Velké debaty uchazečů o prezidentskou nominaci hlavních amerických stran jsou v USA tradičně velmi sledované. Začínají vždy v závěru léta předvolebního roku — tento rok konkrétně 23. srpna. Končí pak, když je znám u každé hlavní strany vítězný kandidát.

Letošní situace je poněkud vychýlená. U demokratů se Joe Biden účastnit debat nechce s tím, že je úřadující prezident a nemá žádné seriózní vyzyvatele. U republikánů zase odmítá účast Donald Trump. „Veřejnost ví, kdo jsem a jak úspěšné mé prezidentství bylo. Debaty tak vynechám,“ napsal v neděli na své sociální síti.

Přesto republikáni — na rozdíl od demokratů — předprimárkové debaty nakonec oficiálně pořádají a alespoň zpočátku by mělo být nač se dívat. Utkat se s Donaldem Trumpem o prezidentskou nominaci totiž chce skupina více či méně elitních politiků. Půjde tak o náhled do politického myšlení dnešní republikánské strany i do perspektiv celé americké pravice.

Co konkrétně tedy při republikánských debatách nejvíce sledovat?

Postoj kandidátů k Trumpovým obžalobám

I když průzkumy dlouhodobě ukazují, že drtivá většina republikánských voličů chce, aby kandidáti mluvili o sobě a ne o Trumpovi, jde o příslovečného slona v místnosti. Snaha exprezidenta Trumpa ze zimy 2020/2021 zvrátit volby není už jenom politické téma. Poslední obžaloby v ní identifikují četná porušení zákona.

Doposud platí, že Trump má v republikánské základně vliv jako nikdo jiný. Většina ostatních zájemců o republikánskou nominaci se tak vůči exprezidentovi vymezovala zatím jen opatrně. Chtějí-li nicméně Trumpovi soupeři doopravdy uspět, vyhnout se tématu nemohou.

Je otázkou, kolik prostoru budou chtít dané věci věnovat organizátoři a moderátoři debat — v případě první debaty 23. srpna v Milwaukee půjde o známé tváře stanice Fox. Právě formulace postoje jednotlivých kandidátů k Trumpovým obžalobám ale ukáže, kdo chce být skutečně prezidentem a kdo chce jen kandidaturou získat větší věhlas, případně naději na viceprezidentský post.

Otázka další podpory Ukrajiny

Toto je objektivně na americké pravici dnes jedno z nejspornějších témat. Trump se, jak známo, vůči soustavným zbrojním dodávkám na Ukrajinu vymezuje. Sám slibuje ukončit válku do čtyřiadvaceti hodin, a to, jak jednou uvedl, „například tím, že by se Rusku dalo to území, kde žijí ti, kdo mluví rusky“.

Ač má jen málokdo z dalších důležitých republikánů podobnou drzost, faktem je, že Bidenovu politiku vůči Rusku jich kritizuje z různých úhlů většina.

Bude zajímavé sledovat, jaké konkrétní pozice zde budou uchazeči o prezidentskou nominaci zaujímat a hájit. Politika eventuální nové administrativy vůči Rusku a Ukrajině je zatím velkou neznámou.

Zaháčkovanost v kulturních válkách

Jak jsme přibližovali podrobněji již ve vzpomínce na Pata Robertsona, v kulturních otázkách se republikánská strana posouvá stále více doprava. Posledními příklady jsou snahy o zamezení přístupu k interrupcím či snahy o vymýcení sexuální výchovy na státních školách.

Donald Trump není z tohoto hlediska žádným extremistou. Jednotliví kandidáti se tak mohou vedle něj profilovat buď radikálněji, anebo rozumněji. Za pozornost bude stát ovšem už i jen to, jak velkou část debaty kulturně-konfliktní témata zaplní.