Covid v USA ve druhé půli května: jak moc je to vážné?

Petr Jedlička

Bezmála všechny státy USA začaly již rušit ochranná opatření. Některé skokem, jiné pozvolněji. Počet obětí přitom narůstá stále o cifry jako v nejtěžším období v Itálii. Oč Trump i ostatní svoji politiku opírají a kde jsou rizika?

V přepočtu na obyvatele usmrtil Covid-19 v USA dvakrát méně lidí než v Itálii, Británii či Španělsku. Z hlediska absolutních čísel měl ale už na počátku května více amerických obětí než vietnamská, afghánská a irácká válka dohromady. Foto David Connors, WmC

Z USA sužovaných poslední dva měsíce brutálním nástupem Covidu-19 přichází aktuálně směsice rozporných zpráv. Jednak jsou tady sdělení, která vytvářejí dojem, že země epidemii již překonala: zprávy o zvyšování počtu prováděných testů, grafy ukazující pokles přírůstku nových případů, informace o rušení ochranných opatření.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Vedle toho lze ale číst takřka každodenní přehledy nově nakažených (aktuálně cca 20 tisíc denně) a tisíců obětí. V součanosti jde o více než 90 tisíc zemřelých, přičemž číslo narůstá v průměru o 1200 denně.

Celkově mají USA již 1,5 milionu potvrzených případů nákazy, z čehož milion připadá na dosud aktivní případy. To je po přepočtu na obyvatele, jako by Česká republika měla 29 tisíc nemocných. V ČR jsem přitom měli v nejhorší fázi čtyři tisíce aktivních případů.

K těmto druhům zpráv je třeba připočíst ještě varování nejrůznějších expertů, že brzké uvolnění ochranných opatření zvyšuje pravděpodobnost druhé vlny, záběry z protestů často ozbrojený skupin, které vtrhávají do vládních budov a dožadují se zrušení všech omezení, nebo případy vleklého politikaření kolem různých forem karantén či pomoci.

Zvláštní kapitolou jsou pak výroky Donalda Trumpa, které v bizarnosti soutěží už jen samy se sebou: tu o vstřikování desinfekce pod kůži, tu o zastavení financování Světové zdravotnické organizaci, protože příliš podléhá Číně, tu o přeceňovaní role testování.

Průběh epidemie v USA ve srovnání s několika úspěšnějšími zeměmi. Křivky znázorňují nárůst a následný pokles počtu nových případů. Repro z videozáznamu

V USA zemřelo na Covid-19 již o třetinu více Američanů, než ve vietnamské, afghánské a irácké válce dohromady. Trumpova vláda vydala přesto pokyn, aby jednotlivé státy pokročily v uvolňování do druhé fáze, pokud se u nich situace zlepšuje — to jest, aby nechaly otevřít školy, bary a zrušily vycházková omezení.

V posledních zprávách označuje prezident světové prvenství USA v počtu nakažených za „pozitivní skutečnost“, protože prý odráží mimořádný počet provedených testů. Ministr zdravotnictví zase zlehčuje odmítání pokynu neshlukovat se mnoha Američany jako „důkaz svobody“…

Probíhá v USA stále ještě jen klasický spor mezi zastánci maximální ochrany veřejného zdraví a zastánci důrazu na minimalizaci hospodářských škod okořeněný trochou trumpismu, nebo část elit ztratila kontakt s realitou? Jak moc je situace v dnešních Spojených státech ve skutečnosti vážná?

Vzato pro celé USA, křivka nově zjištěných případů se opravdu zplošťuje už více než dva týdny, které jsou obecně doporučovány jako minimální odstup pro rozvolňování opatření; zplošťuje se už dokonce od poloviny dubna. Ve srovnání s většinou ostatních zemi klesá však výrazně pomaleji. Průběh epidemie má navíc v USA několik specifik, která staví ústřední dilema ještě do jiného světla.

Křivky znázorňují, kolik lidí v jednotlivých zemích podlehlo Covidu-19 v jednotlivých dnech. Křivka USA (bledě modrá) klesá jen pomalu. Repro DR/WmC

Různé státy — různé situace

Za prvé, boj s epidemií se vede trochu jinak v různých částech USA, ba v každém z padesáti amerických států. Každý stát je v trochu jiné situaci. Každý má trochu jinou strukturu zdravotní péče. Každý je také Covidem jinak postižen. Každý tak přijímá trochu jiná opatření a každý má rovněž svou specifickou vládu, čili i specifickou úroveň politické debaty a opozici.

