát lidí nedodrželo naprostý zákaz rozdělávání ohně a sedmačtyřicet osob policie do statistiky zahrnula kvůli tomu, že „údajně odhodili zapálenou cigaretu či sirku na zem“.

Počet stíhaných či pokutovaných navíc navyšuje skutečnost, že je policie kvůli probíhající katastrofě v pohotovosti a místní zákony jsou ve vztahu k ohni nanejvýš nekompromisní. Horní trestní sazba úmyslného podpálení buše činí jednadvacet let odnětí svobody.

Zastánci teorie úmyslného zakládání požárů v extrémních případech tvrdí, že se žháři rekrutují z řad ekologických aktivistů, případně „levičáků“. Na nechvalně proslulém portálu 4chan se objevila i varianta, podle níž ohně způsobili džihádisté. Odborník na sociální sítě Timothy Graham z Queenslandské technologické univerzity odhalil, že za šířením konspiračních teorií stojí z velké části falešné či automatizované twitterové účty.

V českém prostředí pomohla zcestnou hypotézu rozšířit antiekologická facebooková stránka Greenpiss. Tu provozuje mimo jiné Radek Kovanda: externí autor portálu Muži v česku a správce stránky Chvaletické elektrárny spadající pod společnost Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Kovanda u příležitosti odhalení svého působení přiznal portálu Aktuálně.cz, že mu za správu obou stránek platí lidé napojení na uhlobaronovu firmu.

Odpůrci ekologie viní z požárů i ptáky, data ovšem nemají

Žhářské teorie se neomezují pouze na lidské zavinění, ale zahrnují i skutečnost, že některé druhy australských dravců, konkrétně raroh proměnlivý, luňák hnědý a luňák hvízdavý, mohou roznášet hořící kousky dřeva a zakládat ohně s cílem vypudit z úkrytu kořist. V českém prostředí hypotéza, že za požáry mohou ptáci, zpravidla odkazuje na článek portálu Ekolist.cz z předloňského léta.

Text staví na ornitologické studii z konce roku 2017. V té vědci zkoumali pozoruhodný způsob šíření ohně, který údajně znají původní obyvatelé Austrálie od nepaměti. Byť závěry vcelku průkopnického výzkumu nikdo nerozporuje, představa o vině ptáků za nevídaně ničivé požáry je přinejmenším neobvyklá.

Světová média i jimi citovaní experti, již v posledních měsících věnují nemalé úsilí analýze katastrofy, se o australském ptactvu zmiňují především v souvislosti s tím, že miliony ptáků kvůli požárům zahynuly. Že krizi zhoršují dravci, tvrdí v první řadě britský bulvární deník The Daily Mail, svůj výrok ovšem nezakládá na žádné konkrétní citaci.

Uvádí naopak výrok odborníka na přenos ohně ptáky Marka Bonty, který varuje před ukvapenými závěry. „Vypadá to, že [přenášení ohně] je specifický případ. [Dravci] šíří oheň, když jej v krajině moc není, zdroje jsou vzácné a mají hlad,“ řekl vědec.

To ovšem nebrání kupříkladu portálu Climate Change Dispatch, aby na text Daily Mailu odkazoval v článku, kde za australskou katastrofu víní špatné lesnictví a brojí proti „zeleným bojovníkům za spravedlnost a eko-aktivistům“. Climate Change Dispatch, hodnocený jako konspirátorský a pseudovědecký web, provozuje Thomas Richard: podle vlastních slov příležitostný autor krajně pravicového portálu Breitbart. Ten se zapojuje do systematických kampaní popíračů změn klimatu.

V českém prostředí se na „dravčí“ teorii zaměřil antiekologický novinář Ivan Brezina v textu pro Víkend DNES. Ten vydal i portál iDNES v placené prémiové rubrice. Autor odkazuje na zmíněný text Ekolistu a paradoxně zmiňuje také Daily Mailem citovaného Bontu, ovšem pouze v souvislosti s technickým popisem toho, jak ptáci oheň roznáší. Neuvádí ovšem žádná konkrétní data, jimiž by doložil, kolik požárů ptáci skutečně založili či rozšířili.

Brezina rozvádí hypotézu, že za nebývalý zájem o australské požáry nemůže jejich rozsah a ničivost, ale pozornost médií a celebrit. Přestože na několika místech uznává tragické důsledky ohně pro místní faunu i obyvatelstvo, rámuje téma mimo jiné tím, že „dnešní utěšená česká krajina, tvořená mozaikou lesíků a polí, je výsledkem středověkého vypalování“. Současně uvádí, že požáry zpustošily 63 tisíc kilometrů čtverečních, přestože jsou aktuální odhady zhruba o třetinu vyšší.

Změna klimatu požáry nezakládá, ale očividně je zhoršuje

Alternativní výklady se soustředí mimo jiné na to, aby odklonily pozornost od varování ekologů, podle nichž riziko a rozsah požárů posilují probíhající změny klimatu. Ty sice oheň samy od sebe založit nemohou, z dlouhodobého hlediska pro něj ale vytvářejí příznivější podmínky: tedy především vyšší teplotu, sucho a extrémní výkyvy počasí.

„Klimatická změna ovlivňuje frekvenci a závažnost stepních požárů v Austrálii i dalších částech světa, a to skrze vliv na teplotu, vlhkost životního prostředí a vzorce počasí. V posledních dekádách byly pozorovány významné změny směrem k počasí, jež je ve vztahu k požárům nebezpečnější, a to v různých regionech Austrálie,“ uvádějí místní meteorologové.

Kontinent se od roku 1910 oteplil o jeden stupeň Celsia a v posledních letech se navýšila četnost teplotních anomálií směrem ke stále většímu horku. Na to poukazují i experti na stepní požáry, kteří též varují, že nikdo přesně neví, jak se může další vzestup průměrné teploty do frekvence a rozsahu každoročních ohňů promítnout.

Před vlivem klimatických trendů na požáry každopádně varovali australští vládní experti již před více než deseti lety. Ministerstvo životního prostředí a energetiky má od roku 2009 k dispozici více než dvousetstránkovou studii, z níž odborníci vyvozují mimo jiné: „[Klimatické] modely naznačují, že se k roku 2020 budou objevovat dny s extrémním rizikem požáru o pět až pětašedesát procent častěji.“

Další informace

Carbon Brief Media reaction: Australia’s bushfires and climate change

DesmogBlog These Climate Science Deniers are Spreading Misinformation about the Australian Bushfires

Bloomberg One Billion Animals Now Feared Dead in Australia’s Wildfires