Konzervativní revoluce amerického Nejvyššího soudu
Jan VašekV posledním roce jsme mohli zaznamenat několik významných rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, která nelze považovat za nestranná. Upírání práv a svobod jsou programem elitářského konzervatismu a vrací USA do 19. století.
Nejvyšší soud Spojených států amerických je složen z devíti soudců, které jmenuje prezident po schválení Senátem. Jejich mandát je na rozdíl od evropské právní tradice doživotní, a proto nemůže každý prezident ovlivnit složení soudu. Pokud se mu podaří jmenovat alespoň jednoho nového soudce či soudkyni, znamená to významnou událost jeho vlády.
Prezidenti se při výběru zástupců Nejvyššího soudu zajímají o ideové postoje zvažovaných kandidátů a jejich právně filosofický přístup k právu jako takovému. V tomto směru se právníci dělí na dvě hlavní skupiny. Liberálové, respektive takzvaní aktualisté upřednostňují volnější výklad americké ústavy a hovoří o ní jako o „živém dokumentu“, který se musí přizpůsobovat novým právním a společenským okolnostem.
Na druhé straně stojí konzervativní originalisté, kteří prosazují interpretaci Ústavy ve smyslu původních, originálních myšlenkových východisek jejích autorů. Právní originalisty při nominacích do Nejvyššího soudu obvykle preferují republikánští prezidenti a jejich kandidáti hlasují většinou proti progresivní politice.