Nejzasaženějšími státy byly od počátku New York a New Jersey, následně se přidala Kalifornie, Pensylvánie a Illinois. Během druhé poloviny dubna začal přírůstek nové nakažených v těchto státech klesat; narůstat začal však souběžně v jiné části země. A Texas například zaznamenal rekordní nárůst počtu nakažených až teď po 15. květnu — v době, kdy měla epidemie v USA už jednoznačně ustupovat.

Některé státy, například Oklahoma, Arkansas, Iowa, Colorado či Utah, nezavedly takřka žádná plošná a zároveň výrazná restriktivní opatření. Ve Wisconsinu zrušil zas restrikce místní vrchní soud. Připočte-li se obecná neochota velké části Američanů podřizovat se omezením a tradiční sklon měnit často práci a bydliště, je pravděpodobné, že epidemie se bude i po zvládnutí v části země vracet.

V zeleně označených státech epidemie ustupuje, v červeně označených naopak. Data pro tuto mapku jsou z poloviny května. Repro TLDR/DR

Testů je hodně, stále ale ne dost

Za druhé, velkým tématem ohledně epidemie v USA jsou kontroverze kolem testů. Patřičně rozsáhlé testování je něco, co doporučují v případě podobných epidemií všichni vědci. Při dosažení určitého počtu testů lze poměrně spolehlivě říci, ve kterých lokalitách počet nemocných narůstá a které se uzdravují. Podle toho se mají pak fázovat různá omezení a karanténní režimy. 

V USA se začalo testovat až ve velkém odstupu od propuknutí epidemie. Virus se tak šířil přibližně měsíc a půl nekontrolovaně. Velkým tématem dnešní debaty je, a zřejmě ještě dlouho bude, kdo všechno nese za tuto skutečnost odpovědnost a v jaké míře. Od poloviny dubna se nicméně testuje už rozsáhle.

Donald Trump sice nemluví pravdu, když se chlubí, že USA provádějí více testů než zbytek světa dohromady — sečte-li se jen počet testů prováděných v Rusku, Německu a Španělsku, které mají dohromady dvě třetiny obyvatel USA, získá se vyšší číslo. Počet testů prováděných v USA však skutečně vzrostl za poslední měsíc z dvou set tisíc denně na tři sta až čtyři sta tisíc, což je impresivní posun.

Podle epidemiologů je nicméně i tento počet pro USA stále nedostatečný. Komplexní studie harvardského Global Health Institute z počátku května spočítala pro každý stát USA, na jaký počet testů za den má cílit a jaký podíl z nich by měl být negativní, aby mohl ochranná opatření bezpečně odvolat. V součtu pro celé Spojené státy by přitom mělo být prováděno 900 tisíc testů denně. To je více než dvojnásobek současného stavu.

Jdeme-li po jednotlivých státech, pouze deset států USA testuje v současnosti v rozsahu, ve kterém by mělo, pokud chce získat data k fundovanému zhodnocení, kdy a jak rychle rušit ochranná opatření. Konkrétně jde navíc o státy jako Oregon, Aljaška, Montana nebo Kentucky, které epidemií nikdy příliš zasaženy nebyly.

Ačkoliv tedy celoamerická křivka nárůstu nově nakažených míří dolů a i testů přibývá, dostatečný faktický fundament pro uvolnění restrikcí chybí. To je potenciálně další riziko.

Pouze deset států USA testuje v současnosti v rozsahu, ve kterém by mělo, pokud chce získat data k fundovanému zhodnocení, kdy a jak rychle rušit ochranná opatření. Repro TLDR/DR

Faktor voleb

Za třetí, v USA je letos volební rok. Vedle prezidenta a všech poslanců se volí i třetina Senátu a třináct guvernérů. Politikové tak politikaří ještě více než obvykle. Nejvýrazněji je to patrné u prezidenta Trumpa, který se snaží soustavně posouvat výklad situace tak, aby mohl obhájit vlastní selhání — aktuální i z minulosti. Tu je tak koronavirus „něco jako chřipka“, která odezní stejně, jako přišla. Tu„neviditelný nepřítel“, s kterým musí vést USA válku. Jednou „Čína vše zvládá“. Jindy zas všechno způsobuje.

