Existuje mnoho důvodů, proč si v tomto týdnu nepřát volební vítězství centristického kandidáta demokratů Joea Bidena v amerických prezidentských volbách. Je však mnohem více důvodů, proč musí Donald Trump prohrát. Programové rozdíly v Deníku Referendum podrobně popisuje Petr Jedlička.

Nejpalčivěji je však rozdíl obou kandidátů vidět na otázce jejich přístupu ke klimatické krizi, jejíž řešení v příštím volebním období bude doslova rozhodující pro budoucí vývoj lidstva. Bidenův klimatický plán jsme v Deníku Referendum už jednou analyzovali, stojí za zmínku si ho však připomenout. Nejde v něm totiž jen o to, že kandidát demokratů plánuje opětovně podepsat Pařížskou dohodu.

Biden plánuje investovat během svých čtyř let v prezidentském úřadě až dva biliony dolarů do opatření na řešení klimatické krize. Slíbil masivní investice do obnovitelných zdrojů, elektroaut, ekologizace zemědělství, ochrany biodiverzity, snížení energetické náročnosti u čtyř milionů budov, postavit milion a půl udržitelných domů, ve velkém podpořit veřejnou dopravu ve městech a zastavit těžbu ropy a plynu na veřejně vlastněných pozemcích i v Arktidě.

Do roku 2035 chce Biden bezemisní energetiku, do poloviny století pak uhlíkovou neutralitu. Počítá s vytvořením několika milionů zelených pracovních míst, při nichž nevznikají emise skleníkových plynů. Za zmínku stojí také závazek alokovat čtyřicet procent investic do čisté energie na podporu výstavby obnovitelných zdrojů v nízkopříjmových komunitách, na které nejvíce dopadají sociální problémy, lokální znečištění i dopady klimatické krize.

Jeho plán má také významné nedostatky. Nejasný je jeho postoj k těžbě plynu a ropy pomocí hydraulického štěpení (frakování), které sice plánuje zakázat na veřejně vlastněných pozemcích, na těch soukromých mu však bránit nebude. Za daným Bidenovým postojem američtí komentátoři vidí zejména snahu nepopudit si voliče v průmyslových státech takzvaného rezavého pásu, které zřejmě budou letošní volby rozhodovat, a kde je podpora pro frakování nejvyšší.