Americké volby v evropské perspektivě
David František WagnerAmerické prezidentské volby jsou zásadní pro vyhlídky demokracie všude na světě. Podporovat Trumpa by se mělo brát jako chucpe — jako obdoba podporování Putina. Dočkáme se ve veřejnoprávních médiích debat i jeho zastánců s jeho odpůrci?
Prezidentské volby v USA jsou z hlediska dalšího vývoje demokratických společností nejpodstatnější událost. Otestuje se v nich totiž to, zda po letech vlády protkaných skandály, lží a naprosto nezvládnutým řízením reakce na koronavirus je kandidát odepsaný. Anebo zda může trousit dál od reality už zcela odtržené poznámky, a přesto uspět. Může Trump uspět, i když se pochlubil, že covid-19 už vyřešil, jakkoli Bílý dům současně tvrdí, že epidemii se v USA pod kontrolu dostat nepodaří?
Americký předvolební střet ukazuje jednu klíčovou slabost naší veřejné diskuze: neustálou potřebu bilancování a vyvažování, a to i za cenu toho, že tím realitu prostě míjíme. Doufal bych, že od útoku Ruska na Ukrajinu nejpozději budeme vědět, že systém hledání pravdy jako „středového bodu mezi dvěma názory“ je nefunkční a ohromně straní lunatikům, jejichž výchozí bod je často i cíleně mimo realitu: od něj odvozovaný „střed“ je pro ně pořád dobrý.
Nemyslím přitom, že Biden je nějak zvlášť dobrý kandidát. Má na kontě i pár méně známých přínosných věcí, ale věk, nevyhraněnost, pochybení Obamovy vlády a tak dále rozhodně vyvolávají pochyby. A debata, koho volit, by mohla být zajímavá, kdyby proti němu stál téměř jakýkoliv standardní republikán.
Už to, že se střetávají Trump a Biden je zcela dostatečný doklad toho, že americké politické strany jsou v krizi a vyčerpané. Celá bída politického sporu je pak akcelerovaná toxičností systému dvou stran. Toho samého systému, který vyrábí marnost i v Británii, etabluje se prakticky v Polsku a doufejme, že existující volební zákon a chystané volební bloky k němu nepovedou v dalších letech i v České republice.
Demokratická zpětná vazba
Základní koncept voleb stojí na tom, že volič se zamyslí nad svými zájmy, zamyslí se nad vlastnostmi kandidátů a podle toho nasměruje své hlasování. Takový ideál sice prakticky nikdy zcela neplatil a lidé často volili mnohem víc podle morálních přesvědčení a sebeidentifikace často proti svým zájmům i dříve.
a uvidíme.
Já bych řekl, že to bude mnohem napínavější. A hlavně i tragičtější. K násilí není daleko a i jinak může americká demokracie prožít dosud nepředstavitelné otřesy.
Jó, pane Kolaříku, to je tak, když se dlouhodobě podceňují problematické rysy kapitalismu, ba když dokonce někteří zakazují na ně i jen upozorňovat...
já byl vždy proti Trumpovi a podporoval jsem Clintonovou.
P. Kolařík zřejmě - jako bohužel většina zdejších pravičáků - bere na milost jen takovou levici, která bude považovat kapitalismus za bezproblémový. Taková "levice" je ovšem zhola nepotřebná. Její roli zastane umírněná, sociálnější pravice.
Jaký je rozdíl mezi Tony Blairem a Kolaříkovou oblíbenou TOP 09? Ostatně Německo je ukázkový příklad toho, co se stane s levicí (SPD), která se nedokáže včas a jasně odlišit od umírněné pravice.