Od půle března 2020 se jako „nezaměstnaný“ zaregistrovalo na úřadech 38,6 milionů Američanů, což je více než pětina pracovní síly v zemi. Sedmadvacet milionů Američanů přišlo přitom se ztrátou zaměstnavatele i o zdravotní pojištění. To jsou ohromné počty.

Na jednu stranu je pro postižené dobře, že se volby konají právě letos — mají větší šanci, že jim stát pomůže. Kongres již uvolnil prostředky přesahující tři biliony dolarů, což je pro orientaci částka odpovídající padesátinásobku výdajů současného rozpočtu ČR. O dalších penězích se ještě jedná.

Na druhou stranu však evidentně působí enormní tlak od exekutivních činitelů ucházejících se o znovuzvolení na co nejrychlejší zrušení všech hlavních omezení. Jarní recese se zdá už nevyhnutelná — podle guvernéra FEDu půjde o dvaceti- až třicetiprocentní propad. Stále lze ale doufat v náznaky oživení v třetím čtvrtletí. Pokud by se objevily, Trumpovi i dalším by to politicky velmi pomohlo. 

Nebezpečím zde není otevírání ekonomiky jako takové — to je podle všech nezbytné. Nebezpečím je, že bude kvůli politice otevřena příliš spěšně, a to i v některých z těch států, které na to nebudou z epidemiologického hlediska připraveny. Právě z nich by se pak nákaza mohla rozšířit opět i do ostatních.  

Vlivným faktorem v celé situaci jsou navíc firmy a řetězce, které nejenom lobují za co nejrychlejší zrušení restrikcí, ale zároveň nutí zaměstnance vytvářet před zákazníky dojem normality — například nepoužívat roušky či další ochranné pomůcky. Zaměstnanci McDonnaldu již kvůli tomu vstoupili do stávky. Podobně aktivní odbory však nemají všude.

Protesty za co nejrychlejší otevření ekonomiky bylo možné vidět po celých USA. Akcí se ale obvykle účastnily jen desítky lidí. Foto OCR

Kdo o čem rozhodne

Do situace vstupují ještě i další faktory: život části Američanů na okraji systému, které statistiky nezachytí, výrazně vážnější podoba epidemie v chudších čtvrtích, situace v komunitách ilegálních přistěhovalců či obava osob bez zdravotního pojištění z vyhledání pomoci, což bylo velké téma v minulých měsících. 

Vliv těchto faktorů je obtížné kvantifikovat, nesporně je však nezanedbatelný. Zástupci Trumpovy vlády tak mohou sice argumentovat, že USA mají oficiální křivku nově nakažených jako Finsko či Kanada, a k tomu aktuálně více testů. Rizikovost současného přístupu tím ale nezmírní, spíše naopak.

Skutečně nejvýznamnějším prvkem v analýze současné koronakrize v USA je ovšem fakt dvojkolejnosti jejího zvládání. O ochranných opatřeních či jejich rušení se rozhoduje na úrovni jednotlivých států. Když se New York rozhodne prodloužit omezení pohybu na veřejných prostranstvích do 13. června, což před několika dny učinil, Donald Trump s tím moc nenadělá.

Státy samostatně se mohou též rozhodnout, zda budou na Covid testovat jen nemocné, nebo všechny zájemce, případně všechny z určitého místa či určitého věku a podobně.

Celkový přístup ke koronaviru určuje ale Washington. Federální úřady spadající pod Trumpův kabinet rozhodují, jaké prostředky a kapacity budou uvolněny na vědecké zázemí krizového štábu, zda bude testování například úplně bezplatné, kolik testů bude k dispozici či jak se bude vyvíjet vakcína. Pomocné a stimulační programy pak schvaluje Kongres.

Od prezidenta se očekává, že bude v podobné situaci vystupovat jako krizový šéfmanažer a skutečný lídr, který pomůže zvládnout situaci fakticky i psychologicky. Dle mého mínění selhal Donald Trump v této roli tak exemplárním způsobem, že by mu to neměli zapomenout ani jeho příznivci, ale to je na jiný text.

Pokud běží o vážnost situace, platí uvedená čísla, trendy i rizika. Klíčové rozhodování čeká teď guvernéry. Snad zvolí odpovědnější než líbivější přístupy.

Další informace:

    Diskuse